Restalinizace Ruska

3. 12. 2018

čas čtení 6 minut
Před osmdesáti lety Josip Stalin ukončil Velký teror, za jehož příčinu označil "místní výstřelky", které "zaznamenal". Výnos ze 17. listopadu 1938 nařizoval mimosoudním tribunálům zvaným trojky, aby přestaly odsuzovat politické vězně, napsal Paul R. Gregory. Trojky byly jádrem politického teroru. Poskytovaly tenký závoj "socialistické zákonnosti" masovému vraždění a svévolnému zavírání.


Stalinova akce z roku 1938 v důsledku zastavila smrtící mašinérii, která v průměru popravovala nepředstavitelných 1 400 osob denně. Teprve o dvě dekády později zpravodajský důstojník odhadl počet obětí šestnáctiměsíční vlády teroru na 1 334 360 osob. Polovina z nich byla zastřelena a zbytek odsouzena do Gulagu.

Politický teror pokračoval i po listopadu 1938, ale pomalejším tempem. 2. světová válka naplnila Stalinovy tábory válečnými zajatci, cizími občany, obyvateli obsazených území a vracejícími se sovětskými vojáky. Gulag rostl dál, než dosáhl velikosti 2,5 milionu vězňů - krátce před Stalinovou smrtí.

Výročí 17. listopadu opět prošlo z velké části bez pozornosti, ačkoliv velký počet ruských rodin má prarodiče, praprarodiče a vzdálené příbuzné, kteří byli podle sovětské terminologie "potlačováni". Počet přeživších každým rokem klesá. Zhruba každá pátá je žena. Vzhledem k větší naději na dožití se právě ony stávají posledními svědkyněmi, ale brzy i ony odejdou.

Kreml nemůže popírat Gulag tváří v tvář masivní a nevyvratitelné dokumentaci a veřejné paměti. To pro něj představuje problém, protože Stalinovo vraždění milionů lidí je špatně slučitelné s narativem Vladimira Putina, podle nějž Rusko potřebovalo silného a hrdinského lídra.

Páni kremelských médií tvrdí, že Rusko nyní potřebuje silného muže, aby čelilo úpadkovým Spojeným státům a jejich pohůnkům z NATO. Putin představuje dávnou slávu Ruska - porážku Napoleona, vítězství nad Hitlerem, rapidní modernizaci, pravoslavnou víru. Kremelská média bombardují ruský lid tvrzením, že válka je na spadnutí. Jakožto obležená pevnost v nepřátelském světě prý Rusko potřebuje lídra s ocelovou pěstí, jako je mistr juda Putin. Měli by odložit maličkosti jako stagnující ekonomiku nebo neobjasněné vraždy příslušníků opozice.

Historická postava Stalina kremelský narativ ohrožuje. Stalin vládl Rusku ocelovou pěstí po čtvrt století. Jeho vláda se vyznačovala násilím, hladomory, deprivací a masovým zabíjením. Ruská federace je právním následníkem Sovětského svazu a hlásí se k tomuto odkazu. A to znamená také k odkazu Stalina. Putin, který se sám blíží Stalinovu rekordnímu čtvrtstoletí v úřadu, si nemůže dovolit, aby mu nad hlavou visel obraz bestiálního, paranoidního, krutého Stalina. Musí nějak přesvědčit ruský lid, že Stalin byl historickou nezbytností.

Právě tak vypadá kremelský argument: Stalin byl složitá postava. Jistě, zabil a uvěznil mnoho nevinných lidí, ale přitom odstranil mocnou pátou kolonu. Musel použít politického teroru k ochraně prvního socialistického státu před cizími agenty, třídními nepřáteli a příznivci starého režimu. Neměl na výběr a musel uplatňovat teror bez rozlišování. Jistě, nucená industrializace vedla k potížím - hladomoru, pracovním kvótám a extrémní pracovní disciplíně - ale jeho drsná opatření ruský lid posílila před válkou, jejíž příchod byl jistý. SSSR by Hitlera neporazil bez Gulagů, které těžily zdroje na bohem proklatém východě a vyráběly tanky a letadla. Sebevražedná komanda složená z politických vězňů byla posílána do německých minových polí, aby byly zachráněny životy loajálních ruských vojáků. Jistě, Stalin dělal špatné věci, ale pro dobro svého státu.

Podle tohoto argumentu by měl být Stalin hodnocen analýzou nákladů a zisků, která vyvažuje jeho zločiny tím, co učinil dobrého. Státní texty sloužící k výuce historie podporují pořádání fiktivních soudů, které by debatovaly o tom, zda byl Stalin "Otcem Ruska" nebo "nepřítel". Studenti jsou vyzýváni, aby postupovali nezaujatě. Dospělí dostávají jiná znamení, některá z nich subtilní.

Putin a jeho vnitřní okruh spolupracovníků zřídkakdy Stalina otevřeně chválí. Putin o něm hovořil jako o "efektivním manažerovi", ale také zajel na symbolickou návštěvu na popraviště Butovo za Moskvou. Komunistická strana dostala svolení postavit Stalinovy sochy a pořádat masové pochody ke Stalinovu hrobu v den jeho narozenin. Subtilnější signály Stalinovy rehabilitace představuje návrat k hymně z roku 1944, nostalgie důchodců za starým sovětským systémem, oslavy Velké vlastenecké války, fotografování na Rudém náměstí připomínajícím Stalinovu éru a dokonce i návrat Krymu.

Takže se můžete ptát: Vyplatila se kremelská kampaň "Stalin byl tvrdý, ale spravedlivý"?

Průzkumy ukazují, že Stalin je považován za nejvýznamnější postavu všech dob, těsně před Putinem a Puškinem. Takřka dvě třetiny dotázaných chválí jeho vedení během 2. světové války, "navzdory hříchům a omylům". Méně než polovina věří, že Stalin spáchal politické zločiny. Každý pátý je přesvědčen, že stalinské represe byly ospravedlněny politickou nezbytností.

Ruský lid nezastává tyto názory, protože by nevěděl o Stalinových přečinech. Jen 13 % tvrdí, že o nich neví. Jen ruská mládež představuje výjimku. Polovina naprosto netuší nic o stalinských represích.

Před deseti lety takřka 70 % zastávalo názor, že "Stalin byl brutální tyran vinný vyvražděním milionů nevinných lidí" - a jen každý pátý tento závěr zpochybňoval. V roce 2018 44 % dotázaných souhlasí s označením Stalina za "brutálního tyrana". Zbytek nesouhlasí, nebo nemá názor.

Průzkumy mezi lety 2008-2018 ukazují konstantní třetinu přesvědčenou, že Rusko potřebuje silného lídra jako Stalin. Procento těch, kteří nesouhlasí, kleslo z 50 % na o něco více než třetinu, přičemž 30 % neodpovědělo.

Čas je na straně plíživé restalinizace. Literatura věnovaná Gulagu jasně popisuje Stalinovy zločiny proti lidskosti - ale zdá se, že je to Rusům jedno. Polovina si prostě přeje jít dál.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
12195

Diskuse

Obsah vydání | 7. 12. 2018