Angela Merkelová se vyhnula vojenské pomoci pro Ukrajinu

30. 11. 2018

Německá kancléřka Angela Merkelová odsoudila Rusko za to, že se zmocnilo tří ukrajinských lodí v Azovském moři. Avšak nenabídla Ukrajině žádnou vojenskou pomoc nebo další ekonomické sankce proti Rusku.

Merkelová zopakovala, že Německo podporuje Ukrajinu v jejím sporu s Ruskem kvůli třem zajatým lodím. Ovšem nepohrozila žádnou další akcí vůči Rusku, ani vojenskou pomoc Kyjevu, ani pokud jde o sankce proti Moskvě.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se prostřednictvím německého Bildu obrátil na Merkelovou, aby ji požádal o vyslání bojových lodí do Azovského moře, které by "poskytly bezpečnost", a obvinil Rusko, že nechce "nic menšího než okupaci moře".

Kancléřka ve čtvrtek na třetím německo-ukrajinském ekonomickém fóru nenabídla žádnou přímou odpověď na Porošenkovu žádost. Místo toho kancléřka zopakovala, že Německo má závazky vůči Ukrajině, a obvinila z probíhající krize ruského prezidenta Vladimira Putina.

Poukázala na fakt, že Rusko a Ukrajina se v roce 2003 dohodly na smlouvě o lodní dopravě, která oběma stranám zaručuje plné využití Kerčské úžiny vedoucí do Azovského moře, ačkoliv obě strany mají také právo inspekce. Most, který Rusko postavilo na anektovaný Krym, omezil volný pohyb lodí, prohlásila Merkelová.

"Od otevření mostu v květnu tohoto roku se přepravní podmínky zhoršily," postěžovala si kancléřka. "Samozřejmě chci, aby byla na stůl položena fakta o tom, co se stalo, že byli vojáci propuštěni a že na nich není vynucováno přiznání, jak jsme teď viděli v televizi."

Ukrajinský premiér Volodymyr Groysman, který vystoupil před Merkelovou, odsoudil "ruskou agresi". Řekl: "Toto je nyní pátý rok, co Rusko pohrdlo mezinárodním právem."

Ke konci projevu Merkelová navrhla jediný způsob, jakým by Německo mohlo na Rusko vyvinout dodatečný tlak: Tak, že by evropské země omezily objem plynu nakupovaného z Ruska prostřednictvím plynovodů Nordstream a Turkstream.

Nicméně Merkelová vyjádřila sympatie pro těžké postavení Ukrajiny: Nevyhnutelné ekonomické potíže po revoluci v roce 2014 spojené s anexí Krymu Ruskem a následující vojenský konflikt s Ruskem podporovanými separatisty na východě země.

Vysvětlila také, proč Německo udržuje ekonomické sankce proti Rusku, ačkoliv řada německých firem by je neváhala zrušit. "Dámy a pánové, tady jde o principy," řekla kancléřka na fóru. "Nedodržujeme tyto sankce kvůli nim samotným; máme tyto sankce k tomu, abychom dali jasně najevo, že země mají právo na vlastní rozvoj, i když leží poblíž Rusku - to je princip mezinárodního práva."

Dodala, "protože se na to často zapomíná," že Ukrajina se po rozpadu SSSR rozhodla v referendu, že se stane nezávislým státem, a Krym se tehdy rozhodl patřit k Ukrajině. Poukázala také na fakt, že se Ukrajina vzdala jaderných zbraní ze sovětské éry výměnou za garance územní integrity ze strany mezinárodního společenství, včetně Ruska. "Proto máme povinnost postavit se za to, co jsme slíbili," řekla Merkelová.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3164

Diskuse

Obsah vydání | 4. 12. 2018