18131

Omikron se množí v bronchiálních tkáních sedmdesátkrát rychleji než předchozí varianty

16. 12. 2021

čas čtení 2 minuty

 
Bylo zjištěno, že omikron se rozmnožuje v průduškách, tedy v hlavních trubicích z průdušnice do plic, sedmdesátkrát rychleji než předchozí varianty koronaviru. Zjistilo se to testováním vzorků tkáně získané z průdušek. Zřejmě to vysvětluje rychlé šíření nákazy omikronu.

Vědci také zjistili, že se omikron rozmnožuje desetkrát pomaleji v tkáních plic, což by vysvětlovalo mírnější průběh choroby, kterou způsobuje. Michael Chan Chi-wai, který vedl výzkum, však varuje, že je nutno tento výsledek interpretovat opatrně, protože vážnost průběhu choroby není určována pouze tím, jak rychle se virus rozmnožuje, ale také imunitní reakcí pacienta a zejména tím, zda dojde k přehlcení imunitního systému a k vzniku tzv. cytokinové bouře.

Omikron: skutečně vážná hrozba

15. 12. 2021

čas čtení 2 minuty

Nápis na řečnickém pultíku: NECHTE SE OČKOVAT TŘETÍ DÁVKOU OKAMŽITĚ!

Professor Chris Whitty, britský vládní zdravotník: Toto je v současné době opravdu vážná hrozba. Jak velká hrozba - to nevíme.



Ale všechny věci, které víme, jsou špatné a tou zásadní je rychlost, jakou se to pohybuje, pohybuje se to naprosto fenomenálním tempem. A proto to, kdy   to poprvé začne skutečně nějakým způsobem akcelerovat, lidé brzo uvidí.  

A bod, kdy se dostaneme k velmi, velmi velkým číslům, přijde poměrně rychle, a to si myslím, že je část problému při naší snaze se s tím vypořádat. Takže rozhodně se připojuji k tomu, že se jedná o velmi vážnou hrozbu.

Myslím, že srovnávat ji s každou z těch velmi závažných hrozeb, kterým jsme už čelili, je myslím docela obtížné, protože, jak řekl pan premiér, tentokrát máme některé věci k dobru, z nichž nejdůležitější je existence účinných vakcín a schopnost zvýšit rychlost očkování v této fázi. Takže si myslím, a to nechci podceňovat, a pro mé  kolegy ze zdravotnictví v primární a sekundární péči se obávám, že bude narůstat počet pacientů s omikronovou infekcí, kteří půjdou  do nemocnice, půjdou na intenzivní péči a přesné počty zatím neznáme. Ale bude jich značné množství a to se podle mého názoru začne projevovat poměrně brzy po Vánocích. Začne to ještě předtím, ale půjde o velká čísla, myslím, že je to, obávám se, přiměřeně jistá perspektiva.

Rozhovor Britských listů 450. Pozor, aby protiočkovací hnutí nezlikvidovalo demokracii

12. 12. 2021

čas čtení < 1 minuta



Richard Vlasák, evangelický farář v Rumburku a ve Varnsdorfu, má dobré informace jak z České republiky, tak ze sousedního Německa. V tomto Rozhovoru Britských listů v konverzaci s Janem Čulíkem varuje, že antivaxerské hnutí má vazby na nejprotidemokratičtější proudy ve společnosti a je přímou hrozbou demokracii ve střední Evropě. Budou demokracii schopny obhájit bezpečnostní služby? Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 14. prosince 2021.



Výzva k rezignaci generálního ředitele ČRo

16. 12. 2021

čas čtení < 1 minuta

 

Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu a NFNZ – Nadační fond nezávislé žurnalistiky s vážným znepokojením sledují vývoj situace v Českém rozhlase. Považujeme funkci médií veřejné služby za základní pro demokracii v naší zemi. Jestliže generální ředitel ČRo po šesti letech dospěl k závěru, že jím řízená organizace vyžaduje krizové řízení a jestliže k tomu vybral novinářku, proti které protestují renomovaní zaměstnanci, je na místě, aby rezignoval sám na svou funkci. K tomu ho vyzýváme.

V Praze 16. 12. 2021

Michal Klíma                                                                      Kateřina Hrubešová       
Předseda správní rady CZ IPI                                        Výkonná ředitelka NFNZ

30027

Čína uvěznila v roce 2021 rekordně nejvyšší počet novinářů

16. 12. 2021

čas čtení < 1 minuta


Čína uvěznila během roku 2021 rekordně největší počet novinářů - 127. Myanmar byl druhý: 53. Vietnam byl třetí: 43. Bělorusko bylo čtvrté: 32. Saúdská Arábie byla pátá: 31. 



18131

Španělsko: 58 mrtvých, Polsko téměř 700

16. 12. 2021

čas čtení 4 minuty

Číslo R, definující nakažlivost koronaviru, má varianta omikron někde mezi 3 a 5, upozorňuje britská expertka Dr. Susan Hopkins. Varianta delta měla nakažlivost cca 1,1 - 1,2.

- Británie ve čtvrtek zaznamenala rekordních 88 376 denních nákaz a prioritně očkuje těhotné ženy. 165 osob v Británii za poslednícgh 24 hodin zemřelo na covid.

. V květnu 2020 se účastnil během lockdownu Boris Johnson zakázaného mejdanu v Downing Street. Je to už několikerá party, kterou během lockdownů protizákonně uspořádali konzervativní politikové a dali tím opakovaně najevo voličům, že pro ně platné zákony nejsou.

- Míra nákaz v Londýně a ve východní Anglii stoupla skoro až na extremně vysokou úroveň v České republice. Londýn zaznamenal 703 nákaz za poslední týden. (ČR 748 nákaz za poslední týden). Minulý týden zaznamenal Londýn ještě "jen" 476 nákaz na 100 000 obyvatel.

- Desítky britských škol navzdory Borisi Johnsonovi oznámily, že předčasně kvůli omikronu  končí vyučování a uzavírají školy. Velšská vláda oznámila, že v novém roce školy ve Walesu odloží otevření škol o dva dny, aby se zajistilo, že "školy budou mít připravené možnosti učení přes internet, pokud by to bylo nutné". Mnoho dětí a učitelů si ze škol bere před Vánocemi domů k tomuto účelu laptopy. ZDE 

- Od pátku bude zřejmě ve Skotsku dominantní variantou omikron, uvedla premiérka Nicola Sturgeonová.

- Britský vládní zdravotník profesor Chris Whitty apeloval na těhotné ženy, aby se nechaly očkovat. "Těhotenství a covid je velmi nebezpečná kombinace," uvedl.

- Chris Whitty dodal, že bude trvat 18 měsíců, než vzniknou vakcíny schopné chránit lidi před širokou škálou nových variant, avšak každého půl roku se situace bude zlepšovat.



Jaký je rozdíl mezi proočkovanou a neproočkovanou zemí, ptá se reportér listu Wall Street Journal Drew Hinshaw.

