Ukrajina potřebuje granáty a výrobci zbraní chtějí peníze. Zasáhne EU

10. 3. 2023

čas čtení 8 minut
Ukrajina spotřebovává dělostřelecké granáty rychleji, než je výrobci stíhají vyrobit. Brusel pracuje na plánu zvýšení produkce zaručením velkých nákupů předem, informuje Steven Erlanger.

Ukrajině se tak zoufale nedostává munice, že vystřílí podstatně méně dělostřeleckých granátů, než by jinak spotřebovala, říká její ministr obrany.

Stále však granáty mizí rychleji, než je Západ dokáže vyrobit nebo dodat, a výroba nových granátů je drahá. Pokud mají výrobci zbraní zvýšit výrobu a postavit nové továrny, chtějí velké zakázky s garantovanými penězi – a těmto továrnám může trvat dva až tři roky nebo déle, než se zprovozní.

V naději na vyřešení těchto problémů se ministři obrany Evropské unie sešli ve středu ve Stockholmu, aby zvážili návrhy na využití rozpočtu EU k objednávce a nákup až jednoho milionu granátů pro Ukrajinu v odhadovaných nákladech čtyři miliardy eur.

Je to přístup, který předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přirovnává k přístupu, který Evropa použila k zajištění vakcín na začátku pandemie COVIDu-19 – sdružování zdrojů, aby bylo možné předem nabídnout více peněz a povzbudit výrobce k "investování do nových výrobních linek nyní" za "standardizované produkty, které Ukrajina zoufale potřebuje".

S ohledem na to estonská premiérka Kaja Kallasová vystupuje s podporou von der Leyenové a EU. Šéf zahraniční politiky Josep Borrell Fontelles předložil svůj ambiciózní návrh na nákup až jednoho milionu granátů pro Ukrajinu.

Kromě toho Borrell navrhl v příštích několika měsících utratit 1 miliardu eur za pomoc zemím, které darují dělostřeleckou munici Ukrajině, a zároveň tlačí na členské státy, aby zadaly nové společné objednávky na doplnění a rozšíření svých zásob, které jsou znepokojivě nízké.

Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, řekl členským zemím, aby se prozatím příliš nestaraly o snižování svých vlastních zásob, navzdory formálním požadavkům NATO, protože je mohou doplnit později. Minulý měsíc ale varoval, že „čekací doba na velkorážní munici se prodloužila z 12 na 28 měsíců“.

Zpočátku bylo úkolem Ukrajiny najít dostatek munice ze sovětské éry, která by uspokojila zastaralý arzenál. Evropské země ale v poslední době posílají na Ukrajinu moderní západní zbraně. Ty vyžadují granáty jiné ráže, 155 milimetrů.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov oslovil E.U. s argumentem, že jejich úsilí zadržet současné ruské útoky na Donbasu brání nedostatek munice. V nedávném dopise získaném od The Financial Times, uvádí, že Kyjiv potřebuje minimálně 250 000 dělostřeleckých granátů měsíčně. Řekl také, že jeho síly vystřílejí jen asi 120 000 měsíčně, což je pětina počtů, které by běžně používaly.

Ale vysoký evropský úředník, který hovořil pod podmínkou anonymity kvůli citlivosti tématu, řekl, že 12 společností v 10 zemích EU, které vyrábějí takové dělostřelecké granáty, mohou v současné době vyrobit pouze 650 000 kusů ročně – a to i zahrnuje další typy munice, kterých je nedostatek, včetně 120 milimetrových nábojů potřebných pro německé tanky Leopard 2 a 105 milimetrových nábojů potřebných pro starší tanky Leopard 1.

Spojené státy již ze svých zásob poslaly Ukrajině asi milion 155 milimetrových dělostřeleckých granátů a částečně je získávají nákupy z Jižní Koreje, která odmítá přímý prodej na Ukrajinu.

Ale ani Spojené státy nevyrábí mnoho 155 milimetrových granátů a snaží se zvýšit vlastní produkci. Letos na jaře se zvyšuje z přibližně 14 400 granátů měsíčně na 20 000 měsíčně, přičemž do roku 2025 se plánuje vyrobit 90 000 měsíčně.

