Doba zázraků

26. 3. 2019 / Jan Sláma

čas čtení 5 minut


Zázraky se bez pochyby dějí. V době socialismu naše země vynakládala na armádu prý 15% HDP. To je nebo byl první ze zázraků. Ten druhý, že prý ten hrubý národní produkt byl proti dnešnímu nesrovnatelně menší. Ekonomové to asi mají ověřené, ale skeptický občan si říká jak to bylo možné. Všechny továrny pracovaly na plno i ty, které dnes už neexistují. Zemědělství zajišťovalo obživu národa a to nejen v produkci řepky, ale i obilovin, okopanin a hlavně v živočišné výrobě. Školství i zdravotnictví fungovalo. Lidé měli kde bydlet a nájmy byly nízké.


Dnes jsme pevně ukotveni v Natu a v tom je naše naděje a spása. Přitom nedokážeme na trosky bývalé armády vynaložit ani 2% HDP. Jakpak to ti vládcové v socialismu jen dělali. Zázrak! A přitom nebyly církve nijak zvlášť podporované. Ten zázrak musel mít původ někde jinde. Jednoduše to bylo v distribuci vytvořeného bohatství.

Dnes ekonomové vidí záchranu v odbourání levné dopravy pro seniory a mládež. Obědy zdarma už byly pohřbeny a chystají se asi na důchodce.

Mezi těmi zázraky minulosti byla i pošta. Pošta bývala za všech režimů zárukou spolehlivosti. Pošťák byl váženou osobností, nositelem informací ve skutečném i přeneseném smyslu. Zázrak spočíval v dostupnosti pro prosté občany. Prostě známka na dopis nebo pohled nestála mnoho a lidé psali dopisy a při různých příležitostech zasílali svým přátelům a známým hromady pohledů. Dá se říci, že to byla doba idilická. I básníci opěvovali tak obyčejnou věc jako poštovní schránku.

S technologickým rozvojem ty hezké chvilky, kdy jste si šli do schránky pro pohled od přátel, sedli jste si s ním ke kávě, pročítali ho a vzpomínali, už nejsou. Teď vám v lepším případě cinkne mobil a v něm se na displeji objeví něco, co vám lepší nebo horší češtinou sděluje, co vám kdosi cosi chtěl říci. Pak to smažete a hotovo. Takový pohled jste schovali a celý rok jste ho mohli mít vystavený na očích nebo jste si ho založili na vždy.

Známka na pohled dnes stojí skoro stonásobně víc než kdysi. Pošta se vydala cestou zdražování. Klesá zájem, tak zdražíme. Klesá dál, tak zdražíme ještě. To je cesta k zániku. Cesta, ze které profitují jen provozovatelé mobilních sítí. Řada lidí, zejména staších, by se ráda vrátila k tradičním způsobům vzpomínání na své přátele, ale když si uvědomí cenu známky, tak na to raději zapomenou.

Tak dnes nám pošťák nosí jen hromady letáků, které mnozí už odmítají přijímat a úřední zásilky nebo faktury. Pošťák dnes už není osoba, která má svůj rajon, každého zná a je spolehlivá. Každou chvilku nosí poštu někdo jiný a bohužel pošťáci už nejsou synonymem spolehlivosti. Sám jsme si s tím nedávno užil velké trápení.

Již po několikrát mi do schránky vhodili psaní nebo pohled s jinou adresou. Tak jsem ho místo pošťáka na tu adresu donesl. Zdali tak končily zásilky směřující ke mně nevím. Ale koncem loňského roku mi nedošla faktura za telefon a internet. Nevšiml jsem si toho, ale Telecom si všiml a poslal mi fakturu náležitě opepřenou pokutou. Mezi tím mi ještě omezili internet, takže šel pomalu, pomaloučku. Myslel jsme, že se jedná o závadu, ale při další faktuře mi účtovali odpojení a zapojení internetu v normálním režimu. To vše zapříčinil poštovní doručovatel, který moji fakturu asi někam pohřbil do jiné schránky. A ten někdo už neměl tolik slušnosti, aby udělal to co já vícekrát a můj dopis asi zahodil.

Situace, která se mohla kdykoli opakovat mne přiměla volat na naší poštu. K velkému úžasu jsem se dozvěděl, že pošťáci už pod mou poštu nespadají, ale jsou řízení odkudsi kýmsi. Ten je asi také stále střídá, aby si nemohli svůj rajon zapamatovat. Dokonce paní vedoucí z naší pošty se problém s fakturou stal také. Takže co s tím? To co se zavedlo mi připomíná to co dnes vidím na našem nádraží. Občas přijede vlakem uklízeč, zamete nádraží a zase odjede. Racionalizace! Pokud se v tomto shlédla Česká pošta, tak podle mne to funguje doslova mizerně.

Pan Hamáček a ředitel České pošty na svém veřejném vystoupení sdělili, že zvyšují odměny a platy pracovníkům pošt. Pokud to pomůže pak „hurá.“

-2
Vytisknout
13447

Diskuse

Obsah vydání | 2. 4. 2019