Španělsko: Titánský úkol zatlačování pouští

25. 3. 2019

Podnikatelé z Almeríe, Granady a Murcie spojili síly k obnově ohromných rozloh suché půdy během příštích 20 let. Pomoci jim mají mezinárodní investoři a filantropové, upozorňuje Javier Martín-Arroyo.

Poušť postupuje vpřed nenápadně. Existuje jen málo svědků postupného pohlcování úrodné půdy a lesů půdní erozí. V regionech trpících nejhorší degradací je venkovské obyvatelstvo nuceno opouštět půdu a hledat si práci a příležitosti ve městech.

Ve španělském vnitrozemí, jedné z nejsušších částí Evropy, se ekobyznysové hnutí Alvelal snaží zvrátit tuto degradaci biodiverzity, nebo alespoň předejít neomezenému pokračování, na ohromném území, které zahrnuje více než milion hektarů.

Titánské úsilí odstartovalo před pěti lety a stále má před sebou přinejmenším dalších patnáct let. Zahájili je pěstitelé a podnikatelé vyvíjející regenerativní zemědělské postupy, jež financují zahraniční investoři a filantropové. Pečují o půdu a mikrobiologii, která během desertifikace pomalu mizí. Návrat k předchozímu stavu není rychlý, ale bude trvat do roku 2035, než se roční investice ve výši 1,3 miliardy eur začnou vyplácet. Obnova půdy je koneckonců dlouhým procesem.

"Potřebovali jsme (podnikatelské sdružení) Alvelal; skutečně byli odpovědí na naše modlitby," říká environmentalista Belén Sánchez na úpatí hory La Muela v Almeríi, kde právě na svazích vyrůstá 50 000 dubů cesmínovitých, jalovců fénických a borovic halepských.

Tento projekt ve Španělsku bude mít masivní dopad a může dokonce změnit lokální klima, s větším množstvím vody v půdě a větší evapotranspirací," básní Tim Christophersen, šéf pobočky OSN pro sladkou vodu, půdu a klima.

Koncem roku 2014 nizozemská nevládní organizace Commonland hledala oblast ve Španělsku, kde by mohla aplikovat environmentální model, s nímž měla značný úspěch v Jihoafrické republice a Austrálii. Vyzvali k podání žádostí zainteresovaných organizací a nakonec si vybrali Almeríjskou planinu.

Ochranářka Astrid Vargasová známá svým programem množení pyrenejského rysa pardálového pomohla spolu s andaluským ekologem Pacem Caserem organizaci probrat 21 žádostí. Rozhodujícími faktory se staly stupeň eroze a depopulace.

"Soustředili jsme se na Španělsko, protože Středomoří je silně zasaženo a již v roce 2009 existovaly zprávy OSN o odlesňování," říká výkonný ředitel Commonlandu Willem Ferwerda. "Hledali jsme vysoko položenou planinu, kterou lidé chtěli transformovat, a nyní máme největší program obnovy půdy v Evropě."

Podrobnosti ve španělštině: ZDE

0
Vytisknout
3079

Diskuse

Obsah vydání | 28. 3. 2019