Obědy zdarma pro školáky? Jsem pro, s malými výhradami
6. 12. 2018 / Jiří Hlavenka
Pozn. JČ: I v Británii, jinak nyní postižené brutální sociální nerovností (statisíce lidí jsou nyní v důsledku škrtů od konzervativní vlády stoprocentně závislé na tzv. food banks, rozdávání jídla od charitativních organizací) se chudším dětem poskytují obědy zdarma. Je to absolutní povinnosti každého slušného státu. (Problém je, že ty děti hladovějí během prázdnin, takže některé britské školy se rozhodly vyvařovat pro ně i tehdy.)
Skutečnost, že ČR tuto službu zatím
nemá, a že se o jejím zavedení vůbec diskutuje v zemi, kde za posledních
18 let záměrně a kriminálně zpauperizovali politikové skoro milion
českých občanů protizákonnými a parazitickými exekucemi, je otřesná.
Dám to do podoby balanced scorecardu, jak je ve firmě zvykem.
PRO: pomoc dětem z chudších rodin, které na obědy nemají či to pro ně je vysoká zátěž. Každodenní teplý oběd je pro rozvíjející se dítě nepodkročitelný základ, bez diskuse. Pro mě hlavní důvod, "10/10".
PROTI: Je to 5.4 mld ze státní kasy. Dobře, ale pro to tu přece stát je: aby pomáhal těm slabším. Zcela nedůvodné, 0/10.
PROTI: Je lepší to dělat adresně; proč přispívat rovnou měrou dětem bohatým i chudým? Za mně hlavní a relevantní výtka (-5/10). Uvádí se ale že to je byrokraticky obtížné a pracné, vyplňování formulářů, dokladování nízkých příjmů, aktualizace stavů, když rodič získá lepší práci či o ni naopak přijde. Skutečně ale nejde systém zjednodušit? Není lepší dát důvěru ředitelům škol (učitelům, školské radě), ať sama rozhodne, se znalostí lokálního prostředí a jednotlivých případů?
PRO: i společné, standardní stravování patří k výchovně-vzdělávacímu aspektu škol. Ne úplně podstatné, 3/10, budiž.
PRO: propopulační politika je snad všeobecným konsensem, a do ní patří děti nejen "rodit", ale též je mít zdravé, dobře vyživené, nedeprivované. 5/10.
PROTI: "je to socialismus" atakdále. Ideologická dogmata házím do koše, diskutujeme konkrétní případ s konkrétními parametry. 0/10.
PROTI: "dá se to řešit sociálními dávkami pro rodiny". Dá, ale nefunguje to dobře - dávky nejsou účelové, v obědech pro děti nekončí. Nicméně to argument je, -2/10.
PROTI: chybí mně k tomu přehledná, jednoduchá statistika: kolika dětí se to týká, jaká jsou vlastně kritéria (čistého příjmu na domácnost)? Rozhodování má jít na bázi tvrdých dat. -3/10.
PRO: už dnes stát obědy dotuje, rodiče pouze doplácejí. Jenomže ti, kteří si nemohou dovolit ani to doplácení, z dotování obědů nic nemají - zde je tedy nesystémová nespravedlnost 3/10.
?: lehce off topic a bez hodnocení: současně je potřeba zvednout standard kvality vaření ve školních jídelnách. Když už dotujeme, pak ne blafy.
Nic není černobílé, každé rozhodnutí je provázeno argumenty pro a proti - tak je tomu ve firemní praxi, ve veřejné problematice nemlich stejně. Jiní si mohou dosadit do balanced scorecardu jiné hodnoty, to je jasné, ale mně to vychází jako "pro", i když s určitými výhradami.
Diskuse