Trumpgate: Stojí prezident nad zákonem?

29. 3. 2019

Barrovo shrnutí Muellerovy zprávy vytvořilo politický narativ umožňující prezidentovi nepravdivě tvrdit, že je zcela zbaven podezření - a že jeho tvrzení, že šetření bylo ilegálním pokusem ho svrhnout, bylo oprávněné.

Špatné vztahy mezi bývalým ředitelem FBI Jamesem Comeyem a prezidentem, který ho propustil, se vrací v podobě duelu ohledně výsledku Muellerova vyšetřování. To bylo zahájeno jako bezprostřední důsledek Comeyho vyhození, píše Stephen Collison.


Nový střet obnovuje záhadu jejich krátkého katastrofálního vztahu na počátku Trumpova funkčního období. Při pohledu zpět Trumpův krok v podobě vyhození Comeyho odstartoval dlouhou mocenskou hru, která vyústila v prezidentovu nadvládu nad justičním establishmentem.

Propuštění Comeyho je jen jedním z mnoha omračujících zvratů v ruském dramatu, které opět nabírá na složitosti. Pozdější objevení se Trumpem jmenovaného ministra spravedlnosti Barra, který se rychle postaral o to, aby získal kontrolu nad ukončením Muellerova vyšetřování - představuje další takový zvrat.

Z krátkodobého hlediska odvolání Comeyho zbavilo Trumpa obtížné, silné postavy, která situaci vyhodnotila tak, že ji prezident chce kooptovat do vztahu ve stylu patronáže a ohrozit etické bariéry mezi Bílým domem a ministerstvem spravedlnosti.

Z dlouhodobého hlediska tím, že využil špatně definované normy určující meze výkonné moci, Trump, ať už náhodou či záměrně, rozšířil moc prezidenta a ustanovil pro budoucnost významný precedent.

Prezidenti mají pravomoc odvolat kohokoliv z exekutivy - ale situace se stává ústavně nejasná, pokud takový krok vypadá jako snaha ovlivnit kriminální vyšetřování jejich vlastního jednání.

"Může to vyslat signál budoucím prezidentům, že to mohou udělat a projde jim to a myslím, že to je velmi znepokojující možnost," říká Jens David Ohlin z Cornell Law School. "Zdá se, že to vytváří precedent, že pokud se prezidentovi nelíbí vyšetřování, které se mu přibližuje, může odvolat ministra spravedlnosti nebo ředitele FBI."

Comeyho odchod vedl o pár dní později ke jmenování Muellera a dvěma letům agónie pro Bílý dům, což vedlo ke stíhání a uvěznění řady Trumpových spolupracovníků, zatímco národ byl vystaven politické noční můře.

Nyní přibývá otázek ohledně role ministra spravedlnosti Barra ohledně závěru Muellerova vyšetřování. Když se rychle chopil kontroly nad vyšetřováním, což kulminovalo v jeho shrnutí zprávy, poskytl tím Trumpovi cennou politickou službu.

Barrovo shrnutí Muellerovy zprávy vytvořilo politický narativ umožňující prezidentovi nepravdivě tvrdit, že je zcela zbaven podezření - a že jeho tvrzení, že šetření bylo ilegálním pokusem ho svrhnout, bylo oprávněné.

Trumpova kampaň proti prvnímu ministru spravedlnosti Jeffu Sessionsovi byla z větší části motivována tím, že bývalý senátor pokračoval ve vyšetřování.

Trump dokázal na jeho místo dostat Barra, s pomocí Republikány kontrolovaného Senátu.

O osm měsíců později Barr rozhodl - poté co Mueller nechal nerozhodnutou otázku, zda se Trump dopustil maření spravedlnosti - že důkazy nenaznačují, že to udělal.

Podezření ohledně Barrova chování může být vyvráceno jedině úplnou publikací zprávy a doprovodných důkazů.

"Nemůžeme si vytvořit úsudek na základě interpretace člověka, který byl najat na svou práci, protože věří, že prezident stojí nad zákonem, a napsal devatenáctistránkové memorandum, aby to dokázal," prohlásila v úterý předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2509

Diskuse

Obsah vydání | 2. 4. 2019