Skupina, v jejímž čele stojí ekonom Thomas Piketty, představila plán pro "spravedlivější Evropu"

10. 12. 2018



Požaduje uvalení daní ve výši 800 miliard eur na řešení problémů nerovnosti, deziluze, globálního oteplování a migrace


Skupina Evropanů, v jejichž čele stojí ekonom Thomas Piketty a  ekonomové, historikové a bývalí politikové z půltuctu zemí, vypracovala ekonomický plán, který požaduje uvalení obrovských daní na multinacionální firmy, na milionáře a na emise uhlíku s cílem generovat finance pro řešení nejnaléhavějších problémů dneška, včetně chudoby, migrace, globálního oteplování, a takzvaný demokratický deficit Evropské unie.
 

Tento "manifest pro demokratizaci Evropy" argumentuje, že evropské instituce uvízly "v technokratické slepé uličce", která přináší prospěch bohatým.

"Po brexitu a po zvolení několika protievropských vlád v Evropě už nelze pokračovat jako dosud," argumentuje dokument. "Nemůžeme prostě jen čekat na další odchody z EU nebo na její další rozčleňování bez zásadních změn v dnešní Evropě."

Zatímco je Británie naprosto ochromena svým chaotickým brexitovým procesem, proevropské politické síly  v Evropě jsou znepokojeny možnými případnými prohrami proevropských sil v květnových volbách do Evropského parlamentu.

Levicoví autoři dokumentu kritizují hnutí zaměřená na "pronásledovní cizinců a uprchlíků", ale také politické strany, které podporují "fundamentalistický liberalismus a rozšíření konkurence do všech sfér života".

Jádrem nanifestu je apel na vytvoření evropského shromáždění, které by mělo rozpočet až 800 miliard euro ročně. Byl by financován z efektivnějšího zdanění korporátních zisků, příjmů a bohatství.

Evropská unie je obviňována, že se jí nedaří řešít zjevnou nespravedlnost skutečnosti, že obří multinacionální firmy jako Apple, Google a Amazon prohánějí své zisky těmi členskými zeměmi EU, kde je zdanění nejnižší.

Rozpočet by se rovnal 4 procentům HDP Evropské unie - byl  by to čtyřnásobek jejího nynějšího rozpočtu. Peníze by byly získávány ze čtyř zdrojů: z dodatečné 15 procentní daní z korporátních zisků, zvýšení daní pro osoby vydělávající více než 100 000 euro ročně, ze zdanění osobního bohatství většího než jeden milion euro a z daně uvalené na uhlíkové emise.

Polovina těchto peněz by byla navrácena vládám členských zemí. Čtvrtina by byla investována do výzkumu, do inovací a do vzdělání. Financoval by se také fond pro lepší zvládání migrace a fond pro zekologičtění zemědělství a průmyslu.

Země by zaznamenaly rozdíl jen 0,1 procenta ohledně toho, kolik peněz vybírají a kolik jich dostávají. Dohled nad penězi by mělo nové evropské shromáždění, skládající se většinou z národních politiků a z některých europoslanců. Shromáždění by bylo ve styku s evropskými institucemi, ale fungovalo by mimo dohody EU a mělo by poslední slovo ohledně výdajů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
4787

Diskuse

Obsah vydání | 13. 12. 2018