Ostré protesty "žlutých vest" otřásají Francií

23. 11. 2018

 

Ostré provládní protesty proti zvýšení daní na benzín a naftu se nyní rozšířily na všeobecné protesty proti hospodářské a politické situaci ve Francii.

Občanské hnutí "žlutých vest" ("gilets jaunes"), pojmenované po fluorescentních bundách demonstrantů, nepříjemně překvapilo francouzského prezidenta Macrona.


Hnutí nemá žádného předáka a jeho ad hoc postavené barikády u mýtného na dálnicích, u kruhových objezdů a u benzínových čerpadel jsou organizovány na sociálních sítích.

Hnutí začalo jako protest proti stoupajícím daním z pohonných hmot a proměnilo se v širší protest proti sociální nerovnosti a proti třídě politiků, které občané považují za izoované od společnosti. Propodnikatelský prezident Macron je systematicky kritizován jako "prezident pro bohaté".

Z průzkumu, který provedl deník Le Figaro, vyplývá, že 77 procent Francouzů zastává názor, že plánované protesty v Paříži jsou legitimní. Vyplývá z toho, že i ti, kdo neasistují ve dne v noci u barikád na silnicích v provinčních městech,  ve vesnicích a na předměstích, se identifikují s rostoucím pocitem vyvrženosti a izolovanosti od vládnoucí třídy.

Marie, 31, která se stará o děti v jižní Francii, protestuje už týden u mýtného: "Lidi jsou frustrováni. Daně pořád jdou nahoru, naše platy ne. Když pracujete tvrdě, je to neférové. Moji rodiče, kteří jsou v důchodu, nemají dost peněz, tak musejí pracovat a chodit rozdávat letáky. Vláda nás neposlouchá. Pro mě je Macron prezidentem bohatých, snižuje daně pro bohaté, ignoruje ostatní z nás. Politikové jsou izolováni od našeho života.

Ti u moci tvoří jednu velkou oligarchii. Médiím se taky nedá důvěřovat. Uvažovala bych o hlasování pro Marine Le Penovou, ale selháním je celá zdejší politická třída a vůbec se divím, že chodím k volbám. Obávám se, že budoucnost bude ještě horší pro mé tři děti, než jak je to teď pro mne."

Dvě osoby byly v nehodách usmrceny a 530 jich bylo zraněno, 17 vážně, během týdnu protestů a barikád na silnicích.

Jeden zaměstnanec továrny v jižní Francii u barikády na silnici se vyjádřil: "Žijeme v rozbité společnost. Počítáme halíře, abychom vyšli do konce měsíce a máme plné zuby politiků, kterým je úplně jedno, že okrádají chudé lidi a dávají jejich peníze bohatým."

Macron, který vybudoval svou politickou totožnost na odmítnutí ustupovat před stávkami, požadoval tento týden lepší "dialog", v němž chce vysvětlit svou politiku.

Tento centristický prezident trvá na tom, že jeho "transformace" Francie uvolněním zaměstnaneckých zákonů a restrukturalizací sociálního státu prospěje Francouzům, kteří po mnoho desetiletí trpěli masovou nezaměstnaností.

Na francouzském ostrově Réunion u ostrova jihovýchodní Afriky, kde žije 850 000 lidí, nyní v rámci francouzských protestů zažil největší nepokoje za posledních třicet let. Na ostrově je osmadvacetiprocentní nezaměstnanost - třikrát vyšší než v samotné Francii - a více než 40 procent občanů tam žije pod hranicí chudoby.

Macron, jehož osobní popularita je nyní nižší než 30 procent, se nyní stylizuje do "pokorného" politika. V televizním rozhovoru minulý týden přiznal, že se mu nepodařilo vyvolat srozumění mezi francouzskými občany a jejich politiky a přislíbil, že dá provinciím více rozhodovacích pravomocí.

"Je to legitimní pocit křivdy, který musí být slyšen," řekl Macron ve středu ve vládě.

Podrobnosti v angličtině ZDE
0
Vytisknout
4255

Diskuse

Obsah vydání | 29. 11. 2018