Proberte se, mladí přátelé, nezodpovědní deprivanti vám mohou ukrást budoucnost

Sněhové vločky ve věku globálního politického oteplování

21. 3. 2019 / Bohumil Kartous


Ředitel jedné pražské střední školy mi sdělil svůj nedávný poznatek. Při diskusi se studenty na téma demokracie a jejích peripetií na českém území v průběhu 20. století narazil na názor několika z nich, že je to ztráta času. Že je ztráta času bavit se o historických událostech, které se nebudou opakovat. Názor těchto teenagerů je takový, že současné konstituční uspořádání je pevné a v podstatě neměnné. Myslí si to i přesto, že mají za sebou minimálně devět let předchozího vzdělávání. Jsou na střední škole a přitom jsou občansky negramotní. Na střední škole pak budou připravováni na to, aby poznali přísudek jmenný se sponou. Budou se v tom pravděpodobně zdokonalovat i v průběhu voleb do evropského parlamentu, které proběhnou za minimálního zájmu českých voličů. I těch mladých, generace sněhových vloček, citlivých na změnu společenských podmínek jako žádná jiná předchozí generace. Ve své naivitě a letargii netuší, že jim banda retrográdů a populistických šmejdů může zničit budoucnost, ve kterou tak slepě spoléhají (#brexit).
Jsem odpůrce dogmatického tvrzení o tom, že se historie opakuje. Neopakuje. Události vytvářejí vždy novou konstelaci podmínek, v nichž se mohou projevovat podobné principy, ne sama historie. Co se ovšem opakuje takřka dokonale, to je naivita části společnosti v to, že se nemůže přihodit nic zlého. Generace snowflakes, mileniáni, projevují tuto naivitu svou relativní pasivitou ve vztahu k věcem veřejným. Jejich neochota starat se o záležitosti, které považují buď za na věky vyřešené, nebo "nehodné" jejich pozornosti, případně "nezměnitelné", jim může v budoucnosti způsobit palčivou bolest hlavy. Zejména těm chytřejším, vzdělanějším, kteří budou třískat čelem o zeď, že byli tak hloupí a nestarali se.

Moje obava je opřená o řadu zkušeností, z nichž vystupuje jedna nedávná. Před pár měsíci jsem měl možnost účastnit se diskuse se studenty středních škol po filmu na téma brexit. Bylo jich tam zhruba sto. Na dotaz, kolik z nich by si přálo odchod ČR z EU, odpověděla drtivá většina z nich negativně. Nicméně samotnou diskusi pak ovládli dva horliví stoupenci "génia" Nigela Farage, kteří se znepokojivou mírou fanatismu kritizovali EU a její vrcholné představitele jako "fašisty" a reprodukovali celou paletu bludů a dezinformací šířících se kyberprostorem, od míry ingerence EU do suverenity národních států až po zkazky o imigraci. Až na jednu výjimku se pasivní většina diskuse s militantními idioty účastnit nechtěla a přenechala jim tak časoprostor.

Toto ovšem dělá česká společnost, nejen její mladší část, takřka programově. Přenechává diskurs nezodpovědným hoschštaplerům v politické i mediální oblasti, kteří pak vytvářejí dojem mnohem většího vlivu, než jaký ve skutečnosti mají na uvažování většiny, pomineme-li dopad digitálního smogu. A jelikož většina pak není ochotná jít s těmito idioty do střetu, mají následně disproporčně větší vliv na politická rozhodnutí.

Je tristní dívat se na účast u voleb do evropského parlamentu ve srovnání s dalšími zeměmi EU. Češi a Slováci mají výrazně nejnižší účast ze všech. Dvě země, které jsou ekonomicky naprosto závislé na EU a jakékoliv poškození dobrých vztahů či rozluka by znamenaly mnohavrstevnou katastrofu, projevují největší míru apatie. 

V souvislosti s tím je zajímavý nedávný průzkum agentury Kantar, jehož dílčí výsledky zveřejnil Český rozhlas. Podle něj se chystá k evropským volbám třetina voličů (určitě), dalších 28 % voličů zvažuje. Údajně se voleb zúčastní spíše středoví a pravicoví voliči s vyšším vzděláním. Co je ale zcela zásadní, nejvíce mezi voliči rezonuje téma "imigrace a ochrany hranic".

Zcela reálně hrozí, že právě demagogická masáž české společnosti, kterou v posledních letech provedla mediálně politická koalice zbabělosti a pokrytectví, bude právě iniciátorem vyšší volební účasti a velmi výrazně se promítne do výsledků voleb. Hrozí, že zejména starší lidé, náchylní k manipulaci v digitálním prostoru, půjdou volit někoho z panoptika bizarních postaviček české politické scény, které se rozhodly vytěžit sentiment nasedající na bludy o EU, které dlouhé roky šíří Klaus, jeho klon a jim podobní "vlastenci". Zajímavý seznam nevykořenitelné blbosti, která se chce vecpat do evropského parlamentu a dělat tam ostudu ČR, vytvořil server Aktuálně.cz...

Mladí lidé v ČR si pravděpodobně nejsou příliš vědomi nebezpečí, které z toho plyne. A proto nevyužívají své právo ovlivnit vlastní budoucnost a přenechávají ho lidem, jejichž zájem o budoucnost je poněkud diskutabilní. Jeden influencer z této generace se mě před pár dny zeptal, co by bylo třeba udělat, aby se změnilo politické klima v ČR. Řekl jsem mu, že jsem přesvědčen, že změnit politické klima může pouze větší aktivita mladých lidí, kteří se otevřeně postaví retrotopistům. Čistě kvantitativně je podle všeho ta část společnosti, která nevidí cestu do budoucnosti oklikou přes minulost jako sjízdnou, významně větší. V politických volbách ale s entuziasmem lidí, kteří ztrácejí půdu pod nohama, rozhodují právě ti, kteří se z nedostatku jiných řešení dívají s láskou zpět do doby oproštěné od potřeby rozhodovat se v prostředí nezvyklé míry nejistoty. V jakékoliv totalitě je totiž jistota (erozuměj neměnnost) mnohem vyšší, pokud dodržujete podmínky dané doktrínou. A po tom tolik lidí vědomě i podvědomě touží, což následně vede k vytěžení tohoto sentimentu politickými a mediálními šmejdy, čímž zpětně dochází k posílení celé této chiméry na ideologii. 

Sněhové vločky budou muset pochopit, že bez jejich angažmá se o jejich budoucnost postará dosluhující generace totalitních pohrobků. Léčit rozmazlenost ale není jednoduché a pravděpodobně to bez nějaké té společenské facky nepůjde...

0
Vytisknout
3783

Diskuse

Obsah vydání | 26. 3. 2019