Polsko: 54 procent očkovaných, Španělsko 80 procent očkovaných. Obdobný počet obyvatel. Ani v jedné z těchto dvou zemí není zaveden přísnější lockdown. Španělsko zaznamenává skoro úplně stejný počet denních nákaz jako Polsko (26 136 denně). Ale v Polsku včera zemřelo téměř 700 osob. Ve Španělsku? 58.


Ve středu 15. prosince prosince zaznamenala Česká republika 11 625 denních nákaz.   Hospitalizováno je 5646 osob.  Celkem zemřelo v ČR 34  923 lidí. Potvrzených případů za poslednich 14 dní je v ČR 1727 na 100 000, 748 na 100 000 za poslední týden.  ZDE   

- Méně než třetina pacientů hospitalizovaných s covidem je rok po hospitalizaci bez příznaků, zjistila nová studie posthospitalizačního pro studium covidu-19 v Leicesteru. Dvě třetiny pacientů stále rok po hospitalizaci pociťují dušnost, únavu a bolest, stejně jako "mozkovou mlhu". Vědci zjistili, že zvlášť postiženy jsou ženy, obézní osoby, lidé, kteří jsou schopni ujít jen velmi krátké vzdálenosti a osoby s určitými zánětlivými bílkovinami v krvi. ZDE 

- Francie zavádí zpřísněná omezení pro cestování z omikronem postižené Británie. Cestující budou muset mít negativní test ne starší než 24 hodin a všichni příchozí z Británie budou muset do sedmidenní karantény, kontrolované bezpečnostními jednotkami.

18054

Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES)

Stanovisko k variantě omikron

15. 12. 2021

čas čtení 23 minut



Dostupné poznatky o variantě omikron se rychle vyvíjejí. Následující odráží stav převážně pre-printové literatury k 14.12. 2021 12:00. Dle údajů, které jsou k dispozici, je velmi pravděpodobné, že varianta omikron se v průběhu příštích několika týdnů, pravděpodobně v lednu či v únoru, stane dominantní variantou viru SARS-CoV-2 v Evropě. Je důležité se na ni náležitě připravit.

30127

Zemře-li Julian Assange ve vězení, bude to i naše vina

16. 12. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

30756

S mírným pobavením sleduji, jak čeští odpůrci Juliana Assange – včetně  veřejnoprávního novináře – bezmyšlenkovitě důvěřují tvrzení americké administrativy o Assangeových „zločinech“, aniž by byli obeznámeni s postoji takových těles, jako jsou Amnesty International, Reportéři bez hranic, Výbor na ochranu novinářů apod., jež ostře kritizovaly rozhodnutí britského odvolacího soudu, který minulý týden otevřel cestu k vydání Assange do Spojených států. Amnesty International dokonce označila úsilí USA a Velké Británie za „parodii na spravedlnost“, což už dříve konstatovali nezávislí novináři, kteří tuto justiční frašku monitorují od samého začátku. Je tedy vše ztraceno, anebo stále existuje možnost, jak zakladatele WikiLeaks zachránit před vydáním do Spojených států a téměř jistou smrtí ve vězení?

30824

Chemtrails a další témata, "o kterých se nemluví". Konečně i na ČRo...

Ředitelkou zpravodajství Českého rozhlasu bude paní, která nutila novináře manipulovat tématem migrace

16. 12. 2021 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

30762


Šéfkou zpravodajství Českého rozhlasu se stane Jitka Obzinová. Podle znovujmenovaného ředitele Českého rozhlasu René Zavorala byla do této pozice jmenována proto, aby zvládala "krizový management". Řečeno zcela upřímně jde o to, aby se v této části ČRo provedla personální redukce, k čemuž je paní Obzinová, podle ředitele ČRo, pravděpodobně vhodnou adeptkou. Jako ředitelka zpravodajství ale bude pravděpodobně intervenovat do novinářské produkce ČRo. A v tomto ohledu je zcela nejasné, jako dokáže vedení ČRo svou volbu obhájit. Paní Obzinová jako novinářka zcela selhala, když ve vedení zpravodajství TV Prima nutila zaměstnance redakce, aby téma migrace pojímali výhradně jako problém, hrozbu a krizi, protože majitelé média a ona sama si to přeje. Zaměstnancům přitom nepřímo vyhrožovala, protože poukazovala na to, že jako zaměstnanci se musí takovému diktátu podvolit. 

Otevřený dopis Generálnímu řediteli Českého rozhlasu Renému Zavoralovi

16. 12. 2021

čas čtení 8 minut

16. prosince 2021 Praha




Vážený pane generální řediteli,


velice nás překvapilo Vaše sdělení na zasedání Rady Českého rozhlasu dne 15. prosince 2021 o výměně na postu ředitele zpravodajství. Protože jste tuto výměnu oznámil na veřejném jednání, obracíme se na Vás i my veřejně.


Jsme hluboce přesvědčeni, že v sázce je nezávislost, vyváženost a objektivita zpravodajství Českého rozhlasu. Tedy hodnoty, které jsou nejen vodítkem pro naši práci, ale přímo nám je ukládá Kodex Českého rozhlasu.

3319

Přečetli jsme jinde

Niedermayer: Pouhých čtyřicet miliard z EU může zvýšit podíl elektřiny ze slunce a větru pětinásobně

16. 12. 2021

čas čtení 8 minut

Česko dostane na dekarbonizaci své ekonomiky z Evropské unie stovky miliard korun. S využitím pouhé části z nich lze dosáhnout zásadního zvýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Kdyby stát zafinancoval vše, k čemuž není důvod, tak za dvě stě miliard korun postavíme zdroje pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, které vyrobí za rok jen o desetinu elektřiny méně, než Jaderná elektrárna Dukovany nebo Temelín (každá vyrábí kolem patnácti TWh). Z fondů Evropské unie přitečou do Česka astronomické sumy. Zajímavější než je srovnávat s našimi obvyklými rozpočty na investice, je podívat se na to, jak mohou stovky miliard naši produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) navýšit a vyhnout se tak panujícím mýtům v oblasti energetiky (o kterých jsem psal už zde). K tomu je třeba odhadnout cenu instalací OZE i to, jaké množství elektřiny instalovaný nominální výkon v našich podmínkách vyrobí.

Pozn. redakce: Text europoslance a ekonoma Luďka Niedermayera, který vyšel na portálu Ekonews, artikuluje přesně ty skutečnosti, které zanikají v celospolečenském nadšení ze zvyšování kapacit jaderných elektráren v ČR. 

18142

Příkladné reakce na klimatickou změnu najdeme i u nás

16. 12. 2021

čas čtení 3 minuty

 
Moudrá města sesbírala v roce 2021 příběhy dobré praxe z České republiky

Tisková zpráva NESEHNUTÍ  

Jedenáct nových reportážních textů přibylo na webu Moudrá města poté, co si dal tým programu Občanské oko organizace NESEHNUTÍ v úvodu roku 2021 za úkol najít v České republice příběhy reakcí na klimatickou změnu, které jsou hodné následování. Sesbírané příklady z rozličných měst, obcí a komunit vytvářejících zdravá, příjemná a pro přírodu nezatěžující sídla mají za cíl inspirovat ostatní samosprávy i aktivní občany a občanky.

