SIPRI: Prudký nárůst dovozu zbraní do Evropy. Dominance USA v globálním obchodu se zbraněmi sílí
14. 3. 2023
čas čtení
9 minut
Dovoz hlavních kategorií zbraní do evropských států se mezi lety 2013-17 a 2018-2022 zvýšil o 47 %, zatímco globální úroveň mezinárodních transferů zbraní klesla o 5,1 %. Dovoz zbraní celkově klesl v Africe (-40 %), Americe (-21 %), Asii a Oceánii (-7,5 %) a na Blízkém východě (-8,8 %) - ale dovoz do východní Asie a některých států v jiných oblastech s vysokým geopolitickým napětím prudce vzrostl. Podíl Spojených států na globálním vývozu zbraní se zvýšil z 33 na 40 %, zatímco podíl Ruska klesl z 22 na 16 %, podle nových údajů o globálních transferech zbraní, které zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
"I když transfery zbraní celosvětově poklesly, transfery zbraní do Evropy prudce vzrostly kvůli napětí mezi Ruskem a většinou ostatních evropských států," řekl Pieter D. Wezeman, vedoucí výzkumný pracovník programu SIPRI Arms Transfer Programme. "Po ruské invazi na Ukrajinu chtějí evropské státy dovážet více zbraní rychleji. Strategická konkurence pokračuje i jinde: Dovoz zbraní do východní Asie se zvýšil a dovoz zbraní na Blízký východ zůstává na vysoké úrovni."
Vývoz amerických a francouzských zbraní se zvyšuje, zatímco ruský vývoz klesá
Celosvětovému vývozu zbraní dlouhodobě dominují USA a Rusko (v posledních třech desetiletích konzistentně největší a druhý největší vývozce zbraní). Propast mezi nimi se však výrazně zvětšuje, zatímco propast mezi Ruskem a třetím největším dodavatelem, Francií, se zmenšila. Americký vývoz zbraní se mezi lety 14-2013 a 17-2018 zvýšil o 22 % a USA představovaly 40 % celosvětového vývozu zbraní v letech 2018-22. Ruský vývoz zbraní klesl mezi lety 31-2013 a 17-2018 o 22 % a jeho podíl na globálním vývozu zbraní se snížil z 22 % na 16 %, zatímco podíl Francie vzrostl ze 7,1 % na 11 %.
Ruský vývoz zbraní v případě osmi z deseti největších příjemců se v letech 2013–17 a 2018-2022 snížil. Vývoz do Indie, největšího příjemce ruských zbraní, klesl o 37 %, zatímco vývoz do ostatních 7 zemí klesl v průměru o 59 %. Ruský vývoz zbraní se však zvýšil do Číny (+39 %) a Egypta (+44 %) a tyto země se staly druhým a třetím největším příjemcem ruských zbraní.
"Je pravděpodobné, že invaze na Ukrajinu dále omezí ruský vývoz zbraní. Je to proto, že Rusko bude upřednostňovat dodávky svým ozbrojeným silám a poptávka z jiných států zůstane nízká kvůli obchodním sankcím vůči Rusku a rostoucímu tlaku USA a jejich spojenců, aby nekupovali ruské zbraně," řekl Siemon T. Wezeman, výzkumník SIPRI.
Francouzský vývoz zbraní se mezi lety 2013-2017 a 2018-2022 zvýšil o 22 %. Většina tohoto vývozu směřovala do států v Asii, Oceánii a na Blízkém východě. Indie obdržela v letech 2018-2022 30 % francouzského vývozu zbraní a Francie vytlačila USA z pozice druhého největšího dodavatele zbraní do Indie po Rusku.
"Francie získává větší podíl na globálním trhu se zbraněmi, protože ruský vývoz zbraní klesá, jak je vidět například v Indii," řekl Pieter D. Wezeman, vedoucí výzkumný pracovník programu SIPRI Arms Transfer. "Zdá se, že to bude pokračovat, protože do konce roku 2022 měla Francie mnohem více nevyřízených objednávek na vývoz zbraní než Rusko."
Ukrajina se v roce 2022 stane třetím největším dovozcem zbraní na světě
Od roku 1991 do konce roku 2021 Ukrajina dovezla jen málo velkých zbraní. V důsledku vojenské pomoci USA a mnoha evropských států po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se však Ukrajina stala 3. největším dovozcem hlavních zbraní během roku 2022 (po Kataru a Indii) a 14. největším v letech 2018–22. Ukrajina se v pětiletém období podílela na celosvětovém dovozu zbraní 2,0 %.
"Kvůli obavám, jak by dodávky bojových letadel a raket dlouhého doletu mohly dále eskalovat válku na Ukrajině, státy NATO v roce 2022 odmítly žádosti Ukrajiny o ně. Zároveň tyto zbraně dodávaly dalším státům zapojeným do konfliktu, zejména na Blízkém východě a v jižní Asii," řekl Pieter D. Wezeman, vedoucí výzkumný pracovník programu SIPRI Arms Transfer Programme.
