Politická krize kolem Babiše mladšího byla úspěchem pro piráty

3. 12. 2018 / Boris Cvek

čas čtení 6 minut

Když vyjdu z průzkumu politických preferencí české veřejnosti, který byl včera publikován v Otázkách V. Moravce, a nebudu se zabývat tím, že jde jen o průzkum a že z něj vůbec není možné vyčíst nějakou kauzalitu, musím učinit spekulativní závěr, že útok tzv. demokratických stran na premiéra v souvislosti s případem „Babiš mladší“ vedl především k posílení Babišova hnutí na úkor komunistů a Tomia Okamury. Obě tyto extrémní politické formace jsou na hranici vstupu do Poslanecké sněmovny.


Pozoruhodné je, že komunisté a Okamura zaujali navzájem opačný postoj v hlasování o nedůvěře vlády. Ani jedno nepomohlo. Pro jejich voliče zřejmě přitažlivost Babišova hnutí vzrostla s útokem „demokratů“ na Babiše. Protestní voliči na okraji společnosti mohou vnímat hysterii kolem Čapího hnízda jako výsměch své vlastní životní situaci, kterou nikdo neřeší. A není samozřejmě žádný rozpor v tom, že Babišův elektorát může být různorodý a vzájemně neslučitelný. Stále má zřejmě dost liberálních voličů z roku 2013, pro které je vrchol zla Nečasova vláda, ale také získává už od roku 2013 voliče levice a nakonec i extrémistů. Babiš nevsadil na žádnou ideovou jednotu.

Pokud jde o demokratickou levici a pravici, je to stále dokola to samé. ČSSD velmi dobře ví, že útoky na Babiše ji oslabují. Stejně to ví TOP09. A stejně to stále opakují. ČSSD velmi dobře ví, že vládnutí s Babišem pro ni skončilo katastrofou. Proto s ním vládne dál. Jaký má argument? Prý by v opozici zanikla. Možná ano, možná už nemůže ničím přesvědčit své bývalé voliče, aby se od Babiše vrátili. Ale rozhodně nelze říci, že bychom tu měli nějakou změť stran, které by na Babiše útočily zleva a mezi nimiž by ČSSD byla jen jednou zcela bezvýznamnou stranou. Ne, nemáme tu žádnou stranu, která by na Babiše útočila zleva.

KDU-ČSL, TOP09 a STAN zůstávají nadále šťastně rozdělené a rozhádané. STAN a KDU-ČSL si neuměly ani zajistit křeslo šéfa Senátu, v němž mají v součtu nejsilnější pozici ze všech ostatních uskupení. Pokud to dnes někdo myslí s bojem proti Babišovi za demokracii skutečně vážně, měl by se modlit, aby se voliči TOP09, STAN a KDU-ČSL přesunuli k pirátům. Pokud totiž dojde k situace, že by s výsledkem 4,5% vypadly ze Sněmovny všechny ty formace, které jsou dnes kolem 5%, tedy SPD, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, STAN a TOP09, tak 27% voličů, kteří by šli k volbám, nebude mít ani jeden mandát ve Sněmovně. A většina jejich hlasů se přepočte podle D'Hondtovy metody ve prospěch vítěze voleb, tedy Hnutí Ano. Nelze vyloučit, že za takových okolností by měl Babiš ve Sněmovně absolutní většinu, tedy 101 nebo více mandátů.

Na druhou stranu vymazání Okamurova hnutí a komunistů z politické mapy ve prospěch Hnutí Ano a vyjasnění politické soutěže na tři formace Ano vs. ODS vs. piráti by bylo podle mého názoru spíše přínosem pro českou politickou scénu. Osobně mi tam vadí ODS, k níž má Babiš ve skutečnosti velmi blízko. Jeho pravým protipólem jsou spíše piráti. Ti měli ve sněmovních volbách v roce 2013 2,66%, v roce 2017 10,79% - a dnes to vypadá na 19% (oproti ODS, která je na 16%). Potenciál k dalšímu růstu na úkor středopravých stran, včetně ODS, u nich zjevně je. Hodně bude záležet na tom, jak úspěšně budou vládnout spolu s „Praha sobě“ a „Spojenými silami“ v Praze. Aby se ale piráti konečně zakousli do elektorátu Hnutí Ano, budou muset vytáhnout také levicovou agendu tak, aby byla srozumitelná pro české levicové voliče.

To samozřejmě po nástupu Miloše Zeman v roce 2013 do prezidentského úřadu nebude vůbec snadné, neboť v českém levicovém voliči se za ty roky stále více podporují tendence k tomu, aby myslel nacionalisticky, velkoprůmyslově, cynicky. Hlavně žádný pokrok (zvaný důvěrně také jako neomarxismus), žádní cizinci, žádné demokratické hodnoty, jen tvrdý realismus, který zajistí aspoň trochu slušný život v postkomunistické žumpě. Tohle je asi hlavní spojnice většiny elektorátu Babišova hnutí. ČSSD a KSČM se po zvolení Zemana za prezidenta o posilování této mentality usilovně snažily (za socialisty na prvním místě Škromach, Hašek, Chovanec). A zničily tak samy sebe.

Když se podíváme na úspěch pirátů ze sněmovních voleb 2017, tak podle dat Hlídacího psa mezi jejich voliči nebyli prakticky žádní voliči ČSSD nebo KSČM z voleb 2013. Největší množství voličů vzali TOP09 (140 tisíc), ODS (70 tisíc) a Ano (60 tisíc – to bylo ale ještě Ano z roku 2013, kdy mělo výrazně pravicový elektorát). Pak po 80 tisících měli bývalé voliče neparlamentních stran a bývalé nevoliče. V současnosti růst pirátů, ale i ODS, je stále zřejmě založen především na poklesu malých pravicových stran. Je možné, že piráti převzali nějakou část voličů ČSSD. Ale do Babišova elektorátu se zatím moc nezakousli (mohli něco vzít, co bylo více než nahrazeno bývalými voliči komunistů a SPD, ale to jsou „drobné“).

A na závěr bych rád zmínil, že přes drtivou Babišovu ekonomickou, mediální i politickou moc je tu jasný potenciál jej porazit. Dokonce proevropský potenciál. Jen součet preferencí pirátů, STAN a TOP09 je nyní 29%. Kdyby se k tomu nabalila část proevropských voličů ODS, část voličů KDU-ČSL a ČSSD, výsledek nad 35% je reálný. Spojení tohoto elektorátu nebrání Babiš. Spojení tohoto elektorátu brání neschopnost tzv. demokratických politiků. Piráti ovšem ukazují, že když se to umí, tak to jde. A to bez ohledu na obrovskou Babišovu moc. To, co na prvním místě drží Babiše u moci, je roztříštěnost a neschopnost jeho protivníků. A pokud to se nezmění, není možné ho porazit.

Dá se tedy říci, že i když na poslední politické krizi Babiš vydělal, vydělali na ní i ti, kdo ji ve Sněmovně rozpoutali na prvním místě, totiž piráti. Ztratili, nečekaně, nejvíce komunisti a SPD. Je jasné, že z pohledu pirátů je to výrazný úspěch.

Data z Hlídacího psa:

https://hlidacipes.org/prehledne-bral-kam-utekly-hlasy-nejvic-loupili-ano-pirati/?fbclid=IwAR26d_LiH7ZAH3f0t5GnGEDN1u5OhDHthgeJN_2Wz2T8aRtGS66_DljOXh8



0
Vytisknout
10242

Diskuse

Obsah vydání | 7. 12. 2018