Učil jsem v ČSLA v Krátkodobých řidičských kurzech

3. 12. 2018

 


Vážený pane Čulíku,

řadu let jsem sloužil v ČSLA a zastával velitelské funkce v Krátkodobých řidičských kurzech (KŘK). Některé údaje, které v této souvislosti uvádí p. Hlavenka v uvedeném článku, naprosto neodpovídají tomu, jak uvedené kurzy probíhaly. Je otázkou, zda se p. Hlavenka během své vojenské služby opravdu seznámil se všemi detaily organizace výcviku řidičů. Je také možné, že za ta léta řadu věcí zapomněl, píše František Kroupa.


Takže:
 

1) Na vojnu přicházeli branci, kteří úspěšně absolvovali Autoškolu Svazarmu a získali řidičský průkaz skupiny C, opravňující k řízení vozidel s hmotností nad 3,5 tuny. Autoškolu naštěvovali dobrovolně (za velmi zvýhodněných finančních podmínek) a předurčili tím svoje budoucí vojenské zařazení (a často celoživotní).

2) KŘK následoval po jednoměsíčním základním výcviku ("přijímači") a netrval dva týdny, nýbrž dva měsíce. Jeho součástí byla teoretická příprava a zejména praktická zaměstnání - údržba, jízda (napřed na uzavřeném cvičišti, pak po veřejných silnicích ve dne, nakonec i v noci, včetně jízdy v koloně; výjimečně jsem zažil i výcvik řízení v protichemickém oděvu a ochranné masce) a kurzisté byli hodnoceni. Všichni také absolvovali psychologická vyšetření v příslušném oddělení oblastní vojenské nemocnice. Kdo někde neuspěl, byl vyřazen.

3) Ti, u kterých to bylo potřeba, ještě pokračovali dalším měsíčním kurzem, v mém případě se jednalo o vlečení přívěsů nad 750 kg. Úspěšní absolventi získali řidičský průkaz skupiny E (přezkoušení prováděl příslušník Dopravního inspektorátu VB).

4) Ve vojenském vozidle (vyjma přistavení a odstavení) nejezdil nikdy řidič sám, vždy s ním musel být velitel vozu, u sólo jízd voják z povolání nebo občanský pracovník; výjimečně (při jízdě v koloně, výcviku apod.) i poddůstojník. Získali pak řidičský průkaz skupiny D.

5) Vojáci směli na základě výjimky z vyhlášky o pravidlech silničního provozu (obvykle neměli požadovaných 21 let a dvouletou praxi v řízení vozidel skupiny C) řídit i vojenské autobusy, vždy s velitelem vozu. Předtím museli absolvovat další kurs.

6) Řidiči speciálních vozidel (bojových, ženijních, přepravníků raket apod.) absolvovali navíc specializované kursy.

Přikládám odkaz na vzpomínky jiného pamětníka.

http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=5624
0
Vytisknout
5085

Diskuse

Obsah vydání | 7. 12. 2018