Asie a Oceánie jsou stále nejvýznamnějším importním regionem
Asie a Oceánie obdržely v letech 2018-2022 41 % velkých transferů zbraní, což je o něco menší podíl než v letech 2013-17. Navzdory celkovému poklesu transferů do regionu došlo v některých státech k výraznému nárůstu a v jiných k výraznému poklesu. Šest států v regionu patřilo v letech 2018-2022 mezi deset největších dovozců na celém světě: Indie, Austrálie, Čína, Jižní Korea, Pákistán a Japonsko.
Dovoz zbraní do východoasijských států se mezi lety 2013-2017 a 2018-2022 zvýšil o 21 %. Dovoz zbraní do Číny vzrostl o 4,1 %, přičemž většina z nich pocházela z Ruska. Největší nárůst ve východní Asii však zaznamenali američtí smluvní spojenci Jižní Korea (+61 %) a Japonsko (+171 %). Austrálie, největší dovozce zbraní v Oceánii, zvýšila svůj dovoz o 23 %.
"Sílící vnímání hrozeb ze strany Číny a Severní Koreje vedlo k rostoucí poptávce po dovozu zbraní v Japonska, Jižní Koreji a Austrálii, zejména po útočných zbraních dlouhého doletu," řekl Siemon T. Wezeman, vedoucí výzkumný pracovník programu SIPRI Arms Transfer Programme. "Hlavním dodavatelem pro všechny tři země jsou USA."
Indie zůstává největším světovým dovozcem zbraní, ale její dovoz zbraní mezi lety 2013-2017 a 2018-2022 klesl o 11 %. Tento pokles souvisel se složitým procesem zadávání veřejných zakázek, snahou o diverzifikaci dodavatelů zbraní a pokusy nahradit dovoz místními vzory. Dovoz Pákistánu, osmého největšího dovozce zbraní na světě v letech 2018-2022, vzrostl o 14 %, přičemž hlavním dodavatelem byla Čína.
Blízký východ dostává špičkové americké a evropské zbraně
Tři z deseti největších dovozců v letech 2018–2022 byli na Blízkém východě: Saúdská Arábie, Katar a Egypt. Saúdská Arábie byla v letech 2018-2022 druhým největším dovozcem zbraní na světě a v tomto období obdržela 9,6 % veškerého dovozu zbraní. Dovoz zbraní do Kataru se mezi lety 2013-2017 a 2018-2022 zvýšil o 311 %, což z něj činí třetího největšího dovozce zbraní na světě v letech 2018-2022.
Velká většina dovozů zbraní na Blízký východ pocházela z USA (54 %), následovala Francie (12 %), Rusko (8,6 %) a Itálie (8,4 %). Zahrnovaly více než 260 pokročilých bojových letadel, 516 nových tanků a 13 fregat. Jen arabské státy v oblasti Perského zálivu objednaly dalších více než 180 bojových letadel, zatímco 24 z Ruska objednal Írán (který v letech 2018-2022 neobdržel prakticky žádné velké zbraně).
Další významné události:
Dovoz zbraní do jihovýchodní Asie se mezi lety 2013-2017 a 2018-2022 snížil o 42 %. Tento pokles byl alespoň částečně způsoben tím, že státy stále absorbují zařízení dodaná před rokem 2018. Filipíny se tomuto trendu vzepřely a zaznamenaly nárůst dovozu zbraní o 64 %.
Evropské státy NATO zvýšily svůj dovoz zbraní o 65 %, protože se snažily posílit svůj arzenál v reakci na vnímanou zvýšenou hrozbu z Ruska.
Vývoz zbraní USA do Turecka se v letech 2013–2017 a 2018–2022 dramaticky snížil kvůli bilaterálnímu napětí. Turecko kleslo ze 7. na 27. největšího příjemce amerických zbraní.
Dovoz zbraní do států subsaharské Afriky klesl o 23 %, přičemž největšími příjemci jsou Angola, Nigérie a Mali. Rusko předstihlo Čínu jako největší dodavatel zbraní do subregionu.
Výrazně vzrostl dovoz zbraní do tří amerických států: USA (+ 31 %), Brazílie (+ 48 %) a Chile (+ 56 %).
Mezi sedmi největšími vývozci zbraní po USA, Rusku a Francii zaznamenalo pokles vývozu zbraní pět zemí – Čína (-23 %), Německo (-35 %), Velká Británie (-35 %), Španělsko (-4,4 %) a Izrael (-15 %) - zatímco dvě zaznamenaly velký nárůst - Itálie (+45 %) a Jižní Korea (+74 %).
Zdroj v angličtině: ZDE
4019
Diskuse