Miloš Zeman je fosilní prezident

21. 3. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Přiznám se, že je mi celkem žinantní strefovat se do stárnoucího kverulanta na Hradě, protože je to až příliš snadný terč. A seznam prezidentových lží a polopravd je natolik rozsáhlý, že by člověk nedělal nic jiného, než je neustále vyvracel. Navíc Miloš Zeman nemá na rozdíl od obnovitelných zdrojů energie budoucnost; je to tragikomický dinosaurus, jemuž v řadě případů vůbec nedocházejí naprosto triviální skutečnosti. Jenže Zemanovo neúnavné až žlučovité úsilí o získání pozornosti si čas od času zaslouží alespoň stručnou reakci, a to hlavně v případě, kdy prezident mudruje nad zásadními globálními tématy.

Český prezident Miloš Zeman při návštěvě Karlovarského kraje tamním zastupitelům a starostům sdělil, že obnovitelné zdroje energie nemají budoucnost a že jejich podpora křiví trh. Uhlí je podle mínění hlavy státu „národním bohatstvím“ a jeho těžba „zlatou slepicí“, již není radno zabíjet. Zemanova kritika obnovitelných zdrojů energie je šokující a dětsky naivní zároveň, když prezident kupříkladu říká, že „vítr občas nefouká a slunce občas nesvítí“ - jako by snad byl výzkum klíčových zdrojů energie tepve v plenkách. Na druhou se stranu český prezident  svým skepticismem vůči využití obnovitelných zdrojů energie – a vůči globálním klimatickým změnám obecně - nikdy netajil.

Nezúčastněný zahraniční pozorovatel, který není obeznámený s četnými Zemanovými výstřelky, by si mohl položit otázku, zda český prezident jen tak z plezíru provokuje, anebo svá slova skutečně myslí vážně. Leč strohá fakta a Miloš Zeman představují dva paralelní vesmíry. Českého prezidenta se železnou pravidelností míjejí pesimistické poznatky vědecké komunity, podle nichž má lidstvo pouze 11 let na to, aby zachránilo udržitelný život na modré planetě. Těžba fosilních paliv včetně uhlí musí být v horizontu několika dekád kompletně zastavena, jinak se staneme bezmocnými svědky klimatického rozvratu.

Zemanova náklonnost k těžbě uhlí jako by kopírovala Trumpovo vyznání k „nádhernému čistému uhlí“. A není divu, vždyť oba politikové jsou proslulí svým ignorantským postojem vůči existenciální hrozbě, před níž dnes lidstvo stojí. Spalování uhlí však přispívá ke zvyšování koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře mnohem větší měrou než spalování zemního plynu. Při těžbě uhlí se uvolňuje metan, který podle klimatických vědců akceleruje globální oteplování mnohonásobně více než oxid uhličitý. Uhelné elektrárny, jak ví každé malé dítě, znečišťují životní prostředí. Těžké kovy a polutanty jako rtuť nebo oxid siřičitý, jež vznikají při spalování uhlí, způsobují astma, rakovinu, plicní choroby či neurologická onemocnění.

Navzdory Zemanovým fantasmagoriím o neexistující budoucnosti pro obnovitelné zdroje energie jejich rapidní vývoj výrazně přispívá k energetické bezpečnosti, zmírnění klimatických změn a k ekonomickým výhodám. Mezinárodní průzkumy veřejného mínění ukazují, že lidé silně podporují využívání obnovitelných zdrojů energie - zejména sluneční a větrné. Obnovitelné zdroje energie se stávají čím dál více efektivními a levnějšími a jejich globální konsumpce stoupá. Spotřebě uhlí a ropných produktů naopak zvoní umíráček a podle zjištění klimatologů musí do konce století veškerá fosilní paliva prakticky zůstat pod zemí, jinak světu bude hrozit „vážná, všeprostupující a nezvratná újma“. Je vůbec možné, aby Miloš Zeman, jejž mnozí obdivují kvůli jeho údajné moudrosti a sečtělosti, tato základní fakta neznal, anebo je to jen prohnaný cynik, který jim ani za mák nevěří?

Český prezident se ocitá ve vybrané společnosti světových klimaskeptiků v čele s Donaldem Trumpem a Jairem Bolsonarem, tedy politiky, jejichž potenciál zničit udržitelný život na modré planetě je imponující. Miloš Zeman je zpátečnickou a neinspirující politickou fosilií, jež má před sebou téměř čtyři roky chátrání, takže po něm ani nemůžeme chtít, aby přišel s nějakou vizí nebo alespoň smysluplnou myšlenkou.

0
Vytisknout
16173

Diskuse

Obsah vydání | 26. 3. 2019