Jako třetího nejvyššího ústavního činitele Moravec Okamuru ignorovat nemohl

10. 3. 2026 / Matěj Metelec

čas čtení 2 minuty
Odchod Václava Moravce rozdělil i ty, kteří si nemyslí, že ČT by měla být zestátněna, z větší části zrušena a z menší se stát filiálkou XTV. Sám se kloním k tomu, že nezvat Okamuru bylo přijatelné, i když poněkud okázalé, gesto, v době, kdy byl jen opozičním politikem, jako třetího nejvyššího ústavního činitele jej Moravec už ignorovat na veřejnoprávní televizi neměl a nemohl.

 
Právě v rámci veřejnoprávnosti nebylo asi možné z toho vybruslit, a dokud nedojde k otevřenému pokusu o zavedení diktatury a nebudou se stavět barikády, bude nejen pro ČT nutné hledat cesty, jak zachovat dekorum. Ten odchod z ČT, byť zase poněkud okázalý, byl patrně takovým řešením. (Sám Moravec teď nejspíš přejde se svým pořadem ne HeroHero nebo podobnou platformu, vydělá tam víc peněz a Česká televize, potažmo televize vůbec, přijde o další část prestiže a významu.)

Zaujalo mě ovšem v těch debatách o tom, zda si Moravec s nezvaním Okamury počínal správně či ne, argument že byl Okamura do této funkce zvolen voliči či naopak "pouze" dosazen Andrejem Babišem. V obou případech jde o neporozumění našemu politickému systému.

V tom přece platí, že jediné, čím vás voliči skutečně volí, je funkce poslance (senátora, zastupitele na různých úrovních - a samozřejmě prezidenta). Všechny další případné funkce vycházejí z fungování onoho systému - členy vlády jmenuje prezident, předsednictvo Sněmovny si volí poslanci atd. Vůle voličů je zde transponována reprezentací, a mechanismy, které mají výkon moci jak upravovat, tj. dávat mu formu (protože nějakou formu mít musí), tak mu činit různé překážky.

Kdyby měl být výkon vůle voličů bezprostřední, musel by být parlament také orgánem výkonné moci, jako Konvent za Francouzské revoluce. Principy reprezentativní vlády nejsou jednoduché, ať už v praxi, nebo ve snaze postihnout jejich povahu a cíle (česky v posledních letech vyšlo pár užitečných překladových knih), patří k nim ale všechny patřičné procedury - což znamená, že jak to, že k získání jiné ústavní funkci (třeba ministerského křesla) nestačí, že vás voliči zvolili poslancem, tak že není na místě zpochybňovat něčí legitimitu s tím, že jej do jiné než poslanecké funkce nezvolili voliči.

0
Vytisknout
253

Diskuse

Obsah vydání | 10. 3. 2026