Otázka uprchlických kvót hrozí zlikvidovat Evropskou unii

18. 9. 2015

čas čtení 3 minuty

Vedoucí politikové EU se budou příští týden účastnit mimořádné vrcholné schůzky, jejímž cílem bude zápolit s nejhorší evropskou uprchlickou krizí, která také vyvolala v EU jeden z dosud nejostřejších konfliktů - ohledně uprchlických kvót.

Uprostřed stále více sílící války slov mezi východní a západní Evropou ohledně toho, co si počít se statisíci příchozích lidí, svolává Donald Tusk, prezident, Evropské rady, mimořádnou schůzku na příští středu. Vyžaduje to německá kancléřka Angela Merkel.

Jde především o povinné uprchlické kvóty, které mají s uprchlickým břemenem pomoci Německu a Švédsku, kam hlavně směřují noví příchozí.

Po ošklivých scénách na srbsko-maďarské hranici ve středu, kdy maďarské bezpečnostní jednotky použily slzný plyn, vodní děla a gumové projektily proti zoufalým lidem, natlačeným na nová maďarská opevnění z žiletkového drátu, pozornost se ve čtvrtek zaměřila na Chorvatsko. Nejméně 8000 lidí přešlo ze Srbska do Chorvatska poté, co opustily maďarskou cestu do západní Evropy.

Záhřeb očekává příchod 20 000 uprchlíků poté, co Maďarsko uzavřelo hranice.

Evropští politikové se mezitím dál nekonstruktivně navzájem obviňují, případně produkují fráze o "solidaritě a odpovědnosti", aniž by vypracovali koherentní společnou politiku. Neděje se nic kromě zmateného obnovování kontrol státních hranic v schengenské zóně. Dochází k tříštění EU, házení bláta a pokrytecké argumentaci, že "my si zasloužíme speciální výjimky".

Není jasné, čeho může vrcholná schůzka příští středu dosáhnout. V úterý se znovu mají sejít minstři vnitra EU.

Nejméně pět východoevropských zemí se silně staví proti uprchlickým kvótám, které jim vnucuje Brusel, zatímco Německo důrazně podporuje návrhy z Evropské komise pro povinní rozdělení 160 000 uprchlíků aspoň mezi 22 zemí.

Británie systém kvót zuřivě odsuzuje. Německo, Švédsko, Rakousko a Itálie ho silně podporují.

I když má fungovat summit konsensuálně, ministři vnitra by mohli přehlasovat vzdorné východoevropské země a hrozí, že to skutečně udělají. To by představovalo velkou změnu ohledně toho, jak EU v takovýchto citlivých otázkách vyjednává.

Jeden východoevropský diplomat přiznal, že jeho země by mohla být lehce donucena přijmout uprchlické kvóty, ale dodal, že za to bude nutno zaplatit cenu. "Budou politické následky. Je to nebezpečné, je to opravdu velký problém," řekl. "Rozhodovat tady v Bruselu o tom, kolik uprchlíků má která země přijmout, neodráží skutečnost."

Hádka o uprchlických kvótách se proměňuje v největší rozkol mezi východní a západní Evropou od vstupu postkomunistických zemí do EU v roce 2004. Jiní diplomaté tvrdí, že by Německo mohlo lehce hlasování vyhrát, kdyby vyvinulo tlak, ale že by to znamenalo "docela velkou změnu v evropské historii".

"Vynutit si většinové hlasování v takové horké otázce nepřinese výsledek," varuje Philippe Lamberts ze Strany zelených v Evropském parlamentě. "Stále více lidí se k EU obrací zády. Tomu bychom se měli vyhnout."

Robert Fico, slovenský premiér, se vyjádřil, že si "nenechá nic diktovat" a žádné povinné kvóty nebude dodržovat. ČR a Maďarsko obviňují Německo.

Jedním možným řešením by bylo učinit kvóty dobrovolné. António Guterres, vysoký komisař OSN pro uprchlíky, řekl tento týden v Bruselu, že je mu jedno, jestli budou kvóty povinné nebo ne, pokud budou všichni uprchlíci přijati.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
8014

Diskuse

Obsah vydání | 18. 9. 2015