Bude-li Írán rozvrácen, stáhne do chaosu celý Starý svět

19. 6. 2025 / Ivan Větvička

čas čtení 2 minuty

Západ se nesmí nechat strhnout výsledky prvních dnů izraelských náletů na Írán k pozemní invazi. V Íránu žije 86 milionů lidí, dvakrát více než v Iráku, kde vpád západních armád způsobil pohromu. A to je Irák etnicky mnohem homogennější než Írán. Pouhý pohled na přepestrou mozaiku mapy národnostního složení obyvatelstva Íránu by nás měl od pozemní intervence odradit. Můžeme rozdrtit pravidelnou íránskou armádu, ale není v našich silách následně zajistit pořádek na okupovaném území.




Írán je také téměř čtyřikrát rozlehlejší než Irák a krajina tam je mnohem členitější, s mnoha rozsáhlými pohořími. Asymetrickou válku v horách jsme si zkoušeli 20 let v Afghánistánu, a tak dlouho jsme vítězili, až nás místní potupně vykopli. (Neříkám, že to je dobře. Tato intervence byla vedena alespoň do jisté míry v dobré víře, že pomáháme. A její konec? Spořádané stažení vypadá jinak…). Írán se sice nemůže pyšnit velehorami jako Afghánistán, ale je 2,5 x větší a podstatně lidnatější.

Nechoďme tam – nejenom kvůli sobě (musíme šetřit síly na bobtnající konflikt s Ruskem), ale především kvůli Íráncům. Jejich opozice je dostatečně početná a kvalifikovaná na to, aby vytvořila novou vládní garnituru. Pokud budou potřebovat pomoc, řeknou si.

Kdybychom tam svévolně vpadli a obrátili města naruby jako v Iráku i Afghánistánu, a pak se stáhli, vydláždíme cestu k občanské válce, která by stáhla do chaosu celý Starý svět, protože by se tak spojil pruh nestabilních území od západního Pákistánu po Libanon. Bojujících frakcí by bylo bezpočet a uprchlíky bychom počítali v desítkách milionů. Nejsme připraveni jim pomoci. Navíc válka by ničila kulturní dědictví úrodného půlměsíce, kolébky civilizace Starého světa.

-1
Vytisknout
445

Diskuse

Obsah vydání | 19. 6. 2025