Íránci žijící ve Velké Británii sdělují Starmerovi, že válka pouze režim v Teheránu posílí
12. 3. 2026
Nazanin Zaghari-Ratcliffe je jednou z více než 100 signatářů dopisu, který britského vyzývá premiéra, aby se dále nezapojoval do konfliktu
Nazanin Zaghari-Ratcliffe je jednou ze tří bývalých politických vězňů Íránu a více než 100 Íránců žijících ve Velké Británii, kteří vyzývají britského premiéra, aby se dále nezapojoval do íránského konfliktu.
Všichni jsou signatáři dopisu adresovaného Keiru Starmerovi, v němž uvádějí, že způsob, jakým je válka vedena, posiluje režim v Teheránu.
Dopis je protipólem dopisů těch členů diaspory, kteří podporují Rezu Pahlavího, exilového syna bývalého prozápadního íránského monarchy, a kteří podporují útoky na Írán jako předzvěst změny režimu. Pahlaví nabídl, že povede demokratickou transformaci, ale Trump prohlásil, že hledá vnitřního kandidáta, který by vedl tuto blízkovýchodní zemi.
Ve svém dopise píšou: „Nikdo nemůže tvrdit, že si přeje konec islámské republiky více než my. Ale útok na tuto zemi tímto způsobem bude mít opačný účinek. Upevní to autoritářské síly a oživí fikci, která je vnitřně udržuje po desetiletí: že bojují proti západnímu imperialismu.
Když Netanjahu – muž obviněný z mezinárodních válečných zločinů po zabití nesčetných civilistů v Gaze – zavraždí íránského diktátora, zabije tím sice člověka, ale zvěční mýtus. Íránci chtěli, aby byl souzen a potrestán za své zločiny, ne aby dostal mučednickou smrt, po které toužil.“
86letý nejvyšší vůdce Alí Chameneí byl zavražděn spolu s mnoha členy své rodiny při izraelských leteckých útocích v první den války. Jeho nástupcem se stal jeden z jeho synů, Modžtaba Chameneí.
V dopise skupina navrhla řadu mírových a praktických kroků na pomoc vnitřní opozici, včetně těch, kteří jsou drženi ve vězení, jako je poskytnutí Starlinku k ukončení pokračujícího výpadku komunikace uvnitř Íránu.
Zaghari-Ratcliffe, britsko-íránská dvojí občanka, byla od roku 2016 šest let vězněna hlavně v Teheránu za údajnou špionáž. Mezi dalšími signatáři jsou íránský politický vězeň Aras Amiri, bývalý pracovník Britské rady, který byl tři roky vězněn v teheránské věznici Evin, a Nasrin Parvaz, která od roku 1982 strávila osm let v íránských věznicích. Mezi dalšími jsou významní umělci íránské komunity, akademici a spisovatelé.
Píší: „Prodemokratická politika by chránila politické vězně a zajistila, že Izrael a USA nebudou bombardovat věznice jako Evin. Právě v těchto celách sídlí budoucí demokratičtí vůdci Íránu.
Prodemokratická politika by pašovala přes hranice internetová zařízení – nikoli zbraně – a prolomila by informační blokádu, která pokrývá celou zemi. Prodemokratická politika by odsoudila izraelskou politiku vraždění, i když se zaměřuje na vůdce, které nenávidíme. V solidaritě s Íránci se dá udělat mnoho. Ale připojit se k Netanjahuovým nekonečným válkám mezi nimi není.“
Starmer upravil svou politiku odmítání jakékoli spolupráce s útokem USA na Írán, když řekl, že je nutné zabránit tomu, aby se státy Perského zálivu staly terčem útoku Íránu.
Íránská skupina v dopise uvádí, že je „přemáhá smutek. Desítky let jsme doufali v den, kdy se konečně rozvine íránská demokracie. Mnozí z nás nemohli po léta navštívit Írán ze strachu z uvěznění nebo ještě horšího osudu.“
Kritizují izraelského vůdce a tvrdí, že jeho politika je založena na rasismu, když vyzval Íránce, aby „neseděli se založenýma rukama, ale povstali a dokončili práci“. Odmítají předpoklad, který stojí za jeho výrokem, že „90 milionů lidí několik desetiletí nečinně čekalo na jeho bomby“.
Dodávají: „Samozřejmě to není jen Netanjahuova válka, Trump a USA jsou její významnou součástí. Ale jak řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio: ‚Prezident učinil velmi moudré rozhodnutí – věděli jsme, že Izrael podnikne akci, věděli jsme, že to vyvolá útok proti americkým silám, a věděli jsme, že pokud je preventivně nezaútočíme dříve, než tyto útoky spustí, utrpíme vyšší ztráty.‘ USA tedy následovaly Netanjahua do této války.“
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse