Blbost prodává a zároveň skvěle izoluje

Zaplevelení diskursu intelektuálními zoufalci vede k předčasné společenské demenci

28. 3. 2019 / Bohumil Kartous


Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Česká média (nejen!) prožívají dlouholetou krizi. Buď jsou zatížena technickými náklady, které ještě před pár lety zajišťovaly dostupnost informací pro publikum (tisk, vysílání). Zatímco zisky mohou spadnou na čistou nulu, náklady lze snižovat jen na určitou úroveň. Nepoměr mezi poklesem zisků a limitem snížení nákladů se už projevil. Internetová média sice nenesou nadbytečnou technickou zátěž, ale marně hledají cestu, jak svou produkci monetizovat v situaci, kdy jsou informace dostupné zdarma. Sázka na to, že lidé budou hledat kvalitu, se zatím neukazuje jako ekonomicky profitabilní. A tak se zatím jediným funkčním model jeví být sázka na pitomost a její přirozenou viralitu. Nejen v politice, ale i v médiích tak dochází k úspěšné vzpouře a instalaci deprivantů a hochštaplerů do pozic mudrců. 
Klause juniora mají na Novinkách rádi. Teď možná ještě víc, kdy ho ODS po letech bezradného přešlapování vyhodila, aby se mohla zase o trochu více přiblížit standardu slušné politické strany vyznávající deklarovanou, konzervativně liberální ideologii. Stal se z něj totiž "mučedník" a část pomatené české společnosti to tak po masáži různých parazitických informačních zdrojů nakonec bude vnímat. Černá je bílá, kruh je čtverec, A může být B, když na to přijde. Čekám přirovnání k Ježíši Kristu. Také se ve veřejném životě pohyboval proto, že byl povoláním syn... Každopádně na Novinkách mají radost, dlouholetému blízkému spolupracovníkovi Vašíkovi ještě trochu více stoupla popularita. Teď už jen aby s papá založili skutečně pravicovou stranu a dobili svět bezkonkurenční blbostí (tvar slovesa "dobít" je v tomto kontextu zcela správně). 

Hochštapleři a deprivanti jsou pro českou společnost mnohem větším bezpečnostním ohrožením než spojené síly Ruska a Číny. Ostatně i Bezpečnostní informační služba soudí (a k podobnému závěru dochází při mapování dezinformační scény také Čeští elfové), že naprostá většina dezinformačního obsahu, který je šířen po sítích, je produkována a distribuována lidmi, kteří z různých důvodů uvěřili kontroverzním narativům, jež destabilizují současný svět a nepřímo či přímo nahrávají autoritářským státům a totalitám. 

Je ovšem pravda, že těch pár desítek figur, které představují pro tuto část lidí dostatečnou autoritu, má enormní dopad. Jednoduchost celé dezinformační kalamity spočívá v tom, že stačí dát vhodný impuls a virus se šíří zcela spontánně Problém částečně může spočívat ve slabé gramotnosti, to jsou ale ti pasivní, kteří si mohou "udělat názor" na základě špatného čtení informací. Ti aktivní, to jsou lidé, kteří podvědomě hledají oporu pro svoji identitu postavenou na nejistotě a nedůvěře. Proto se ve společnosti, jako je ta česká, se slabou kohezí a vnitřní důvěrou, tedy i se slabou důvěrou v instituce (a institucionalizované zdroje informací), hochštaplerům a deprivantům tak daří. Pochopili jednoduchý kód a hrají na sentiment nedůvěřivých a nejistých.

A přicházejí v pravou chvíli, tedy v okamžiku mediální bezradnosti. Ke stále dokola se opakujícímu zaplevelování diskursu názory žalostných pomatenců vydávaných za "osobnosti" dochází jen proto, že se od toho očekává větší clickbait. Macek, Klaus starší i jeho DNA avatar, paní Šichtářová, celá ta ekipa Parlamentních listů, sesbíraná z méněcenných outsiderů typu Žantovského nebo Kotrby a další intelektuální zoufalci, kteří pochopili, že se na šíření pitomosti kyberprostorem dá získat nečekaná popularita, jsou z těch nejpřízemnějších důvodů představováni v rolích pavlačových arbitrů lokálního i globálního dění. Stanislav Biler ve zkratce parafrázuje rozhovor se "stoikem" Mackem, aby ukázal, jakou asi má toto pindání hodnotu. Nejsmutnější je, že to většina těch lidí, kteří v médiích pracují, alespoň tuší. Ti přemýšlivější to dokonce velmi dobře vědí. A je jim to jedno. Natolik jsou závislí na svém pochybném status quo, že si snadno vytvoří potřebnou racionální konstrukci a pohodlně se o ni opřou. Podporují "pluralitu". A když to neudělají oni, tak to přece udělá někdo jiný, horší.

Rychlá cesta z tohoto srabu neexistuje. Existuje jen pomalá snaha narovnávat pokřivené společenské vztahy a vytlačovat deprivanty mimo veřejný prostor, co to jen jde. I proto je mi velmi sympatické, že se o to pokusila ODS. Kdyby totéž udělala ČSSD s Foldynou, byl by to další droboučký, ale symbolicky důležitý krok. Etc. Nejde o to takové lidi eliminovat, jen ať si dál pindají. Je ale krajně důležité ukázat, že deprivanti a lidé zdiskreditovaní svým opakovaným selháním prostě nereprezentují veřejný zájem. Pokud by se podařilo dosáhnout takového stavu alespoň na částečnou úroveň, sníží se zároveň potřeba ostatních politiků a veřejně činných lidí válet se s nimi v hnoji na dezinformačních webech. 

To ale půjde těžko, pokud současná politika deprivantů programově volí své loajální patolízaly do mediálních rad. Poslední kousek se včera povedl poslancům, když zvolili Klausova šaška Ladislava Jakla členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Společně s dalšími podobnými individui v mediálních radách (viz Žantovský v Radě ČTK, Jandák v Radě ČRo, Kašparů v Radě ČT) dokážou velmi efektivně obchodovat s managementy daných institucí přítomnost hochštaplerů v jejich vysílání, nebo aspoň udržovat oheň blbosti na střeše národního diskursu. Pro potěchu pošetilců, kteří rádi ohýnek...

0
Vytisknout
6459

Diskuse

Obsah vydání | 2. 4. 2019