17128

Kolosální plýtvání: Nositelé Nobelovy ceny vyzývají ke snížení vojenských výdajů o 2% na celém světě

16. 12. 2021

čas čtení 2 minuty

Více než 50 laureátů Nobelovy ceny podepsalo otevřený dopis, v němž tyto osobnosti vyzývají všechny země, aby v příštích pěti letech snížily své vojenské výdaje o 2% ročně a polovinu ušetřených peněz vložily do fondu OSN na boj proti pandemiím, klimatické krizi a extrémní chudobě.

Dopis, který koordinuje italský fyzik Carlo Rovelli, podporuje velká skupina vědců a matematiků. Dopis byl zveřejněn v době, kdy rostoucí napětí ve světě vede k neustálému zvyšování rozpočtů na zbrojení, informuje list Guardian.

Martin Van Fabián – odsouzený neslyšící

16. 12. 2021

čas čtení 4 minuty

 

Případ Martina Van Fabiána


(Informace Spolku Šalamoun)

O případu Martina Van Fabiána pravidelně informujeme např. ZDE, či europoslanec Tomáš Zdechovský ZDE, Oběti české justice ZDE, a další zdroje ZDE.

Meritem argumentace Martina, obhájce, spolku Šalamoun a dalších subjektů je okolnost, že bylo porušeno jeho základní a nezadatelné právo na soudní ochranu, protože v žádném případě Martin nemohl porozumět průběhu řízení, protože je prostě zcela neslyšící. Svůj názor opíráme o odborná stanoviska ZDE, dále ZDE a ZDE.

A hlavně se opíráme i o Nález Ústavního soudu II. ÚS 482/21, kde se v bodě 42. doslovně uvádí:

29942

Guvernér ČNB Jiří Rusnok nechápe ani hodnotu vzdělání, ani společenský zájem, ani současnou ekonomiku. Co vlastně chápe?

16. 12. 2021 / Jiří Hlavenka

čas čtení 3 minuty


To že různí podporučíci průmyslu, ohýbači plechů a podnikatelé vydělávající na jednoduché, ale hlavně levné práci v montovnách neustále požadují po vládě "přísun" manuálních profesí do svých fabrik, kterým vzápětí nabízejí horentních 20 000 hrubého za fyzicky namáhavou, těžkou práci, a neustále brečí že se jim na to nikdo nehlásí, na to už jsem si zvykl. Ale že pak přijde jedna z nejvýše postavených osob v zemi s tím, že vzdělání se dělí na užitečné a neužitečné, přičemž o tom co je užitečné a co neužitečné rozhoduje stát, a že to neužitečné bude FINANČNĚ PENALIZOVAT (protože nic jiného jeho návrh není!), tak před tím si tedy s odporem odplivuji. Pardon.

30738

K memům, v nichž se Landa a další odpůrci povinné vakcinace či vakcinace samotné údajně hlásí k očkování

Proti dezinformacím se nedá bojovat dezinformacemi, satira jako obrana proti hlouposti může v informační skrumáži narazit na interpretaci

16. 12. 2021 / Vít Kučík

čas čtení 3 minuty

Jasně za sebe i České elfy chci říci, že proti dezinformacím se dezinformacemi bojovat nedá. To je základní a nepřekročitelný axiom. Sarkasmus, ironie a vtip jsou ovšem osvědčené mocné zbraně nejen proti náckům a totalitám, ale hlavně proti lidské hlouposti obecně. Otázka se tedy redukuje na to, zda současná kampaň memů, kde Landa, Volný a spol. propagují očkování, je spíše ironií nebo spíše dezinformací.

18134

Pohádkové mikro-teatro

16. 12. 2021 / Soňa Svobodová

čas čtení 12 minut


O tomto pohádkovém mikro divadle, které před dvěma lety založily tři mladé, sympatické a energické herečky Lucie Hrochová, Tereza Sikorová a Veronika Všianská je známo, že jsou tak trochu proměnlivým společenstvím :), neboť, poté co se jedna z jejich zakládajících členek přestěhovala z Brna do Prahy přišly do souboru nové hostující členky Filipína Cimrová a Alžběta Vaculčiáková. V tomto novém složení vám rády na vaše požádání přijdou zahrát nejen do vašich obýváků, dětských pokojíčků, letních zahrádek, prostranných parků, ale třeba i do vašich kluboven, spolků a knihoven. Celkem mají v současné době na svém repertoáru čtyři pohádky (a pátou právě zkouší), v nichž zpracovávají nejen progresivní náměty, jakým je třeba rozvod rodičů, volné přátelství, vegetariánství nebo ochrana přírody, jejichž prostřednictvím se snaží vést dětské diváky k odpovědnému vztahu ke svému okolí i k sobě samému. Jejich pohádky O zrzavé vlčici, Erreka Mari, Neviditelná a Gloria jsou věkově odstupňovány. Na to, jak se tento zajímavý nápad zrodil, jsem se zeptala jedné z vedoucích členek souboru Veroniky Všianské:

Paní Veroniko, co předcházelo zrodu tohoto vašeho zajímavého nápadu?

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

18130

Mezitím v Absurdistánu 202:

13. prosinec 1981: V Polsku vzpomínají čtyřicátého výročí zavedení mimořádného stavu

15. 12. 2021 / Tomasz Oryński

čas čtení 12 minut

18075
Před čtyřiceti lety zavedl generál Wojciech Jaruzelski v Polsku "stan wojenny", mimořádný stav.  Toto rozhodnutí je dodnes hojně diskutováno. Pro opozici to byla zjevná tragédie, celé hnutí odporu, kterému se podařilo dosáhnout jisté míry svobody (měsíce před 13. XII. 1981 byly později přezdívány "karnevalem Solidarity"), bylo brutálně zadupáno do země. Z pohledu Jaruzelského to však bylo těžké rozhodnutí. Byl na něj vyvíjen tlak z Moskvy a nemohl vyloučit možnost, že pokud se situací v Polsku něco neudělá, Sověti se o problém nepostarají sami. Vzhledem k tomu, že události Pražského jara nebyly ještě zapomenuty, musel tuto hrozbu brát vážně.

18131

Počet nákaz omikronem v Británii by mohl do konce prosince dosáhnout 1 milionu denně

15. 12. 2021

čas čtení 5 minut

Grafika: Kde je nákaza v Evropě za poslednich čtrnáct dní nejhorší? Data z 14.12. 2021.

Nejvyšší britská vládní poradkyně pro veřejné zdraví varovala, že vlna infekcí omikronem může do konce prosince v Británii dosáhnout 1 milionu denně. Vyzvala občany, aby omezili svá  vánoční setkání.

Doktorka Susan Hopkinsová v úterý sdělila poslancům, že výskyt omikronové varianty covid se v Británii zpočátku zdvojnásoboval každé dva až tři dny, ale zdá se, že tempo se zrychlilo a způsobilo prudký nárůst onemocnění, který hrozí "značným" tlakem na zdravotnictví.

