Bohaté země se spojily proti Číně... svým způsobem

19. 6. 2024

Prezident Joe Biden a další lídři skupiny G7 se shodují, že Čína představuje vážnou hrozbu pro jejich ekonomiky.

Ale za kolektivním chvástáním této skupiny ohledně "silného přitvrzování" s Čínou mají země stále různé názory na to, jak daleko ve skutečnosti zajít ve výzvě světové supervelmoci – rozdíly, které by podle některých představitelů mohly narušit schopnost koalice odrazit postup Pekingu.

Skupina G7 se v pátek pokusila tyto přetrvávající rozpory zakrýt a sjednotit se za řadou iniciativ zaměřených na zvýšení pozornosti k čínskému obchodu a investicím v rozvojových zemích po celém světě.

Stalo se tak poté, co se USA v posledních letech snažily vyvinout maximální tlak na Čínu, uvalily na Peking vysoká cla a obvinily jej z nekalých obchodních praktik. Evropa sice chová své vlastní hluboké obavy z expandující moci Číny, ale zaujala opatrnější přístup, zmírněný obavami z vlastní zranitelnosti vůči ekonomické odvetě. Hrozí, že tento nepoměr zhatí cíl vytvořit jednotnou frontu tak silnou, že Čína nebude mít jinou možnost než ustoupit.

"Vždycky to bude boj," řekl jeden bývalý úředník administrativy, který pracoval na Bidenově obchodní agendě a který si přál zůstat v anonymitě, aby mohl diskutovat o diplomatické dynamice. "Všechny země mají rády investice. Ale za jakou cenu?"

V pátek se globální spojenci shodli na potřebě důrazněji bojovat proti nadměrným kapacitám Číny, uvedli vysocí představitelé, a vyčlení další miliardy dolarů na své vlastní investice do rozvíjejících se ekonomik, což je něco, co Čína ve velkém měřítku dělá už léta. USA během summitu také rozšířily soubor sankcí namířených částečně proti Číně, kterou obvinily z toho, že dodává Rusku ve válce proti Ukrajině.

"Čína nedodává zbraně, ale schopnost tyto zbraně vyrábět a technologie, které jsou k tomu k dispozici," řekl Biden ve čtvrtek. "Takže to vlastně pomáhá Rusku."

Tyto promyšlené kroky představují poslední část pozoruhodného posunu v rámci koalice, který je do značné míry způsoben sílícím jestřábím postojem USA vůči Číně – což je postoj, který zaujal bývalý prezident Donald Trump a který od té doby prosazuje Biden.

"Stoprocentně, to je hlavní část motivace," řekl vysoký představitel administrativy, který si přál zůstat v anonymitě, aby popsal jednání G7. "Potřebujeme odpověď" na čínskou průmyslovou politiku a agresivní obchodní praktiky.

Biden však zaujal diferencovanější přístup k obchodní válce USA s Čínou než jeho předchůdce, který prosazoval plošná cla na čínský dovoz bez ohledu na ekonomický dopad. Představitelé Bidenovy administrativy doufají, že chirurgičtější obchodní opatření pomohou přesvědčit další země, aby následovaly jejich příkladu. Během čtvrtečního setkání za zavřenými dveřmi s Business Roundtable personální šéf Bílého domu Jeff Zients zdůraznil potřebu vyhnout se strategii "jít do toho na vlastní pěst" vůči Číně, i když USA zintenzivňují svou vlastní konkurenci s touto zemí, podle osoby v místnosti, které byla zaručena anonymita, aby popsala soukromé poznámky.

Bílý dům v květnu zečtyřnásobil cla na více než tucet čínských produktů, včetně elektromobilů, ale úředníci rychle poznamenali, že hlavním cílem je chránit rozvíjející se průmyslová odvětví, nikoli přetvářet ta stávající. Povzbudil také další spojence, aby zvýšili své vlastní ekonomické výdaje, podobně jako to dělají USA s novými investicemi do domácí výroby.

"Naším cílem je podniknout cílené kroky s našimi spojenci a partnery v naději, že Čína změní své chování," řekl v rozhovoru náměstek ministra financí Wally Adeyemo.

Současní i bývalí představitelé však tvrdí, že navzdory rétorické dohodě o potřebě zaútočit na Čínu zůstává přesvědčování amerických spojenců, aby podnikli agresivní a konkrétní kroky, nedokončenou prací. Evropské země se do značné míry vyhýbají uvalení vlastních cel na čínské zboží a raději neriskují přímý konflikt se zemí, která by mohla provést odvetu vlastní škodlivou ekonomickou ofenzívou.

Také se pevně drží pravidel stanovených Světovou obchodní organizací, která omezují typy opatření na ochranu obchodu, které mohou země nasadit – což je omezení, které USA opakovaně ignorovaly.

Jedno významné opatření, které kontinent přijal – nová cla Evropské komise na čínské elektromobily oznámená minulý týden – představuje jen zlomek nákladů, které USA na tento dovoz uvalují. Plánované zvýšení cel – ze 17 na 38 % – nemusí být ani dostatečně vysoké, aby udrželo vozidla mimo Evropu, a to kvůli masivním dotacím, které čínské automobilky dostávají, uvedla Greta Peischová, bývalá obchodní úřednice Bidenovy administrativy.

"Zdá se, že (čínští výrobci automobilů) mají docela velký prostor ke snížení své ziskové marže, k zaplacení tohoto cla a stále mají prostor v podstatě k tomu, aby udrželi své ceny na stejné úrovni," řekla.

Současní i bývalí představitelé USA říkají, že si uvědomují, že evropské země jsou méně izolované od rizika čínské odvety – a že již ušly dlouhou cestu ve své ochotě postavit se pevněji proti ekonomické supervelmoci. Evropa se také poohlíží po dalších opatřeních na podporu průmyslu kontinentu, i když země jako Francie se občas naštvou na vlastní tlak USA na oživení domácí výroby.

Je třeba udělat mnohem více, uznává Bílý dům. Američtí představitelé varují, že Čína je i nadále odhodlána rozšířit svůj ekonomický vliv jakýmikoli nezbytnými prostředky, což vyžaduje rostoucí odhodlání nejbohatších demokracií Západu, aby tomu čelily. Uznání této výzvy, jak to nyní učinila skupina G7, je začátek; dalším testem je, jak dobře – a jak jednotně – to skupina dotáhne.

"Tato administrativa, jako žádná jiná, ví, že když podniknete přímou akci proti Číně, pokusí se najít jiný způsob, jak to obejít," řekl bývalý představitel administrativy. "Ale už jsme to viděli dříve, kdy když čekáte a čekáte, další věc, kterou víte, je, že nemáte solární průmysl. Další věc, kterou víte, je, že váš ocelářský průmysl je na přístrojích."

Zdroj v angličtině: ZDE