Jak vypadá čínský plán globální nadvlády?

22. 3. 2019

Boj o budoucí komunikační ekosystém může svět učinit závislým na čínských technologiích, čínském softwaru, čínském elektronickém obchodování, kapitálu a trhu, upozorňuje David P. Goldman.

V roce 2013 se můj přítel Eduardo Medina-Mora stal mexickým velvyslancem ve Spojených státech. Znali jsme se od roku 1988, kdy jsem pro americkou firmu připravoval studii o mexickém daňovém a regulačním systému a Eduardo řídil malou právní firmu v Mexico City - po krátkém působení na postu tiskového mluvčího ministerstva rybolovu. Během dalších let jsme zůstali v kontaktu. V roce 2003, když řídil mexickou vnější zpravodajskou službu CISEN a já výzkumné oddělení Bank of America pro pravidelný příjem, jsme se domluvili na obědě v Mexico City. Pokračoval jako ministr spravedlnosti a na dalších vysokých postech.

Eduardo si stěžoval, že zřejmě nikdo v Obamově administrativě nenese odpovědnost za Mexiko. "Ani nevíme, komu zavolat, když se objeví problém," řekl mi ve své kanceláři na mexickém velvyslanectví na Pennsylvania Avenue. "Pro Peñu Nieta je snazší dostat k telefonu čínského prezidenta než Baracka Obamu. Co bys mi poradil?"

O pár měsíců později jsem se přidal k Reorient Group, hongkongskému investičně bankovnímu butiku, jako hlavní manažer pro obě Ameriky. Navrhl jsem, abychom vyjmuli baterie z našich telefonů BlackBerry a předešli oficiálnímu odposlechu. Udělali jsme to. "Můžete pozvat Číňany, aby postavili broadbandovou síť," nabídl jsem. "To připoutá pozornost Američanů." Nestalo se. Ale mohl jsem zevnitř pozorovat, jak funguje čínská strategie globální ekonomické hegemonie.

O rok a půl později a po mnoha machinacích jsem přivedl mexickou velvyslankyni Alicii Buenrostrovou Massieuovou do sídla Huawei Technologies v Šen-čenu. Velvyslankyně, která je neteří bývalého ministra financí, s nímž se léta znám, přijela s tak početným doprovodem, že obsadil dodávku.

Huawei je podnik ve vlastnictví zaměstnanců a velmi motivuje zaměstnance, aby odpracovali neuvěřitelnou pracovní dobu. Zakladatel Žen Čeng-fej vlastní oficiálně 1,4 % společnosti v ceně 450 milionů dolarů. Jeho personál vlastní zbytek. Kampus Huawei zabírá 500 akrů a Stanford University před ním bledne.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3556

Diskuse

Obsah vydání | 26. 3. 2019