Zatímco potvrzené případy této varianty jsou sledovány prostřednictvím genomického testování, počet nákaz virem omikron v celé zemi je podle odhadů mnohem vyšší - v pondělí se odhadoval na 200 000 nákaz denně - kvůli časovému zpoždění a proto, že mnoho případů není testovacím programem nikdy zachyceno.

16518

Německá policie provedla v Sasku razie kvůli "vražednému spiknutí" odpůrců vakcín

15. 12. 2021

čas čtení 1 minuta

 

V Drážďanech byly provedeny policejní prohlídky poté, co se o plánech na vraždu diskutovalo ve skupině  na sociální síti Telegram


Německá policie prohledala několik míst ve východní spolkové zemi Sasko v rámci vyšetřování  spiknutí aktivistů proti očkování, kteří chtějí zavraždit zemského premiéra Michaela Kretschmera.

Policejní razie v Drážďanech se zaměřily na jednotlivé členy diskusní skupiny na komunikační službě Telegram, kde se o plánech na vraždu jednalo v souvislosti s karanténními omezeními proti koronaviru, které zavedla zemská vláda, uvedla policie.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

30762

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Rozšířil se populismus rázem po světě v důsledku sociálních sítí?

15. 12. 2021

čas čtení 9 minut

Televize BBC tento týden vysílala hodinový dokumentární film britského komika Davida Baddiela o tom, jak sociální sítě ničí náš svět. Social Media, Anger and Us.

Upozorňuje v něm například, velmi zajímavě, že sociální média vyvolala ultrapravicová hnutí a populismus od přibližně roku 2015 rázem v mnoha zemích světa.

Zde je stručná ukázka. Níže několik zajímavých citací z tohoto filmu v českém překladu.



David Baddiel: Jmenuji se David Badiell a chci zjistit, jestli něco, co nám původně mělo pomoci spolu mluvit, nevede jen k tomu, že na sebe všichni křičí. Jak moc je to špatné?  Možná apokalyptické?

Jestli vám projde, když v komentáři řeknete, že vás zabiju. Kolikrát to tam můžete napsat, dokud tomu někdo neuvěří? Že možná může zabít?

Jedna věc, kterou vám mohu empiricky potvrdit, je, že pokud jste hodně přítomni na sociálních sítích, uvidíte hodně konfliktů. Hodně křiku, hodně vzteku, hodně odsouzení. Že jedna strana má pravdu. Druhá strana se mýlí. Prostě na sociálních sítích vidíte velmi vysoké zvýšení teploty diskurzu.

Matthew Williams vede laboratoř Hate Lab, jež byla založena v roce 2017 za účelem monitorování a analýzy zneužívání internetu.

Rozhovor Britských listů 449. Mají novou, nelidskou morálku. Co se to stalo s Polskem?

9. 12. 2021

čas čtení 1 minuta


They have a new, inhuman morality. Whatever has happened to Poland? (This interview is conducted in English. For English, scroll below)

Tomasz Oryński píše už pět let pro Britské listy seriál o politické a společenské situaci v Polsku Mezitím v Absurdistánu a mapuje tak - od převzetí moci populistickou mafiánskou a autoritářskou stranou Právo a spravedlnost, rychlý ústup Polska od demokracie a propad do diktátorské, netolerantní atmosféry. Jan Čulík s ním mluví o tomto překvapivém vývoji při příležitosti vydání dvoustého pokračování jeho jedinečného seriálu, který je snad jediným systematickým zdrojem informací o tom, co se děje u severního souseda České republiky, v čtyřicetimilionové zemi, která by měla mít v Evropské unii podstatný vliv. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 10. prosince 2021.

For the past five years, Tomasz Oryński has been writing regular columns for Britské listy under the heading of Meanwhile in Cuckooland (for English versions of these articles, see orynski.eu). In these articles, Mr. Orynski has been mapping out the profound change which Poland has undergone since the takeover of power by the populist, authoriarian and mafioso Law and Justice Party. Jan Čulík discusses these changes with Mr Oryński in this Britské listy Interview which is broadcast by the Czech cable TV station Regionalnitelevize.cz from Friday 10th December 2021.


Tisková zpráva:

Participativní bydlení v praxi aneb Sami sobě developerem

15. 12. 2021

čas čtení 6 minut

Ušetřit peníze za developera a realitní zprostředkovatele, vyhnout se nákladům za nepotřebné věci a třeba i sdílet společné prostory. To je jedno z možných řešení současné krize dostupnosti bydlení, které se nabízí v podobě tzv. participativního bydlení. Ve městech jako je Vídeň, Hamburk, Mnichov či Berlín dnes už úspěšně funguje a v každé nově postavené čtvrti je dokonce rezervován podíl území právě pro tento způsob výstavby (v Mnichově 20-30 %, v Berlíně 15-20 %). Praktické zkušenosti ze zmíněných měst představili na projektovém sympoziu určeném českým samosprávám a odborné veřejnosti berlínský urbanista Michael LaFond a vídeňská architektka Katharina Bayer.

Studie zjistila, že v oblastech Británie, které hlasovaly pro brexit, je nejvyšší úmrtnost na covid-19

14. 12. 2021

čas čtení 3 minuty

 



Výzkum Ludovica Phalippoua z Oxfordské univerzity a Betty H. T. Wu z Glasgowské univerzity informuje, že tito vědci zjistili přímou souvislost mezi britskými regiony, které hlasovaly pro brexit, a těmi, které mají nejvyšší míru úmrtí na covid-19.

18029

Rusko vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která spojila klimatickou krizi s ohrožením mezinárodního míru

14. 12. 2021

čas čtení 3 minuty

 

Rezoluce varovala, že klimatická krize může potenciálně ohrozit "globální mír, bezpečnost a stabilitu".
 
Rusko vetovalo první rezoluci Rady bezpečnosti OSN svého druhu, která označila klimatickou krizi za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. Rusko tak zlikvidovalo několikaleté úsilí o to, aby se globální oteplování stalo ústředním bodem rozhodování v nejmocnějším orgánu OSN.
 
Návrh, jehož předkladateli byly Irsko a Niger, vyzýval k "začlenění informací o bezpečnostních důsledcích změny klimatu" do strategií Rady pro zvládání konfliktů a do mírových operací a politických misí, a to alespoň občas.

Bývalá ministryně pro přistěhovalectví v Dánsku odsouzena k trestu odnětí svobody za rozdělování manželských dvojic

14. 12. 2021

čas čtení 4 minuty



Inger Stojbergová byla odsouzena ke dvěma měsícům odnětí svobody poté, co ji soud shledal vinnou z nezákonného nařízení rozdělení manželských párů migrantů, v nichž byla alespoň jedna osoba nezletilá.

Dánskýsoud odsoudil bývalou ministryni pro přistěhovalectví známou svým tvrdým postojem vůči migrantům k 60 dnům vězení poté, co byla shledána vinnou, že nezákonně nařídila rozdělení párů nezletilých žadatelů o azyl.

