Jestliže je Amerika demokratická země, proč brání milionům občanů, aby hlasovali ve volbách?
31. 10. 2020
Američtí republikání se nyní připravují na to, že budou zpochybňovat legitimitu hlasování mnoha milionů voličů, poté, co se jim nepodařilo voličům zabránit, aby hlasovali, píše Washington Post. V Nevadě požaduje Trumpova kampaň na soudech, aby stát zveřejnil snímky podpisů všech registrovaných voličů v demokraty podporujícím okrese Clark County. Je to potenciální první krok k zpochybnění platnosti mnoha jednotlivých hlasovacích lístků s tím, že podpis na podepsaných hlasovacích lístcích neodpovídá registrovaným podpisům.
V Texasu žádá Republikánská strana o zrušení platnosti až 100 000 hlasovacích lístků v Houstonu, protože byly podány ve volebním místě, kam se jezdí autem as které Republikáni chtějí, aby bylo prohlášeno za nelegální.
V Minnesotě a v Pennsylváni nebudou smět volební činitelé započítat poštou zaslané volební lístky, které přijdou po dní hlasování 3. listopadu, i když byly odeslány před uzavřením volebních místností.
Dlouhé měsíce se Republikáni relativně neúspěšně snažili bránit voličům účastnit se uprostřed pandemie hlasování. Teď změnili svou strategii a budou zpochybňovat podané volební lístky.
Washington Post upozorňuje, že američtí soudci se k asi 90 republikánským žalobám, že hlasování poštou bude podvodné, postavili většinou skepticky.
V USA už hlasovalo více než 85 milionů lidí, mnozí z nich poštou. Trump lživě už dlouhé měsíce tvrdí, že hlasování poštou je podvodné. Trump řekl jasně, že čím více Američanů bude hlasovat, tím méně pravděpodobné je, že republikáni vyhrají. To motivuje Republikánskou stranu, aby legitimitu hlasování co nejvíce omezila.
Texas dovoluje občanům hlasovat poštou pouze, pokud jsou starší 65 let. Hlasování po internetu je tam zakázáno. Texaský republikánský guvernér Greg Abbott vydal příkaz, že v každém okrese v tomto státě smí být k dispozici jen jediná (!) schránka pro vhazování volebních lístků.
To, co se nyní děje v USA, je svým způsobem pokračováním dlouholetého boje o přístup k volebnímu právu. Černoši v době založení USA neměli hlasovací právo, a i když ho postupně během 19. století získávali, státy jim bránily v hlasování zavedením podmínky, že nejprve musejí uhradit místní daně, musejí se podrobit testům gramotnosti, a jsou vyloučeni z hlasování, pokud byli odsouzeni za trestný čin. Zákon o hlasování z roku 1965 většinu těchto rasistických opatření odstranil, ale v roce 2013 je Nejvyšší soud svým rozhodnutím tento zákon omezit vlastně zase zavedl.
Mnoho lidí to považuje za cynickou snahu Republikánské strany ztížit přístup k volbám pro občany, kteří pro ni nehodlají hlasovat - pro menšiny, pro mladé lidi a pro chudé.
Pandemie ukázala, jak hluboce zakořeněná je tato strategie v USA. I když čelí Američané bezprecedentní hrozbě nákazy, lidé byli nuceni stát ve frontách na hlasování po dlouhé hodiny.
Po zpochybňování hlasování poštou bylo občanům doporučeno, aby odevzdali své hlasovací lístky do hlasovacích uren. Ovšem republikáni v Pennsylvanii, v Ohiu, na Floridě a v Texasu drsně omezili přístup k těmto hlasovacím urnám.
Americký Nejvyšší soud zaujal drze protivoličský postoj. Odmítl povolit sčítání hlasů po uměle určených datech, zrušit povinnost voličů hlasovat před svědky v Jižní Karolíně či dovolit v Alabamě hlasování z automobilu. Nejvyšší soud také odmítl zrušit republikány schválený zákon na Floridě, který zakazuje lidem odsouzeným za trestné činy, aby směli hlasovat, pokud nezaplatí své finanční dluhy. Na Floridě nesmí hlasovat přibližně 774 000 lidí prostě proto, že mají dluhy.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse