Británie: Ve všeobecných volbách 4. července se očekává obrovské vítězství labouristů

19. 6. 2024

 
Liberální demokraté by mohli získat 38 křesel, Skotská národní strana 15 křesel, tři křesla by mohli získat Zelení a tři křesla ultrapravicová Reform UK. Podle projekce je Nigel Farage na nejlepší cestě zvrátit obrovskou většinu toryů a zvítězit v Clactonu, zatímco Jeremy Corbyn, který kandiduje jako nezávislý, by měl podle prognózy s labouristy v Islingtonu North prohrát.

Labouristé mají předpokládaný podíl 43 %, toryové Rishiho Sunaka 25 %, Reform UK 12 %, liberální demokraté 10 %, zelení 6 %, SNP 3 % a velšská strana Plaid Cymru 1 %.

Tato prognóza, která představuje 15% odklon od toryů od roku 2019, pravděpodobně zvýší obavy konzervativních kandidátů a funkcionářů, že pokud strana tento pokles nesníží, může čelit "situaci na úrovni zániku".

Je však také pravděpodobné, že to povzbudí strategii toryů, kteří nyní  varují před labouristickou "supervětšinou" - která by podle nich vedla k tomu, že labouristé budou vládnou bez opozice,  bez kontroly a bez odpovědnosti.

Necelé tři týdny před volbami jsou labouristé stále na cestě k získání výrazné většiny a dosažení většiny 326 křesel - a to i před započtením těch, která jsou považována nejistá.

Podle modelu je 117 křesel, z nichž většinu v roce 2019 získali toryové, nyní považováno za "ohrožená", protože mají vítězný náskok menší než pět procentních bodů. Patří mezi ně 56 míst, kde toryové mírně vedou, a 48 míst, kde mírně vedou labouristé.

To zdůrazňuje, do jaké míry může relativně malý počet nerozhodnutých voličů nebo voličů přecházejících k menším stranám či labouristům změnit výsledek ve prospěch toryů. Vzhledem k tomu, že miliony voličů jsou stále nerozhodnuté, bude Konzervativní strana doufat, že do dne voleb získá zpět nějakou podporu.

Podle prognózy se Sunakova strana propadne na rekordně nízkou úroveň 115 křesel, přičemž hlasy ztratí po celé zemi, ale zejména v oblastech, kde byli toryové v roce 2019, po brexitu nejsilnější, přičemž obzvláště výrazný propad je na východě a jihu Anglie a ve střední Anglii.

Nejhorší porážka konzervativců v novodobé politické historii byla z rukou Tonyho Blaira v roce 1997, kdy Konzervativní strana získala pouhých 165 křesel. V roce 1906 se zhroutila na 156 poslanců, tedy 151 v poměru k velikosti Dolní sněmovny, což byl nejhorší výsledek strany od jejího založení v roce 1834.

Podíl hlasů labouristů se zvyšuje po celé zemi, zejména ve Skotsku a severovýchodní Anglii, přičemž v městských oblastech, kde je strana tradičně silná, jako je Londýn, Manchester a Birmingham, je nárůst mírnější, nebo dokonce dochází k určitému poklesu.

Labouristé sice také získávají jen o několik hlasů více ve Walesu, ale i tam by strana mohla získat dalších osm nebo devět křesel v důsledku poklesu podpory konzervativců.

Corbynovi, bývalému předsedovi labouristů, který byl z Labouristické strany vyloučen, se předpovídá prohra vůči labouristům, kteří by v Islingtonu North získali 54 % hlasů, zatímco všichni nezávislí kandidáti včetně Corbyna dohromady jen 13 %.

Předpokládá se, že liberální demokraté si udrží svých osm křesel z roku 2019 a zároveň získají nejméně dalších 20 křesel od toryů, většinou v jihovýchodní a jihozápadní Anglii, přičemž dalších sedm křesel je nerozhodných.

Ultrapravicová strana Reform UK si  podle odhadů udrží křeslo konzervativního ultrapravičáka Lee Andersona v Ashfieldu (Anderson přešel ke straně Reform UK) a získá Clacton, kde by Farage mohl zvrátit masivní konzervativní většinu. Severozápadní Leicestershire se také přiklání k Reform UK, i když s malým náskokem.

Farageova strana se umístila na druhém místě ve 30 volebních obvodech, většinou se však jedná o relativně bezpečná labouristická křesla nebo o vítězství labouristů.