Soudci předsedající velmi málo používanému procesu impeachmentu - prvnímu v Dánsku po 26 letech - shledali, že bývalá ministryně Inger Stojbergová úmyslně zanedbala své ministerské povinnosti, když v roce 2016 nařídila rozdělování párů, uvádí se v rozsudku.

16637

Čína zaznamenala první nákazu omikronem

14. 12. 2021

čas čtení 5 minut


V pondělí 13. prosince prosince zaznamenala Česká republika 11 896 denních nákaz.   Hospitalizováno je 5908 osob.  Celkem zemřelo v ČR 34  697 lidí. Potvrzených případů za poslednich 14 dní je v ČR 1865 na 100 000, 817 na 100 000 za poslední týden.  ZDE  


- Nová protivirální pilulka firmy Pfizer je účinná téměř z 90 procent pro vysoce rizikové pacienty, konstatuje firma. Pilulka u vysoce rizikových pacientů brání v 90 procentech případů hospitalizace a úmrtí a je účinná i proti omikronu. Pilulky firmy Pfizer se berou spolu se starší protivirovou pilulkou ritonavir po dobu pěti dní každých dvanáct hodin. Pokud bude nová pilulka schválena, bude se prodávat pod názvem Paxlovid.

- Dr Paul Burton, hlavní zdravotník farmaceutické firmy Moderna, varoval v britské Dolní sněmovně před představami, že omikron způsobuje lehčáí onemocnění. Omikron podle něho bude skutečný problém, vážná choroba, která bude koexistovat s variantou delta a bude infikovat lidi, kteří jsou už pod tlakem varianty delta. Vznikne také situace, kdy lidé budou nakaženi zároveň oběma variantami, což dává viru možnost se dále rozvíjet a mutovat. Je to velmi znepokojující a varovná situace. V Jihoafrické republice je na jipkách asi 15 procent pacientů s variantou omikron, je to úplně stejná situace jako v době první vlny delty, jejímž začátkem bylo na jipkách 15 procent pacientů nakažených deltou. Omikron je velmi schopný virus a je velmi vážný.

- Dánsko a Norsko zavedly přísnější proticovidová opatření, protože v obou zemích rychle stoupá počet nákaz. Šíří se rychle omikron a zřejmě se stane dominantní variantou v řadě evropských zemí do několika týdnů nebo jen dnů.

- Británie zaznamenala dalších 59 610 denních nákaz, je to nejvyšší počet od ledna 2021, a 150 denních úmrtí.

- Rakousko se chystá doporučit třetí, posilovací vakcínu pro děti starší 12 let čtyři měsíce po očkování druhou dávkou.

Ruské ministerstvo zahraničních věcí Ukrajině: "Každá svoboda má své hranice!"

14. 12. 2021

čas čtení 1 minuta

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov Ukrajině: "Svoboda vstupovat do aliancí nemůže být absolutní. Je tomu jako v lidských společnostech: vaše svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhých. Musejí existovat jasné hranice a jasná odpovědnost."


Některé reakce pod tím:

- Absurdní nesmysly od zločinecké kleptokracie, která se právě zostudila tím, že zablokovala rezoluci OSN o klimatické krizi, kterou podpořilo 113 států světa. Věci končí špatně pro pirátské státy, které si osobují diktovat jiným, co smějí a co nesmějí dělat.

- Pokud rozumíte tomu, že svoboda a suverenita končí na hranicích, proč jste na Ukrajině, v Gruzii a v Moldově, proč okupujete jejich suverénní území a okrádáte je o jejich suverenitu nad jejich právně a mezinárodné uznaným teritoriem?

- Kdybyste rozuměli tomu, co je svoboda, nebyli byste v Sýrii.

18126

Ukrajina: Přituhuje

14. 12. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

30752
  • Na Ukrajině, v Rusku i v Bělorusku zjevně panuje přesvědčení, že velká válka v Evropě se rychle blíží, zatímco v Praze a okolí se ještě tančí na palubě polistopadového Titaniku. 

Odkaz Petra Uhla: Socialistický étos a lidská práva patří k sobě

13. 12. 2021

čas čtení 10 minut


Bohumil Kartous:

Zemřel Petr Uhl, vážení návštěvníci Britských listů, pravděpodobně jedna z nejvýraznějších osobností společenského, intelektuálního, politického světa v Československu i v České republice posledních padesáti let. Rádi bychom se ohlédli za jeho životem a jeho přínosem společně s Matějem Metelcem, editorem knihy, sborníku textů s názvem Petr Uhl: Za svobodu je třeba neustále bojovat a Matěj Metelec je zároveň redaktorem kulturní revue A2. Matěji, dobrý den..

Matěj Metelec:

Dobrý den.

Bohumil Kartous:

Mohl byste říct, co byste v tom prvním plánu vybral? Nejsilnější charakteristiku?


18125

Monitor Jana Paula: Tenkrát ve Wuchanu, aneb občan, koronavirus a Vánoce

14. 12. 2021

čas čtení 3 minuty

Koláž Jan Paul

Už jsou to dva roky, kdy média přinášela burcující zprávy z událostí ve Wuchanu, na které hleděl televizní divák asi s takovým zájmem, s jakým sleduje běžné události ve světě. Nezúčastněně. Wuchan je přece tak daleko, že jeho se podobná nesnáz netýká. A pak najednou Itálie, přeplněné nemocnice, a nedostatek rakví v USA. Aha! Řekl si divák, to už je divné a možná že dokonce podezřelé. A potom se objevil náš první nakažený, a za chvilku další, až jich bylo skoro padesát. Hm, to nevypadá dobře, povzdechl si občan. To jsou kulisy příběhu, který prožíváme skoro dva roky.

René Levínský: Lidé s posilující dávkou v nemocnicích nejsou

6. 12. 2021

čas čtení 16 minut


Jan Čulík:
 
Ve čtvrtek 2. prosince,  vážení televizní diváci, máme v Čechách zase 21 126 denních nákaz. Vždycky se myslelo, že  ten nejhorší počet bude v úterý, kdy se nabalují ty údaje z víkendu, ale teď už tohle je za středu, což není příliš povzbuzující.  33 317 mrtvých, což mně připadá jako otřesné číslo globálně. Myslím si, že ale čeští politikové, česká veřejnost, jaksi nad tím krčí rameny, nebo se možná mýlím. V dnešním Rozhovoru Britských listů máme pana Reného Levínského, matematika, ekonoma a dramatika, který poukázal na jednu dosti děsivou věc ohledně toho, že sice v Čechách je určité procento obyvatelstva proočkováno, ale ona ta imunita po delší době klesá a nedělá se nic. Interpretuji to správně, pane Levínský, jak to je?

30726

Prezident Zeman příjemně překvapil

14. 12. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

30750

Nechci spekulovat o tom, co vlastně prezidenta Zemana přimělo k tomu, aby překvapivě ustoupil od pátečního kategorického postoje, že pana Lipavského nejmenuje do funkce ministra zahraničí. Premiér Fiala to podává jako státnický krok, který je výrazem toho, že Miloš Zeman chápe kritickou situaci, v níž je naše země. Fiala dokonce prohlásil, že to on požádal prezidenta o pravidelné schůzky, protože premiér s prezidentem musí komunikovat. Zatím to vypadá z obou stran opravdu státnicky.

