Keir Starmer hlásá "sluneční světlo naděje", Británie probouzí do obrovského labouristického volebního vítězství

5. 7. 2024

čas čtení 10 minut
 

Předseda labouristů slibuje "věk národní obnovy", v němž jeho vláda "začne obnovovat naši zemi".


Keir Starmer prohlásil, že po drtivém vítězství labouristů ve volbách ve Velké Británii, které znamenalo zdrcující konec čtrnáctileté vlády konzervativců, Británii opět zalévá "slunce naděje".

Očekává se, že se předseda labouristů stane premiérem později v pátek poté, co voliči Starmerovi udělili obrovský mandát k uskutečnění změn v Británii.

V projevu v londýnské Royal Festival Hall Starmer řekl, že lidé se po zprávě o vítězství labouristů a porážce toryů probudí "s úlevou, že se z nich snesla tíha, že z nich konečně spadlo břemeno".

 
Sunakova strana je na nejlepší cestě zaznamenat svůj nejhorší výsledek v parlamentních volbách, přičemž o křesla přijde rekordní počet ministrů vlády a známá konzervativní  jména jako Jacob Rees-Mogg, Penny Mordauntová a Grant Shapps ztrácejí svá poslanecká křesla.

Labouristé by podle odhadů měli získat 408 křesel a zajistit si většinu 160 křesel oproti 136 křeslům konzervativců. Rovněž se předpokládala dominance ve Skotsku, kde se počet křesel SNP snížil na odhadovaných osm, zatímco liberální demokraté by měli skončit s 66 křesly.

Prudký nárůst hlasů pro  ultrapraicovou stranu Reform UK naznačoval, že získá nejméně čtyři křesla, přičemž Nigel Farage se stal poslancem v Clactonu při svém osmém pokusu o vstup do parlamentu.

Zdálo se, že Zelení se tomuto rekordu čtyř mandátů vyrovnají po překvapivých vítězstvích ve Waveney, North Herefordshire a Bristol Central, a také se jim předpovídalo, že se udrží v Brightonu.

V Leicesteru South došlo k šokujícím vítězstvím propalestinských nezávislých kandidátů, v Leicesteru South byl zvolen Jonathan Ashworth, jeden z volebních šéfů labouristů, a v Islingtonu North zvítězil bývalý předseda labouristů Jeremy Corbyn. Plaid Cymru podle očekávání získala čtyři křesla.

Starmer ve svém vítězném projevu na shromáždění řekl, že změna "začíná teď".

"Je to dobrý pocit, musím být upřímný," řekl. "Čtyři a půl roku práce, změna strany. To je to, oč tu běží. Změněná labouristická strana, připravená sloužit naší zemi, připravená vrátit Británii do služeb pracujících lidí.

Starmer slíbil "věk národní obnovy", v němž labouristé "začnou obnovovat naši zemi", ale zároveň připustil, že změna nebude snadná.

Předseda labouristů uvedl, že "sluneční světlo naděje ... opět zazářilo v zemi, která má po 14 letech příležitost získat zpět svou budoucnost".

Ve výrocích, v nichž přiznal vítězství labouristů, Sunak uvedl, že moc se bude "měnit pokojným a spořádaným způsobem, s dobrou vůlí na všech stranách. To je něco, co by nám všem mělo dodat důvěru ve stabilitu a budoucnost naší země".

V projevu při sčítání hlasů premiér řekl, že to byla pro jeho stranu "těžká noc" a že je nad čím přemýšlet.

Své křeslo v Richmondu v hrabství North Yorkshire udržel o více než 12 000 hlasů a řekl, že se těší na to, že bude svým voličům sloužit i v "následujících týdnech, měsících a letech".

"Britský lid dnes večer vynesl střízlivý verdikt, je třeba se hodně učit... a já beru odpovědnost za prohru," dodal.

"Mnoha dobrým, tvrdě pracujícím konzervativním kandidátům, kteří dnes večer prohráli, navzdory jejich neúnavnému úsilí, jejich místním výsledkům a výkonům a jejich oddanosti svým komunitám. Je mi to líto."

Zdálo se, že výsledky potvrdily, že labouristické poselství "čas na změnu" u voličů zabodovalo po letech chaosu a konfliktů pod vládou toryů, včetně hlasování o brexitu a jeho následků, řešení pandemie Covid a skandálu Partygate.

Při posledních parlamentních volbách v roce 2019 měli konzervativci většinu 80 mandátů, přičemž labouristé měli 365 křesel oproti 203 mandátům. SNP získala 48 křesel a liberální demokraté měli jen 11 křesel.

Pokud jsou výsledky průzkumu veřejného mínění správné, labouristé si zajistili obrovské vítězství nad konzervativci, kteří byli na cestě k nejhoršímu výsledku v historii, a od SNP ve Skotsku, kde strana Johna Swinneyho bude zdecimována a ztratí více než 40 křesel.

Vítězství Reform UK ve čtyřech křeslech přišlo v době, kdy tvrdá pravicová strana stlačila hlasy konzervativců v celé zemi. Lee Anderson, bývalý labouristický radní a bývalý poslanec za torye, se po vítězství v Ashfieldu stal prvním potvrzeným poslancem Reform UK.

Farage vyhrál křeslo Clacton v Essexu a slíbil, že příště povede boj s labouristy. "Jdeme si pro labouristy, o tom nepochybujte," řekl. Předseda Reformy Richard Tice zvítězil v Bostonu a Skegness, dříve druhém nejbezpečnějším toryovském křesle v zemi.

