Gaza: Izraelské používání těžkých bomb vyvolává "vážné obavy" z hlediska válečného práva, uvádí se ve zprávě OHCHR

19. 6. 2024

Ve středu došlo v Gaze k izraelským náletům a střetům mezi vojáky a palestinskými ozbrojenci

Svědci a agentura civilní obrany v pásmu Gazy ovládaném Hamásem informovali o izraelském bombardování v západním Rafáhu, kde podle zdravotníků nálety dronů a ostřelování zabily nejméně sedm lidí.

Podle agentury AFP izraelská armáda vyhlásila každodenní humanitární "přestávku" v bojích na klíčové silnici ve východním Rafáhu, ale mluvčí OSN po několika dnech uvedl, že "se to zatím neprojevilo v tom, že by se k potřebným lidem dostalo více pomoci".

Hraniční přechod Rafáh mezi Gazou a Egyptem je uzavřen od doby, kdy izraelské jednotky začátkem května obsadily jeho palestinskou část, zatímco nedaleký Kerem Šalom na izraelské hranici "funguje s omezenou funkčností, mimo jiné kvůli bojům v oblasti", uvedl zástupce mluvčího OSN Farhan Haq.

Novinářům řekl, že v posledních týdnech došlo ke "zlepšení" v přísunu pomoci na severu Gazy, "ale k drastickému zhoršení na jihu".

"Základní zboží je k dispozici na trzích v jižní a střední Gaze. Ale ... pro mnoho lidí je to nedostupné," řekl Haq, informuje agentura AFP.

Nejméně 17 mrtvých v uprchlických táborech v Gaze po posledních izraelských úderech, tvrdí zdravotníci

Podle zpráv obyvatel a zdravotníků si série úterních izraelských leteckých úderů vyžádala smrt nejméně 17 Palestinců ve dvou historických uprchlických táborech v pásmu Gazy, zatímco tanky postupovaly dále do jižního města Rafáh.

V táborech Nuseirat a Bureij žijí rodiny a potomci lidí, kteří do Gazy uprchli během války kolem vzniku Izraele v roce 1948.

Civilisté v Rafáhu popisují intenzivní bombardování tanky a letadly v různých oblastech města, které před květnem poskytovalo útočiště více než milionu lidí. Od vpádu izraelských sil do města většina obyvatel uprchla na sever.

"Rafáh je bombardován bez jakéhokoli zásahu ze strany světa. Okupace [Izraele] zde jedná, jak se  jí zachce," řekl agentuře Reuters prostřednictvím chatovací aplikace jeden z obyvatel Rafáhu a otec šesti dětí.

Podle zpráv médií operovaly izraelské tanky uvnitř oblastí Tel al-Sultan, al-Izba a Zurub na západě Rafáhu a také v Šabúře v centru města. Pokračovaly také v obsazování východních čtvrtí a předměstí, jakož i hranic s Egyptem a důležitého hraničního přechodu Rafáh.

Obyvatelka uvedla:  "Ve většině oblastí jsou izraelské jednotky. Také tam kladou silný odpor a nechávají je za to draze zaplatit, ale okupace není etická a ničí město i uprchlický tábor."

Izraelská vojenská ofenzíva v pásmu Gazy zabila od 7. října nejméně 37 396 Palestinců a 85 523 jich zranila, uvedlo ve středu ministerstvo zdravotnictví Gazy.

Za posledních 24 hodin bylo zabito celkem 24 Palestinců a 71 jich bylo zraněno, uvedlo ministerstvo v prohlášení podle agentury Reuters.

Stálá mise Izraele při OSN v Ženevě označila analýzu za "věcně, právně a metodologicky chybnou".

"Vzhledem k tomu, že OHCHR má přinejlepším částečný faktický obraz, je jakýkoli pokus o právní závěry ze své podstaty chybný," uvedla izraelská diplomatická mise.