Usmrtí nás omikron všechny?

3. 12. 2021

čas čtení 17 minut

Toto je přepis Rozhovoru Britských listů č. 446.

Jan Čulík:

Tak v úterý 30. listopadu, dnes, má Česká republika registrováno 17 599 nákaz covidem, vážení televizní diváci, no, je to trošku méně než ta hrozná čísla kolem 28 000, jenže když srovnáváme zpětně různá pondělí, tak to stále stoupá. Minulé pondělí to bylo 17 000, přetím 14 000, předtím 11 000. Hrozí nám omikron. Vážení televizní diváci V dnešním Rozhovoru Britských listů, je nám velkou ctí, máme pana profesora Jana Konvalinku, biochemika z České akademie věd. Já bych se ho zeptal, no, je to asi taková bulvární otázka, ale já to neříkám s nadšením. Ta situace je dost tragická v České republice, ne? Nebo jak se na to díváte?

Jan Konvalinka:

Ta situace je opravdu velmi vážná. Já se snažím ty dva roky, co o tom mluvím do různých sdělovacích prostředků, spíš uklidňovat a nedělat paniku a na druhou stranu varovat. Ale opravdu  je to situace velmi vážná. Jsme na tom asi tak druzí nebo třetí nejhorší na světě, co se týče aktuálních čísel infekce, asi potom, když se dopočítají čísla obětí z těch zemí, která tak dobře nesledují tu infektivitu, tak budeme možná desátí, ale to je pořád strašný průšvih.

Čili ano, situace je vážná, kdybych měl mluvit o světýlkách na konci tunelu, tak to vypadá a to je možná optimistický pohled, že se situace  přestává zhoršovat tak rychle. To zní trochu jako cynismus,  ale že se dostáváme do určitého plató, řekl jste velmi přesně, že je třeba srovnávat jednotlivé dny, protože to opravdu závisí na počtu testovaných a na tom, jak se ta čísla vykazují, čili to nejhorší číslo bývá v úterý, čili zítra zítra budeme držet palce. Jak bude toto číslo vypadat za úterý.  Ale můžeme  doufat, že se dostáváme do určitého plató.

18029

Putin sdělil Borisi Johnsonovi, že je třeba naléhavě jednat o plánech NATO pro Ukrajinu

14. 12. 2021

čas čtení 4 minuty

Náměstek ruského ministra zahraničí Rjabkov: "Naše reakce bude mít vojenskou a technicky vojenskou povahu"

Vladimir Putin sdělil Borisi Johnsonovi, že chce okamžité rozhovory, které by zajistily jasné právní dohody o tom, že se NATO nebude rozšiřovat na východ.  Johnson vyjádřil "hluboké znepokojení Spojeného království nad hromaděním ruských sil na hranicích Ukrajiny" a varoval ho, že "jakákoli destabilizující akce by byla strategickou chybou, která by měla závažné důsledky". Britský premiér rovněž vyzval k řešení problémů diplomatickou cestou.

„Nevadí, že zemřeme na covid, těšme se na posmrtný život!“

30. 11. 2021

čas čtení 14 minut

Přepis Rozhovoru Britských listů č. 445

Jan Čulík:

Dobrý den, vážení televizní diváci, tak já mám takový pocit, když je vláda nekompetentní - a týká se to jak České republiky, tak Británie - a není pandemie, tak je to možná politováníhodné a postihuje to různé lidi. Ale když je pandemie, tak jde o život. A jak kdosi napsal, jeden český novinář na Twitteru, "vláda rozhodla,"  (česká vláda)  "že lidí je dost". A ve čtvrtek zaznamenala ČR 18 004 nákaz. A to je samozřejmě méně než to, co bylo zveřejněno před několika dny,  těch 28 000.  A ve čtvrtek dopoledne se dovídáme, že ministerstvo zdravotnictví České republiky uvažuje o určitých opatřeních. Například chce zakázat shromáždění větší než 1000 lidí. No tak, pan profesor Flegr doporučoval už minulý týden, že by měla být nepovolená shromáždění větší než 15 lidí. V dnešním Rozhovoru Britských listů máme našeho známého komentátora Borise Cveka z olomoucké univerzity,  biologa. Pane Cveku, co si o tom všem myslíte vy?

18124

Vznešená císařovna

14. 12. 2021 / Soňa Svobodová

čas čtení 13 minut


Když vás vaše cesty po vlastech českých za poznáním přivedou také na zámek ve Veltrusích, pak si dozajista nesmíte nechat ujít návštěvu nejen zdejšího krásného a rozsáhlého krajinářského parku o rozloze 300 hektarů s šesti mosty a daňčí oborou, jehož postupným upravovatelem byl český šlechtic Jan Rudolf hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína, ale také i pavilonu, který je díky němu zasvěcen vznešené císařovně, tak totiž často o této jediné ženě na českém trůnu v letech 1740 – 1780, jenž měla korunovaci v Praze roku 1743, s oblibou hovoříval. „Už tušíte její jméno?“ Pakliže si v duchu odpovíte : Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna (dcera císaře Svaté říše římské Karla VI. a Alžběty Kristýny Brunšvické) – arcivévodkyně rakouská, královna uherská, královna česká a markraběnka moravská, pak jste na tom se svou pamětí velmi dobře, ale budete-li se chtít o této panovnici dozvědět i něco více, co nás ve škole neučili stačí se postupně začíst do těchto tří knih: Marie Terezie: Miluj a panuj, Marie Terezie: Všichni věrní a nevěrní a do té nejčerstvější, která vyšla v minulém týdnu pod názvem: Marie Terezie: Tchyně Evropy. Jejich autorkou je novinářka a úspěšná scenáristka Mirka Zlatníková.


Paní Zlatníková, čím si vás tato vladařka získala, že jste se rozhodla ve svých třech knihách zmapovat postupně nejen její soukromý život, ale i ten veřejný ve smyslu panovnickém?

Rusko neohrožuje Česko ani Západ

14. 12. 2021 / Václav Hořejší

čas čtení 6 minut

 

Hořejší versus Dolejší


Má i pouhý univerzitní profesor imunologie právo veřejně prezentovat své politické názory odlišné od názorů filosofa-sociologa-ekologa Dolejšího?

Před pár dny jsem si dovolil kritizovat článek Karla Dolejšího, ve kterém se pozastavoval nad neochotou Západu jít do války s Ruskem kvůli Ukrajině. Opakovaně v něm nynější situaci přirovnával k britské a francouzské politice appeasmentu vůči Německu koncem 30. let.

Nová vládní koalice brutálně zrušila svůj předvolební ekologický program

26. 11. 2021

čas čtení 13 minut



Bohumil Kartous:

Současná vláda, respektive budoucí vláda, ta vláda, která přijde po vládě Andreje Babiše, už krystalizuje své vládní prohlášení a ukazuje se, že v oblasti ekologie a zejména v oblasti energetiky má jasno. Pane Piňosi, dobrý den. My bychom se dnes měli bavit právě o tom,  jaká se dá předpokládat, že bude energetická koncepce a jaký pohled má budoucí vláda na ekologická témata Vy jako dlouholetý lídr v oblasti environmentalistiky na to jistě máte už nějaký částečně ucelený názor?

