Jsme v epicentru informační války, říká Jourová

19. 6. 2024

čas čtení 8 minut
 
Evropská komise vyšetřuje, zda "nová rizika", zejména využívání umělé inteligence (AI) a kybernetické útoky, ovlivnily volby do Evropského parlamentu (EP), které se konaly tento měsíc, přičemž za hlavního podezřelého je považováno Rusko, píše  Robert Anderson pro IntelliNews.

"Nacházíme se v epicentru informační války," uvedla minulý týden na přestávkovém zasedání Pražského evropského summitu Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost. "Rusko je světovým šampionem v šíření propagandy a využívání těchto nových nástrojů," dodala.



Podle Jourové se Moskva s těmito novými dezinformačními nástroji nejprve zaměřila na Slovensko, Bulharsko a Srbsko a nyní se před volbami do EP přesunula do Francie, Polska a Německa. Evropská observatoř digitálních médií označila tyto tři země za konkrétní cíle ruských dezinformací.

V Polsku ruské dezinformace šířené na sociálních sítích před volbami propagovaly narativ, že ukrajinští uprchlíci se stali přítěží pro společnost. V květnu také polská tisková agentura PAP zveřejnila falešnou zprávu o plánech vlády na "částečnou mobilizaci k vyslání vojáků na Ukrajinu", která byla způsobena kybernetickým útokem.

V březnu české zpravodajské služby odhalily v Praze registrovanou internetovou stránku Hlas Evropy financovanou Moskvou, která na sociálních sítích, jako je Twitter a Facebook, propagovala krajně pravicové evropské politiky. Web se následně přesunul do Kazachstánu a skandál poškodil německou krajně pravicovou AfD ve volbách.

Před slovenskými parlamentními volbami v září 2023 zasáhlo liberální stranu Progresivní Slovensko deepfake video na sociálních sítích, které tvrdilo, že Šimečka plánuje zdražit pivo.

To vše zvýšilo obavy, že Rusko zahájí masivní kampaň s využitím těchto nástrojů, aby narušilo volby do EP. Podle dubnového průzkumu, který provedla agentura MEDIAN jménem pražského Výboru pro redakční nezávislost, se dvě třetiny Středoevropanů obávaly ruského zasahování do médií nebo veřejného mínění ve své zemi.

Jourová uvedla, že podle prvních dojmů nebyly ruské dezinformace ve volbách "katastrofou", ale více bude známo, až bude v září hotová zpráva Komise.

Bubliny v sociálních médiích

Česká eurokomisařka, která letos v létě po dvou funkčních obdobích končí, uvedla, že sociální média mají zvláštní odpovědnost za to, aby pomohla dezinformacím čelit.

Průzkumy ve střední a východní Evropě ukazují, že sociální média a aplikace pro zasílání zpráv jsou často vnímány jako svobodnější a důvěryhodnější než mainstreamová média.  To může vést k tomu, že občané žijí v informačních bublinách a spoléhají se jen na zkreslené a neobjektivní zprávy.

Populističtí lídři, jako je slovenský Robert Fico a český Andrej Babiš, často využívají tyto kanály jako alternativu k mainstreamovým médiím, což pak může přispět k legitimizaci konspiračních teorií a ruských dezinformací.

Odstupující Evropská komise přijala několik právních předpisů, které mají sociální média přimět k lepší kontrole jejich výstupů, zejména zákon o digitálních službách.

Vyvrátila argumenty baronů sociálních médií, jako je Elon Musk, že EU omezuje svobodu slova. "Mou mantrou je důvěřovat lidem, ale chránit je před manipulací," řekla.

Sociální média, jako jsou Facebook a Instagram (vlastněné společností Meta), YouTube (Alphabet) a TikTok, byla obzvláště znepokojivá, protože jsou často jedinými médii, která sledují mladí lidé, kteří se podle některých průzkumů stále více obracejí k pravici. Jourová uvedla, že Komise obdržela mnoho stížností na YouTube.

"Kombinace zábavy a zasílání zpráv je velmi nebezpečná," řekla a dodala, že mediální strava mladých lidí by měla být další prioritou její nástupkyně. "Myslím, že jsme něco zanedbali," připustila.