Podle agentury Reuters zpráva OHCHR podrobně popisuje šest incidentů, k nimž došlo mezi 7. říjnem a 2. prosincem, přičemž úřad OSN pro lidská práva mohl posoudit druhy zbraní, prostředky a metody použité při těchto útocích.

"Považovali jsme za důležité vydat tuto zprávu nyní, zejména proto, že v případě některých z těchto útoků uplynulo již přibližně osm měsíců a my se ještě nedočkali věrohodného a transparentního vyšetřování," uvedla Ravina Shamdasaniová, mluvčí OHCHR.

"Vyzýváme izraelské orgány, aby v první řadě podnikly kroky k zajištění řádného a transparentního vyšetřování." Dodala, že v případě absence transparentních vyšetřování bude "v tomto ohledu zapotřebí i mezinárodní akce".

Úřad OSN pro lidská práva minulý týden uvedl, že zabití civilistů během izraelské operace na osvobození čtyř rukojmích by mohlo být považováno za válečný zločin, ale stejně tak by mohlo být považováno za válečný zločin i zadržování zajatců palestinskými ozbrojenci v hustě obydlených oblastech.

Izraelský ministr zahraničí řekl, že rozhodnutí o totální válce proti Hizballáhu je blízko

Izraelský ministr zahraničí Israel Katz prohlásil, že rozhodnutí o totální válce s Hizballáhem se blíží, protože izraelští generálové v úterý pozdě večer oznámili, že podepsali plánování ofenzívy v Libanonu.

Stupňující se rétorika přišla po zveřejnění videozáznamu z přeletu pozorovacího dronu Hizballáhu nad severním městem Haifa, který obsahoval záběry citlivých míst a civilních čtvrtí.

Odvysílání záběrů bylo široce interpretováno jako chabě zastřená hrozba vůči Haifě a přichází v době, kdy mezi oběma stranami pokračují přeshraniční výměny názorů. Minulý týden byl severní Izrael zasažen nejtěžší palbou Hizballáhu v této válce poté, co Izrael zabil vysokého velitele Hizballáhu.
Hizballáh zveřejnil záběry z dronu, které podle něj ukazují klíčová místa ve městě Haifa - video

Po výhrůžkách šéfa Hizballáhu Sajída Hasana Nasralláha, že poškodí přístavy v Haifě, které provozují čínské a indické společnosti, Katz v příspěvku na Twitteru uvedl: "Blížíme se k okamžiku, kdy se rozhodneme o změně pravidel hry proti Hizballáhu a Libanonu."

"V totální válce bude Hizballáh zničen a Libanon bude těžce poražen," dodal.

Izraelská armáda později uvedla, že "byly schváleny a potvrzeny operační plány pro ofenzívu v Libanonu a byla přijata rozhodnutí o pokračování zvyšování připravenosti jednotek v poli".

Evropa by měla přijmout děti z Gazy postižené válkou, říká řecký ministr zahraničí

Evropa má povinnost přijmout děti zraněné a traumatizované válkou v Gaze, dokud konflikt trvá, řekl ve středu řecký ministr zahraničí George Gerapetritis agentuře Reuters.

Podle agentury Gerapetritis hledá partnery pro projekt, který by, jak doufá, dočasně přivezl děti do EU, a uvedl, že o této myšlence tento týden jednal s palestinským premiérem Mohammadem Mustafou.

"Musíme se k této tragédii postavit velmi jasně," řekl Gerapetritis. "Evropa by měla být otevřená zraněným lidem z [Gazy], ale také dětem, které nyní čelí hladomoru nebo jiným druhům nebezpečí."

Řecko bylo počátkem tohoto měsíce zvoleno členem Rady bezpečnosti OSN na období 2025-2026 a Gerapetritis se domnívá, že historické vazby země na arabský svět jí dávají důvěryhodnost, aby mohla působit jako mírový prostředník.

Podle agentury Reuters Gerapetritis neuvedl, kolik lidí by mohlo Řecko nebo EU přijmout, ale uvedl, že o této otázce se jedná s palestinskými úřady.

