Američtí výrobci čelí horším problémům než farmáři

12. 11. 2025

Američtí pěstitelé sóji nejsou ve své nebezpečné přílišné závislosti na Číně sami. Podobně je na tom i mnoho amerických výrobců.

Číňané obvykle nakupují zhruba polovinu amerického vývozu sóji, což jim dává moc působit bolest zadržováním nákupů – tuto moc uplatňovali po většinu letošního roku.

Pro americké výrobce je problém v tom, že Čína je jediným nebo hlavním zdrojem příliš mnoha ingrediencí a komponentů, které potřebují k výrobě produktů.

Příkladem ve zprávách byly naposledy minerály vzácných zemin. Čína představuje 97 % světové produkce těchto kovových prvků, které jsou potřebné k výrobě takových high-tech produktů jako mobilní telefony, počítačové pevné disky, lasery a radarové a sonarové systémy.

Minerály vzácných zemin byly ve zprávách, protože Čína omezovala vývoz v odvetě za vysoká americká cla. Omezení byla pozastavena na rok v rámci dohody, kterou nedávno uzavřeli prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching.

Vzácné zeminy však nejsou zdaleka jedinou věcí, kvůli které jsou američtí výrobci na Číně závislí. Vezměme si tento zběžný seznam materiálů, jejichž výrobě Čína dominuje: grafit; gallium; germanium; hořčík; wolfram; permanentní magnety; polysilikon.

Význam těchto materiálů nelze přeceňovat. Bez grafitu nelze vyrobit lithium-iontové baterie. Bez gália a germania není možné vyrábět polovodiče, optická vlákna a infračervené systémy. Bez wolframu nemůžete vyrábět vrtáky ani průmyslové řezné nástroje.

A pak je tu farmacie. Velké procento aktivních farmaceutických složek v mnoha lécích, které Američané užívají, pochází z Číny – ibuprofen, acetaminofen, některá antibiotika a některé léky na krevní tlak, abychom jmenovali alespoň část.

Americké společnosti také dovážejí účinné látky pro jiné léky z Indie, ale Indie je závislá na Číně, pokud jde o chemikálie k výrobě mnoha z těchto složek.

Když Američané nakupují v obchodech, často komentují, že vše v regálech vypadá jako "Made in China". Ale materiály a minerály stranou, existuje spousta věcí, které nejsou označeny a které jsou také vyrobeny v Číně. Mnoho méně pokročilých polovodičů používaných v automobilech a spotřebních výrobcích pochází například z Číny.

Přílišná závislost Ameriky – a vlastně i světa – na Číně nenastala jen tak. Dominance v dodavatelských řetězcích je už dlouho jedním z cílů čínské průmyslové politiky. Čína tvrdě pracovala na snížení své závislosti na jiných zemích a zvýšení závislosti těchto zemí na Číně.

Tím, že Čína poskytuje společnostem v cílových odvětvích daňové úlevy, půjčky s nízkým úrokem, dotace a ochranu před zahraniční konkurencí, povzbudila společnosti k rozvoji masivních úspor z rozsahu. Výsledné snížené náklady jim umožňují zaplavit zámořské trhy a vyřadit zahraniční konkurenty z podnikání.

Výsledkem je ekonomika, která podle některých měřítek představuje 35 % globální výroby. A Čína se neomezila na konečnou montáž. Fungovalo to, často úspěšně, jako v případě vzácných zemin, a dominovalo to i v předcházejících materiálech a součástech.

Taktika někdy hraničí s predátorstvím. Podle článku Wall Street Journal o čínské dominanci v oblasti vzácných zemin:

"Když se USA před několika lety pokusily zorganizovat oživení svého domácího průmyslu, Čína zaplavila trh nabídkou, čímž uvrhla západní producenty do vývrtky."

"Když se ocenění západních společností vzácných zemin zhroutilo kvůli nízkým cenám způsobeným prudce rostoucí čínskou produkcí, byly tyto společnosti nuceny zpomalit svou expanzi a v některých případech prodat své doly čínským kupcům."

Washington si je vědom nebezpečí vší této přílišné závislosti. Administrativy obou stran se v reakci na to obrátily k průmyslové politice. Administrativa prezidenta Joea Bidena si dala za cíl dotovat americkou výrobu prostřednictvím legislativy, jako je zákon o čipech. Prezident Donald Trump používá vysoká cla ve snaze dosáhnout stejných cílů.

Americké společnosti, které mají schopnost diverzifikace, se k tomu chystají. Některé z těch, které vyrábějí v Číně, přenášejí výrobu zpět do USA nebo ji přesouvají do jiných zemí.

Velkým problémem, kterému tyto snahy čelí, je výhoda Číny v oblasti rozsahu. Aaron Friedberg z Princetonské univerzity tvrdí, že "žádná země sama o sobě nemůže zvládnout druhý čínský šok" a rostoucí dominanci Číny v nejvyspělejších technologiích.

Odpovědí, tvrdí Friedberg a další odborníci, je, aby se podobně smýšlející země spojily a koordinovaly své tarify a další průmyslové politiky. Bohužel, za Trumpa se USA ubírají opačným směrem a uvalují na spojence vysoká americká cla, jako by hrozbou pro americký hospodářský blahobyt byli oni, a ne Čína.

To vše by mělo být určitou útěchou pro pěstitele sóji. Ve srovnání s výrobci je řešení jejich problému snadné. Potřebují jen najít nové trhy. Kéž by to bylo tak jednoduché i pro americké výrobce.

Zdroj v angličtině: ZDE