17962

Pozor před Vánocemi na tsunami půjček

14. 12. 2021

čas čtení 3 minuty

tisková zpráva


Pozor na tsunami půjček, varuje pirátka Kocmanová

 

Praha 13. prosince 2021 – Členka sněmovního Výboru pro sociální politiku Pirátka Klára Kocmanová upozorňuje na novou vlnu exekucí, které mohou zatížit Českou republiku v průběhu roku 2022. Staronovým rizikem jsou reklamy na půjčky, které v období před zimními svátky zaplavují veřejný prostor. Piráti apelují na občany, aby v období rostoucí inflace a zvýšené marketingové aktivity před svátky přistupovali k půjčkám obezřetně. Podle poslankyně Kocmanové existuje alternativa nákupu dárků v podobě výměny nepotřebných věcí a sousedské výpomoci. Piráti se v uplynulém volební období aktivně zabývali zmírňováním následků dluhových spirál a exekucí jak na jednotlivce, tak na státní rozpočet. Záměr řešit problematiku exekucí, šedé ekonomiky a poradenství je rovněž součástí koaliční smlouvy koalic SPOLU a PirSTAN.

 

Jaroslav Flegr: Politikové budou jednat až po nové obrovské vlně úmrtí

25. 11. 2021

čas čtení 13 minut



Jan Čulík:

Dobrý den, vážení televizní diváci, Česká republika zaznamenala docela rekordní počty nákaz, denních nákaz, ale zdá se, že občanstvo a politiky to příliš nevzrušuje. 17. listopadu jsme viděli v Praze na Starém Městě obrovské demonstrace, mimo jiné i antivaxxerů. V dnešním Rozhovoru Britských listů máme pana profesora Jaroslava Flegra, parazitologa a evolučního biologa, profesora Karlovy univerzity. Pane profesore, co si o tom myslíte?

Jaroslav Flegr:

Dobrý den. No, co si o tom myslím? No tohle je ta záludnost exponenciálního růstu, on je pomalý a potom se zrychluje, takže si lidi na to zvykají, na ty na začátku pomalu rostoucí a potom zrychlující se počty, tak to ani nezaznamenají a připadá jim to tak nějak normální. No a najednou už je těch lidí tolik, že to přeplní nemocnice. Navíc, naši občani nedůvěřují vládě a po roce a půl směšného tápání a nekvalifikovaného boje s epidemií už jí nevěří vůbec.

30537

NYT: Útoky tajné jednotky na tzv. Islámský stát usmrtily spoustu civilistů

14. 12. 2021

čas čtení 2 minuty

Jediná přísně tajná americká úderná buňka odpálila na tzv. Islámský stát v Sýrii desítky tisíc bomb a raket, ale podle mnoha současných i bývalých vojenských a zpravodajských činitelů se při útocích na krutého nepřítele vyhnula bezpečnostním opatřením a opakovaně zabíjela civilisty. 

Jednotka se jmenovala Talon Anvil a v letech 2014 až 2019 nepřetržitě pracovala ve třech směnách a určovala cíle, které měla impozantní letecká síla Spojených států zasáhnout: konvoje, automobily vezoucí bomby, velitelská centra a oddíly nepřátelských bojovníků.

Lidé, kteří s údernou buňkou spolupracovali, však tvrdí, že ve spěchu při ničení nepřátel obcházela pravidla zavedená na ochranu nebojujících osob a znepokojovala své partnery v armádě a CIA tím, že zabíjela lidi, kteří v konfliktu nehráli žádnou roli: zemědělce snažící se sklidit úrodu, děti na ulici, rodiny prchající před boji a vesničany ukrývající se v budovách.

16637

Covid už ovlivnil demografii v ČR

13. 12. 2021

čas čtení < 1 minuta

ČT: Od začátku roku zemřelo o 20 % lidí víc než je dlouhodobý průměr a věk nejčastěji umírajících se snížil o 10 let.


Počet lidí žijících v Česku se za tři čtvrtletí tohoto roku snížil na 10,68 milionu. Příčinou byl vyšší počet úmrtí než loni. Do konce září zemřelo 103 tisíc lidí, meziročně o pětinu více, informoval Český statistický úřad.

Nejvíce zemřelých bylo ve věkové skupině 75 až 79 let, zatímco loni bylo ve stejném období nejvíce úmrtí ve skupině 85 až 89 let, uvedli statistici.

Kosí to starší ročníky ne ty, co včera tak zapáleně pochodovali.

Covid s námi zamával víc, než tušíme, píše Radek Mokrý.

16518

V čem jsou třetí, posilovací injekce účinnější než první dvě injekce proti covidu?

13. 12. 2021

čas čtení 4 minuty


Analýza: Třetí, posilovací vakcíny provádějí klíčové změny v naší protilátkové obraně a snižují hrozbu ze strany omikronu

Covid-19, jak už bychom měli vědět, je pohyblivý cíl.  Proč tedy třetí, posilující injekce pomáhají tak výrazně ve srovnání s prvním a druhým očkováním a proč jsme na běžícím pásu, kdy je zjevné, že budeme muset být očkováni znovu a znovu?

Již před vznikem varianty omikron bylo jasné, že k udržení úrovně ochrany proti nákaze bude nutné provést doočkování, ačkoli se zdálo, že ochrana proti závažnému onemocněním se udržuje dobře.

16524

Konference o budoucnosti Evropy

13. 12. 2021 / Jiří Podhorecký

čas čtení 2 minuty

Dobrý den,

upozorňuji na text europoslankyně D. Charanzové na webu Týden.

O paní poslankyni nejde, nebyl jsem voličem ANO, ale to co říká, je poměrně důležité.  Tedy to, co Evropská komise udělala a zároveň to, že to Čechy příliš nezajímá,..... (protože je nikdo neučí odpovědnosti, aby je takové věci zajímaly v kontextu větším než je jejich vlastní zahrádka).

Srovnejte s mediální masírkou kolem exhibice p. Janečka a Českým slavíkem,  který byl hlavně selfpromo na cosi jako platformu D21,  kterou pan Janeček touží zvěstvovat demokracii podle jeho způsobu. Prozradím vám jedno špinavé tajemství. Je to takový vizionář, že se nestydí tuto platformu prodávat jako službu.  Pobavilo.  Ale co už, kauza Janeček je zapomenuta coby "včerejší zpráva" ... pár článků, které si jeho PR zaplatilo bylo napsáno...  paměť lidí se zkracuje a vyleze až bude dělat kampaň na prezidenta.

Nicméně k věci.