Vzpomněla si, že generálnímu řediteli TikToku Shou Zi Chewovi loni v listopadu na schůzce řekla: "Devastujete celou generaci mladých lidí".

Komise podle Jourové vyšetřuje TikTok od února, aby prověřila, zda vyvíjí "proaktivní snahu o vytvoření závislosti". Zpráva by podle ní měla být hotová po létě a mohla by ukázat, že EU musí zpřísnit omezení této sociální sítě vlastněné Čínou.

Společnost X pod vedením Elona Muska zaujala vůči Komisi konfrontační postoj, který vyvrcholil tím, že sociální platforma v květnu odstoupila od dobrovolného kodexu EU.

Komise je znepokojena zejména tím, že Twitter  od Muskova koupi platformy v říjnu 2022 snížil úroveň moderování obsahu a kontroly faktů.

Jourová uvedla, že Twitter argumentuje tím, že její uživatelé sami "vyčistí prostor" pomocí svého moderátorského systému "komunitních poznámek", což ji však nepřesvědčilo a v prosinci zahájila proti firmě X řízení.  

Již dříve si Jourová stěžovala, že Twitter má největší poměr falešných zpravodajských příspěvků z větších platforem a odmítala odstraňovat hluboké podvrhy.

Komise také vyšetřuje sociální platformu Telegram, která je obzvláště velká mezi rusky mluvícími lidmi. Jourová uvedla, že tato platforma v současné době nespadá do působnosti Komise, protože tvrdí, že má pouze 42 milionů uživatelů, ale považuje to za "nepravděpodobné", takže je prověřována.

Zákony o "zahraničních agentech"


Pokud jde o ohrožení svobody médií ze strany populistických vlád, Jourová uvedla, že Evropský zákon o svobodě médií, který vstoupí v platnost v srpnu 2025, "nám dá lepší šanci čelit problémům na Slovensku, v Maďarsku".

"V tuto chvíli mohu pouze posílat dopisy, protože zákon o svobodě médií ještě není v platnosti," uvedla.

Podle průzkumu agentury MEDIAN vzrostly na Slovensku obavy o svobodu médií z 62 % v roce 2023 na 65 %, zatímco v Maďarsku tyto obavy vzrostly z 56 % na 62 %.

Evropská komise nicméně využívá stávající nástroje k boji proti rostoucímu trendu autoritářských vlád přijímat zákony o "zahraničních agentech". Ty jsou údajně určeny ke zvýšení transparentnosti, ale ve skutečnosti se používají k potlačení nevládních organizací a nezávislých médií, které jsou závislé na financování ze zahraničí.

V Maďarsku má Komise na mušce nový úřad pro suverenitu. Tento úřad kontroluje činnost organizací, které by mohly využívat zahraniční financování k ovlivňování výsledků voleb.

EU již zahájila proti Budapešti řízení pro porušení práva, přičemž Evropský soudní dvůr rozhodl, že právní předpisy porušují stávající pravidla EU. "Je na Maďarsku, aby věci napravilo, jinak bude sankcionováno," řekla Jourová.

Sankcím bude pravděpodobně čelit i Slovensko, pokud bude pokračovat v zavádění podobného typu zákona o "zahraničních agentech" zaměřeného na nevládní organizace financované ze zahraničí.

"[Pokud bude přijat], okamžitě zahájíme řízení, protože již máme rozsudek," uvedla Jourová.

Česká komisařka rovněž uvedla, že do problémů se dostane i plánovaná restrukturalizace slovenského veřejnoprávního vysílání, která má zpřísnit vládní kontrolu. Oba právní předpisy byly nyní odloženy na podzim.

Gruzie, kandidátská země EU, rovněž přijala zákon o "zahraničních agentech", i když mnohem podobnější ruské legislativě, která útočí na svobodná média a nevládní organizace. Zákon vyvolal obrovské protesty a EU v současné době připravuje sankce proti Tbilisi.

Jourová uvedla, že gruzínskou vládu před tímto zákonem varovala. "Varovala jsem gruzínskou vládu, že to bude velmi problematické při přístupových rozhovorech. Tento zákon do EU nepatří," řekla.

"Pětaosmdesát procent Gruzínců chce vstoupit do EU. Vláda pracuje jiným směrem."

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1822

Diskuse

Obsah vydání | 21. 6. 2024