Všechna tato čísla blednou ve srovnání s potřebami Ukrajiny, nemluvě o počtu granátů, které Rusko střílí na Ukrajinu, který se odhaduje na 10 000 denně, i když někdy i dvakrát tolik, řekl Borrell.

I Rusko se potýká s nedostatkem munice a jeho muniční továrny pracují na plné obrátky. Ale také snížil počet střel, které vystřeluje. Loni v létě na Donbasu vystříleli Rusové 40 000 až 50 000 dělostřeleckých nábojů denně, zatímco Ukrajinci 6 000 až 7 000 denně.

Ukrajina také potřebuje munici pro svou stávající flotilu tanků T-72 ze sovětské éry, kterou západní společnosti nevyrábějí.

François Heisbourg, francouzský obranný analytik, pochválil myšlenku společného nákupu, ale varoval, že i když peníze přijdou, Ukrajina nebo její západní dodavatelé nemusí mít munici, kterou potřebují, dostatečně brzy.

"Nepřichází to dost rychle," řekl Heisbourg. „Není to otázka zdrojů nebo peněz. Jedna miliarda eur není problém, jde o to, uvést ty továrny do provozu, a to vyžaduje čas.“

Existují ale také obavy, že byrokracie EU, bez ohledu na sdílený pocit naléhavosti, by mohla věci zpomalit, říká Christian Mölling, který vede Centrum pro bezpečnost a obranu při Německé radě pro zahraniční vztahy.

Daleko lepší a rychlejší by podle něj bylo dát Ukrajincům peníze a říct jim, aby si munici, kterou potřebují, objednali přímo, než aby šli přes Brusel. "EU by měla dělat to, co umí nejlépe, dávat peníze a ne se plést do byrokracie při obstarávání munice," řekl.

Teď už Ukrajinci vědí, co potřebují a co z které zbraně funguje nejlépe, řekl Mölling. Munice není jediným problémem, vzhledem k potřebě náhradních dílů, údržby a vyškolenému personálu jsou tu stejné požadavky, jaké budou následovat po poskytnutí komplikovaných západních tanků Ukrajině. "Musí to být nekonečný proud," řekl.

Evropská unie a členské státy by také podle něj mohly pomoci tím, že se zbaví komplikovaných politických omezení, jako jsou vývozní licence na dodávky zbraní na Ukrajinu, které mají zabránit tomu, aby se zbraně dostaly do nesprávných rukou, a klimatické a další předpisy o výrobě střeliva. Mohlo by to přimět bankéře k investicím do zbrojních podniků, které některé banky bojkotují pod tlakem akcionářů, z nichž někteří nechtějí ze zbraní profitovat.

A NATO by mohlo zmírnit certifikační předpisy o používání určitých nábojů pro určité zbraně. Například řekl, že je proti německým zákonům střílet necertifikované granáty z německých houfnic. Tyto předpisy jsou navrženy kvůli bezpečnosti, ale mohou být přínosem také pro výrobce, kteří vyrábějí nábojnice pro zbraně, jež také vyrábějí, podobně jako náplně do tiskáren pro konkrétní tiskárny.

Camille Grand, bývalý náměstek generálního tajemníka NATO pro obranné investice, řekl, že NATO odhaduje, že 80 % 155 milimetrových granátů může být vypáleno z jakékoli západní zbraně, a to navzdory omezujícím certifikacím.

Nárůst výroby o 50 % by podle něj bylo snadný s více směnami, i když někdy dochází k problémům s dodávkami klíčových surovin. Ale zvýšení výroby o 300 % by vyžadovalo obrovské investice do nových závodů.

Dodávka munice, zejména 155 milimetrových granátů, "je nejnaléhavější záležitostí," řekl Borrell ministrům zahraničí EU koncem minulého měsíce. "Pokud v tom selžeme, výsledek války je ohrožen."

Celý text v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
4013

Diskuse

Obsah vydání | 14. 3. 2023