Jak číst veřejnou část výroční zprávy BIS za rok 2017?

4. 12. 2018 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut
Tlak Hradu na odstranění kritiky Okamurovy SPD se postaral o reklamu letošní výroční zprávě Bezpečnostní informační služby (BIS), čili civilní kontrarozvědky. Publikována byla se zpožděním teprve v pondělí - a média a sociální sítě si z ní okamžitě začaly vyzobávat rozinky podle vlastního uvážení.


Tento přístup zde nehodlám opakovat - a raději se pustím k jádru sdělení, jež služba zprávou české veřejnosti adresuje. Těžiště ovšem leží v podkapitolách 2.1 (Ochrana významných ekonomických zájmů) a 2.2 (Kontrarozvědná činnost). BIS dává najevo tak jasně, jak jen to v neklasifikovaném dokumentu lze, že a) do strategických odvětví české ekonomiky prostřednictvím nastrčených osob pronikají agenti cizí nepřátelské mocnosti (Ruské federace) a b) zatímco Rusko si zpravodajsky zajistilo přístup ke klíčovým českým úřadům a provádí především vlivové operace a zpravodajské vytěžování, Čína v danou chvíli pracuje spíše na intenzifikaci využití stávajících kapacit než na jejich rozšiřování. Česká republika v obou případech působí převážně jako nástroj vnitřního oslabování mezinárodních organizací, jichž je členem - v případě Číny jde primárně o EU, v případě Ruska o EU i NATO. Rusko a Čína jsou podle BIS pro ČR jednoznačně závažnějšími bezpečnostními hrozbami než mezinárodní teroristé, kteří ostatně na jejím území nijak nepůsobí.

Z dosavadních sporých českých reakcí na ruskou zpravodajskou a politickou válku proti ČR si laik mohl odnést dojem, že hlavní problém leží v oblasti ruské dezinformační kampaně vedené prostřednictvím "alternativních" a dezinformačních webů, jejichž recepce ruské státní propagandy je amplifikována sociálními sítěmi. BIS se ovšem v předmětné zprávě výrazně ohrazuje proti takové interpretaci problému. Jakkoliv v podtextu vyjádření můžeme číst třeba i skryté soupeření s Centrem proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) při ministerstvu vnitra, hlavní námitka je metodologická. Ruská "hybridní" válka proti ČR není vedena "hlavně" propagandisty a dezinformátory, neodehrává se "hlavně" v kyberprostoru. Dochází v ní k využívání mnohem širšího spektra prostředků, přičemž zde existuje vysoká míra vzájemné substituce.

Hypoteticky by bylo možno uvažovat o tom, že na samém počátku masivní ruské zpravodajské penetrace ČR mohl rozhodný boj s dezinformační kampaní přispět k nižší úspěšnosti podvratných aktivit i v ostatních oblastech. Ovšem ve chvíli, kdy Rusko ovládá strategické české firmy a vlivovými operacemi zasahuje politické špičky, skutečně žádná "hlavní fronta" mediálním prostorem nevede. Ruský vliv je již mnohem pevněji institucionálně ukotven v jiných sférách - tak, jak to nehmatatelná virtuální realita nikdy neumožní. A pokus tento vliv odstranit by musel použít podobně komplexní - celovládní, mezirezortní - strategie jako ti, proti nimž by se bojovalo. Špatně financované jednorezortní nebo dokonce amatérské pokusy "bojovat s ruskými dezinformacemi", nehledě na prokázanou neúčinnost pracného vyvracení jednotlivých nepravd, představují izolovanou, nekoordinovanou improvizaci v oblasti, která z principu vyžaduje mnohem širší záběr a také mnohem větší pružnost.

***

Možná jste se v životě setkali s člověkem, který hovoří s nesmírným despektem o moderní medicíně, takže si hodlá sám zaručeně vyléčit zápal mozkových blan bylinnými výtažky a klystýrem. Obdobný paušální despekt k expertíze se ale v poslední době objevuje i v souvislosti s činností zpravodajských služeb. Ti kdo až do poslední (ne)možné chvíle odmítali vzít na vědomí propojení projektu Wikileaks s ruskou GRU kážou o tom, jak západní zpravodajské služby (které se zmíněné chyby rozhodně nedopustily) "v boji s ruskou zpravodajskou válkou selhávají" a jejich práci prý musejí suplovat "amatéři z občanské společnosti". To ovšem za prvé není pravda - a za druhé prostě uvažující amatéři nemohou z principu suplovat profesionální kontrarozvědnou činnost proti tak sofistikovanému protivníkovi s komplexní strategií, jakého představují ruské zpravodajské služby. (V této souvislosti se silně doporučuje méně věřit západní propagandě shazující po kauze Skripalových úroveň ruských špionů. Po celou studenou válku byly sovětské zpravodajské služby na stejné nebo lepší úrovni než jejich západní protivníci - a současný ruský prezident je hrdým bývalým čekistou. A konečně, nevůle západních politiků bránit se rozhodně neznamená totéž co neschopnost zpravodajských služeb.)

Amatérské dobrovolnické projekty mohou mobilizovat veřejnost a zvyšovat její povědomí o situaci, nikoli však odstranit hospodářské a politické základy ruského nebo čínského vlivu v ČR - natož pak čelit celému širokému zpravodajskému instrumentáriu, které protistrana v boji využívá.

Kontrarozvědka ke své práci naprosto nutně potřebuje oslabit politické tlaky vedené zejména z Hradu, které její postavení a autoritu systematicky napadají a oslabují, její zjištění zesměšňují a házejí do koše.

Pokud se nepodaří najít způsob, jak dosáhnout tohoto cíle, snahy "bojovat s ruskou propagandou" z jiných pozic budou systematicky narážet na fatální neúspěchy.

1
Vytisknout
10583

Diskuse

Obsah vydání | 10. 12. 2018