17919

Úsměvné i dramatické vzpomínky na pobyt v této zemi před 40 lety:

Tenkrát v Polsku

13. 12. 2021 / Tomáš Fiala

čas čtení 19 minut

Na podzim roku 1981 jsem pobýval na odborné stáži v Banachově centru ve Varšavě. Těšil jsem se, že poznám Polsko. Vystupuji z nočního rychlíku a hned na nádraží mne osloví nějaký pán: „Vy máte pěkný kufr, já ho koupím, kolik za něj chcete?“ „Já ho potřebuji, mám v něm své věci“, namítám. „Já ho koupím i se všemi těmi věcmi“, pokračuje dotyčný.“ Mávnu rukou a odcházím. V ulicích jsou davy lidí, městská doprava nejezdí. Přitom není 1. máj ani 7. listopad. Dozvídám se, že arcibiskup Józef Glemp se ujímá „funkce“ polského primase.

18116

Když Jiřina Švorcová požádala o telefonní číslo Leni Riefenstahlové

13. 12. 2021 / Fabiano Golgo

čas čtení 11 minut

30753
V roce 2002 jsem právě převzal starý počítač Arnošta Lustiga v časopise Playboy a byl jsem jako u vytržení, když jsem tam našel nástin textu pro potenciální rozhovor s Leni Riefenstahlovou. Zjištění, že Lustig, který přežil holocaust a jehož slavná kariéra spisovatele přiměla Hugha Hefnera, aby ho chtěl na místo šéfredaktora svého časopisu, který tradičně publikoval přelomové a nepřekonatelné rozhovory a dlouhé hloubkové reportáže - což byla strategie, která měla mužům v manželství pomoci ospravedlnit skutečnost, že si ten pornografický časopis kupují  - mě vyvedlo z míry. Pro muže, který se zblízka setkal s hrůzami Třetí říše, bylo nejen čelit ženě, jejíž filmy byly čistou propagandou vražedného šílenství Adolfa Hitlera, ale i poskytnout jí legitimitu tím, že ji umístí do časopisu, odvážným krokem.

16578

Pablík a továrna na Mlhu

13. 12. 2021 / Petr Haraším

čas čtení 12 minut

Co by se mi tak hodilo na popis aktuální situace, kdy se zatím bezvládní koalice SPOLU viklá v povolební mizérii. Snad jen vybraná slova z písní pana Kryla: Smečka, Znamení doby anebo Rakovina. Zdá se mi, že politici, zejména politici ODS, zůstali zakopáni až po uši někde ve slavných „Klaus devadesátkách“ a nevšimli si, že svět se hnul. Dnes se o lumpárnách ví dřív, než se dějí a na sociálních sítích se zveřejní vše. Blokování nijak nepomůže, spíše uškodí.

16578

Kdo ustoupí, může nakonec vyhrát

13. 12. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

30750

Mně se zdá nápad, aby příští sjezd sudetoněmeckého Landsmanšaftu byl uspořádán na území ČR, jako dobrý krok do budoucnosti česko-německých vztahů (a vím, že ta perspektiva se bude generačně lišit – můj otec by touto představou rozhodně nadšený nebyl). A v zásadě je mi celá zahraničně politická orientace pana Lipavského sympatická.

Londýn: Policie pátrající po pohřešované Petře Srncové našla mrtvolu v parku

13. 12. 2021

čas čtení 3 minuty

 

Policie v neděli našla tělo ženy v Camberwellu, po několika dnech pátrání po pohřešované zdravotní sestře Petře Srncové, která byla v této oblasti naposledy viděna 28. listopadu.

V neděli kolem 11.40 hodin zavolal policii jeden občan, že v Brunswick Parku v jihovýchodním Londýně byla nalezena mrtvola ženy.

V této rané fázi je smrt považována za nevyjasněnou, uvedla policie. V pondělí konstatovala, že její zmizení nepovažuje za podezřelé. ZDE

Metropolitní policie stále čeká na formální identifikaci, ale uvedla, že rodina Petry Srncové byla o tomto vývoji informována.



18122

Sto let od začátku krátkovlnného rozhlasového vysílání

13. 12. 2021

čas čtení 10 minut

Foto: Wikimedia Commons

Bylo to dne 12. prosince 1921, kdy radioamatéři objevili, že se na krátkých vlnách dá lehce vysílat přes kontinenty.


Rozhlas BBC, neděle 12.12.: Před sto lety, ve 2:50 ráno, se odehrála revoluce v globální komunikaci, o které jste možná nikdy neslyšeli.  Zrodilo se mezinárodní krátkovlnné rádio. Byl to Američan Paul Godley, nadšenec do rádia, který se usadil v městě Ardrossan na západním pobřeží Skotska, aby se svým zařízením čekal na zvuk z Connecticutu v USA. S objevem, že krátké vlny se mohou odrážet od oblohy, přišel obrovský rozmach jejich využívání mezinárodními rádiovými sítěmi. Nyní je již poměrně hodně vysílačů vypnuto, ale krátké vlny tvrdošíjně přežívají a zůstávají důležité v místech, kde totalitní režimy ruší signály. Simon Potter je profesorem moderních dějin na Bristolské univerzitě a autorem knihy Wireless, Internationalism, and Distant Listening. Zavedl nás k počátkům testování krátkých vln ve 20. letech 20. století.

30391

Tisková zpráva:

Jak se neutopit v krabicovém tsunami

13. 12. 2021

čas čtení 2 minuty

Rozbalíte dárky pod vánočním stromečkem a najednou jste doma zavalení krabicemi a výplněmi? Tento "odpad" znovu využívají e-shopy, kterým obalové materiály chybí. Vznikla proto mapa obchodů, které vaše použité krabice uvítají. A to nejen o vánocích.

Rozhovor Britských listů | Katolická církev | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Wikileaks | Očkování a racionalita | Americký dokumentarista Michael Moore | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Norsko | Turecko | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Globalizace | Sociální poměry | Korupce | Identita | Rasismus | Vietnam | Libye | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Psychiatrie | Psychologie | Oligarchie | PPF | Životní prostředí | Teroristická hrozba a politické hry | Ústava | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Afrika | Chudoba | Bělorusko | Dánsko | Bezdomovectví | Hospodaření Občanského sdružení Britské listy | Japonsko | Ekologie | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Itálie | Sociální vědy aplikované do života | Doprava | Čína | Austrálie | Nový Zéland | Severní Korea | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Demokratický proces se zasekl | Rozhovory Britských listů | Polsko | Drogy | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Francie | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Německo dnes | Školství | Řádění exekutorů v České republice | Genderová nerovnost ve společnosti | Brazílie | Ekonomika | Velká Británie - politika a společnost | Imigrace do Evropy | Sýrie | Jemen | Brexit - vše | Saúdská Arábie | Sdělovací prostředky | Babiš | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Španělsko | Extremismus | Rusko za Vladimíra Putina | Lidská práva | Maďarsko | Ukrajina | Budoucnost NATO a OSN | Spam a šíření dezinformací na internetu | Joe Biden | Donald Trump | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Írán | Evropská unie | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Lidské zdraví | Privatizace po česku | Léková politika, zdravotnictví | Občanská společnost | USA | Česká literatura | Česká politická scéna | Koronavirus | Globální oteplování | Energetické úspory | Srbsko | Česká republika
22441