Dodala, že Gerapetritis zdůraznil, že iniciativa nesouvisí s pravidelnou migrací, která se v Evropě stala politicky citlivou a proti níž se silně staví obrozená pravice.

"Jedná se o zřejmou výzvu humanitární pomoci. Nehovoříme zde o ekonomických migrantech ani o jiných typech neregulérní migrace," řekl několik dní poté, co krajně pravicové strany prudce posílily v evropských parlamentních volbách.

Řecko odsoudilo útok ozbrojenců Hamásu proti Izraeli ze 7. října, ale vyzvalo k zastavení izraelského pozemního a leteckého útoku na Gazu, který podle palestinských úřadů zabil více než 35 000 lidí a srovnal se zemí celá města.

Světová zdravotnická organizace uvádí, že mnoho obyvatel Gazy čelí podmínkám podobným hladomoru a více než 8 000 dětí mladších pěti let trpí akutní podvýživou. Kromě toho je psychologický dopad války na děti "obrovský", uvedl Gerapetritis.

Gerapetritis agentuře Reuters řekl, že tento týden jednal s palestinským a izraelským premiérem o způsobech, jak zpečetit mír a obnovit Gazu.

"Neměli bychom čekat ... až válka skončí, abychom o ní mohli začít diskutovat," řekl. "Bude to obrovský projekt a musíme ho rozvinout co nejdříve," dodal.

Příměří v Gaze by také pomohlo omezit útoky húthijských ozbrojenců na lodě v Rudém moři, které ovlivňují řecký lodní sektor.

"Jsem poměrně optimistický, že vedle příměří, kterého doufáme dosáhnout ve velmi blízké budoucnosti, se situace i v Rudém moři výrazně zlepší," řekl Gerapetritis agentuře Reuters.


Benjamin Netanjahu tvrdí, že USA zadržují zbraně, ale USA s tím nesouhlasí

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý prohlásil, že USA zadržují zbraně, a naznačil, že to zpomaluje izraelskou ofenzívu ve městě Rafáh na jihu Gazy, informuje agentura Associated Press (AP).

Netanjahu v krátkém videozáznamu hovořil přímo na kameru v angličtině, když ostře kritizoval amerického prezidenta Joea Bidena kvůli "zdržením" v dodávkách zbraní.

"Je nepochopitelné, že v posledních několika měsících administrativa zadržuje zbraně a munici pro Izrael," řekl Netanjahu a dodal: "Dejte nám nástroje a my dokončíme svou práci mnohem rychleji."

Netanjahu rovněž tvrdil, že americký ministr zahraničí Antony Blinken při nedávné návštěvě Izraele prohlásil, že nepřetržitě pracuje na ukončení průtahů.

Blinken však v úterý uvedl, že jediná pauza souvisí se zpožděním dodávek některých těžkých bomb od května kvůli obavám Izraele ze zabíjení civilistů v Gaze.

"Jak víte, pokračujeme v přezkoumávání jedné dodávky, o které mluvil prezident Biden, pokud jde o dvoutisícové bomby, protože máme obavy z jejich použití v hustě obydlené oblasti, jako je Rafáh," řekl Blinken na tiskové konferenci ministerstva zahraničí. "To zůstává předmětem přezkumu. Ale všechno ostatní probíhá normálně."

Podle agentury AP Netanjahu neupřesnil, jaké zbraně jsou zadržovány, a izraelská armáda odmítla na žádost o komentář reagovat. Ophir Falk, Netanjahuův zahraničněpolitický poradce, odložil otázky ohledně podrobností na americkou vládu, uvádí AP.

Na Netanjahuovo tvrzení v úterý reagovala tisková mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierre: "Obecně nevíme, o čem mluví. Prostě to nevíme."

Dodala, že USA vedou s Izraelem "konstruktivní diskuse" o pozastavené dodávce těžkých bomb a že jde o jediný transfer, který se odkládá.