Vzestup Reform UK, která rozdělila pravicové hlasy, by mohl představovat velkou výzvu pro nastupující Starmerovu vládu, která bude muset vypracovat strategii boje proti vzestupu tvrdé pravice, což je trend, který se odráží v celé Evropě.

Vítězství labouristů bude nicméně vnímáno jako světlo naděje pro progresivní strany po celém světě, a to uprostřed tvrdého volebního boje proti populistické pravici v zemích včetně Francie a USA.

První výsledky naznačovaly, že labouristé získali zpět rozsáhlá území na severu Anglie a v Midlands, někdy nazývaná "červená zeď", která byla v roce 2019 odebrána toryům, a také že se jim podařilo výrazně uspět proti SNP ve Skotsku.

Starmerovo vítězství znamená pro stranu obrovský obrat, a to čtyři a půl roku poté, co se ujal vedení, a necelých pět let poté, co Jeremy Corbyn dovedl stranu ke katastrofální porážce, nejhoršímu výsledku od 30. let 20. století.

Zdálo se, že Starmer  jen těsně nedosáhl na historické vítězství Tonyho Blaira z roku 1997, kdy labouristé získali 418 křesel a většinu 179 . Starmer, stejně jako Blair, bojoval v kampani slibující změnu po více než desetiletí vlády toryů.

V Islingtonu North však labouristé s Corbynem prohráli, když bývalý předseda strany získal 24 120 hlasů oproti 16 873 hlasům labouristů. "Ukázali jsme, co může přinést laskavější, jemnější a rozumnější, inkluzivnější politika," řekl.

Šokujícím výsledkem bylo, že Ashworth, stínový ministr úřadu vlády, který byl ústřední postavou volební kampaně labouristů, prohrál svůj mandát s propalestinským nezávislým kandidátem. Labouristé se obávají, že ve stejné pozici by se mohla ocitnout i Shabana Mahmoodová, stínová ministryně spravedlnosti.

Stínový ministr kultury Thangam Debbonaire prohrál v obvodu Bristol Central se Zelenými.

Podle exit pollu utrpěli konzervativci katastrofální porážku, když ztratili desítky křesel, která získali poprvé v roce 2019 za vlády Borise Johnsona. William Hague, bývalý předseda toryů, prohlásil, že je to pro stranu "katastrofální výsledek".

Gillian Keeganová, toryovská ministryně školství, a Alex Chalk, ministr spravedlnosti, se stali prvními členy Sunakova kabinetu, kteří ztratili svá křesla, oba ve prospěch liberálních demokratů. Následovali je ministr obrany Shapps a předsedkyně Dolní sněmovny Mordauntová, kteří byli potenciálními kandidáty na post předsedy.

Michelle Donelanová, ministryně pro vědu, rovněž prohrála s liberálními demokraty v Chippenhamu, zatímco mezi další prominentní bývalé toryovské poslance, kteří byli vyloučeni, patřili např: Jonathan Gullis ve Stoke on Trent North, Rees-Mogg v Somerset North East a Therese Coffey v Suffolk Coastal.

"Dnes večer mi není ani tak jasné, že labouristé tyto volby vyhráli, ale spíše to, že je konzervativci prohráli," řekl Shapps. "Dveře po dveřích byli voliči zděšeni naší neschopností vyžehlit naše rozdíly v soukromí a pak být jednotní na veřejnosti."

Sunak si své křeslo udržel, stejně jako Kemi Badenochová, ministryně obchodu, Oliver Dowden, místopředseda vlády, Victoria Atkinsová, ministryně zdravotnictví, a Claire Coutinho, ministryně energetiky. Své křeslo si pravděpodobně udržel i James Cleverly, ministr vnitra.

Zdá se, že voliči potrestali stranu za roky skandálů pod Johnsonovým vedením, finanční krizi způsobenou Liz Trussovou a Sunakovo nedodržení slibů o změně situace v zemi.

Ztráta mandátu je důsledkem slabé kampaně Sunakových konzervativců, poznamenané skandálem se sázkami poslanců v sázkových kancelářích ohledně toho, kdy budou volby, a předčasným odchodem premiéra Sunaka ze slavnostního ceremoniálu k výročí invaze do Evropy před osmdesáti lety v den D, což vedlo ministry kabinetu k přiznání porážky ještě před volebním dnem.

Labouristé mají necelé dva týdny, než v králově projevu představí svůj první balíček zákonů, včetně legislativy na posílení práv zaměstnanců a na založení společnosti Great British Energy, která se zabývá výrobou energie a je jádrem labouristických zelených plánů.

Hned poté bude následovat zasedání Evropského politického společenství v Londýně - Starmerova první příležitost oficiálně lobbovat za zlepšení obchodních vztahů a zahájit práci na nové dohodě o žadatelích o azyl přes kanál La Manche.

Starmer, který vedl přísně kontrolovanou kampaň s malým množstvím spontánních kontaktů s veřejností nebo nových politických nápadů, je pod tlakem, aby podrobněji vysvětlil, jak hodlá začít řešit problémy od krize britského vězeňství až po rekordní čekací listiny ve zdravotnictví.

Rachel Reevesová pravděpodobně na podzim představí svůj první rozpočet, v němž se očekává, že oznámí první daňové politiky labouristů, včetně zpřísnění daňových úlev pro osoby bez trvalého pobytu, prodloužení neočekávané daně z ropy a plynu a zdanění soukromých škol.

Reevesová rovněž vypracovala plány na zvýšení daně z kapitálových výnosů a dědické daně, neboť labouristé se snaží vyhnout rozsáhlým škrtům ve veřejném sektoru, které vyplývají ze současných fiskálních prognóz.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1625

Diskuse

Obsah vydání | 9. 7. 2024