Loď napadená húsijskými povstalci se při útoku se smrtelnými následky potopila v Rudém moři.

Několik dní po útoku jemenských povstalců Húsíů, při kterém pravděpodobně zahynul jeden námořník na palubě, se potopila loď na přepravu hromadných nákladů, uvedly ve středu brzy ráno úřady. Podle agentury Associated Press (AP) se jedná o druhou loď potopenou v rámci kampaně povstalců.

Loď Tutor plující pod liberijskou vlajkou a vlastněná a provozovaná Řeckem se potopila v Rudém moři, uvedlo centrum námořních obchodních operací Spojeného království (UKMTO) ve varování námořníkům v regionu.

"Vojenské úřady hlásí, že v poslední nahlášené lokalitě byly spatřeny námořní trosky a ropa," uvedlo UKMTO. "Předpokládá se, že se plavidlo potopilo."

Húsíové s odvoláním na zahraniční zprávy v jimi kontrolovaných médiích potopení lodi přiznali. Americká armáda potopení lodi nepotvrdila, ani nereagovala na žádosti o komentář, uvádí agentura AP.

Loď Tutor se zhruba před týdnem stala terčem útoku húsijského bezpilotního člunu nesoucího bomby v Rudém moři. John Kirby, mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost, v pondělí uvedl, že při útoku zahynul "člen posádky, který pocházel z Filipín". Filipíny zatím úmrtí nepřiznaly, ale muž, který byl na palubě lodi Tutor, je již více než týden pohřešován v Rudém moři, které se potýká s intenzivními letními vedry.

V březnu se v Rudém moři potopila loď Rubymar plující pod vlajkou Belize, která vezla náklad hnojiv, poté, co několik dní nabírala vodu po útoku povstalců.

Potopení lodi Tutor v Rudém moři znamená zřejmě novou eskalaci kampaně Íránem podporovaných Húsíů zaměřené na lodní dopravu přes životně důležitý námořní koridor kvůli válce mezi Izraelem a Hamásem v pásmu Gazy.

Húsíové tvrdí, že jejich útoky jsou zaměřeny na lodě napojené na Izrael, USA nebo Spojené království. Mnohé z lodí, na které zaútočili, však s probíhající izraelsko-hamasovskou válkou souvisí jen málo nebo vůbec.

 Americký vyslanec Amos Hochstein v úterý uvedl, že Washington se snaží zabránit "větší válce" poté, co se v posledních týdnech vystupňovala palba mezi Hizballáhem a izraelskou armádou podél jižní hranice Libanonu. Hochstein označil situaci podél hranice za "vážnou".

Libanonský premiér Nadžíb Mikátí uvedl, že jeho národ neusiluje o "eskalaci", ale upozornil, že by mělo být ukončeno "pokračující porušování libanonské svrchovanosti a akty systematického zabíjení a ničení, kterých se dopouští Izrael". V pondělí izraelský mluvčí uvedl, že zajistí návrat vysídlených Izraelců do jejich domovů "vojensky nebo diplomaticky".

OSN sděluje, že navzdory denní přestávce ve vojenské činnosti Izraele nebyla schopna distribuovat pomoc, která do Gazy přichází z Izraelem kontrolovaného přechodu Kerem Šalom, a to kvůli bezpráví a panice mezi hladovými lidmi v oblasti. "Boje nejsou jediným důvodem nemožnosti vyzvednout pomoc... Absence jakékoli policie nebo právního státu v oblasti způsobuje, že je velmi nebezpečné přesouvat tam zboží," uvedl mluvčí Farhan Haq.

Šéf OSN pro lidská práva v úterý varoval, že situace v oblasti práv na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu včetně východního Jeruzaléma se drasticky zhoršuje, zatímco v Gaze dochází k "bezohlednému umírání a utrpení". Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že od 15. června bylo izraelskými bezpečnostními silami nebo osadníky zabito 528 Palestinců, z toho 133 dětí, což v některých případech vyvolává "vážné obavy z nezákonného zabíjení".