Human Rights Watch:

Maďarsko: Nový pohraniční režim ohrožuje žadatele o azyl: Uzavřené hranice, stíhání a násilné deportace

19. 9. 2015

čas čtení 8 minut

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Je trestuhodné, že Budapešť je schopen používat pořádkové policie a trestních soudů k tomu, aby se vyhnul povinnosti poskytnout ochranu lidem prchajícím před válkou a porušováním lidských práv. Z důkazů, které jsou k dispozici, vyplývá, že Srbsko nelze považovat za bezpečnou azylovou zemi.

V dubnu zdokumentovala organizace Human Rights Watch vážné týrání žadatelů o azyl a migrantů v Srbsku policií a nedostatky srbského azylového systému.

Vysoký komisař pro uprchlíky Antonio Guterres konstatuje, že "Není trestným činem překročit hranici ve snaze získat azyl."

Nový maďarský pohraniční režim upírá přístup k azylu a vystavuje zranitelné osoby násilí a trestnímu stíhání, varovala v sobotu organizace Human Rights Watch.

V důsledku faktického uzavření maďarské hranice od 15. září 2015, kdy vešel v platnost nový pohraniční režim a byl dokončen pohraniční plot, uvízly v Srbsku tisíce žadatelů o azyl a migrantů. Pořádková policie odehnala lidi, kteří se snažili projít uzavřeným pohraničním průchodem, vodními děly a slzným plynem. Polovina z 98 žadatelů o azyl, kteří podali svou žádost dne 15. září, kdy vešel v platnost nový systém, byla 16. září odmítnuta. Nejméně 46 osob, které se pokusily vstoupit do Maďarska ze Srbska po 15. září neregulérně, bylo zatčeno a jsou trestně stíháni pro neregulérní vstup do země.

"Nový pohraniční režim Maďarska má jasný cíl - zabránit žadatelům o azyl vstupu do této země," konstatuje Lydia Gall, analytička organizace Human Rights Watch pro východní Evropu a Balkán. "Je trestuhodné, že Budapešť je schopen používat pořádkové policie a trestních soudů k tomu, aby se vyhnul povinnosti poskytnout ochranu lidem prchajícím před válkou a porušováním lidských práv."

Tyto nové předpisy, v součinnosti s dalšími změnami azylového zákona v srpnu, vážně omezují přístup k azylu v Maďarsku, uvedla organizace Human Rights Watch. V důsledku těchto právních zzměn vyhlásila maďarská vláda 16. září mimořádný stav v důsledku "masové imigrace". To znamená, že trestním stíháním v souvislosti s neregulérním překračováním hranice anebo ničení plotu bude dána přednost před ostatními procedurami, včetně rozhodování o žádostech o azyl.

Nový pohraniční režim má tři klíčové prvky:

- Zákon, který omezuje přístup k azylu v Maďarsku pro osoby, které do země vstoupí ze Srbska, a umožňuje rychlý návrat žadatelů o azyl do Srbska na základě argumentace, že je to pro žadatele o azyl "bezpečná země".

- Státní úřady mají právo vyhlásit mimořádný stav a uzavřít pohraniční přechody. Tento krok už přijaly ve čtyřech regionech a

- Neregulérní vstup do země je nyní trestným činem a umožňuje to úřadům uvěznit lidi, kteří přes hranici přejdou neregulérně, až na dobu osmi let, deportovat je a zabránit jim v novému vstupu do země.

Dohromady tato opatření téměř úplně znemožňují žadatelům o azyl získat v Maďarsku ochranu, což je porušením mezinárodních povinností Maďarska, konstatuje organizace Human Rights Watch. Charta základních práv Evropské unie zaručuje právo na azyl. Úřad pro uprchhlíky OSN, UNHCR, je znepokojen trestáním žadatelů o azyl, kteří neregulérně přejdou přes hranici a hledají tak ochranu, vzhledem k povinnostem Maďarska, definovaným Konvencí pro uprchlíky. Vysoký komisař pro uprchlíky Antonio Guterres konstatuje, že "Není trestným činem překročit hranici ve snaze získat azyl."

Podle nových předpisů mohou být žádosti o azyl od žadatelů, kterým se podaří dostat se do Maďarska oficiálními pohraničními přechody ze Srbska, odmítnuty v rámci zrychlených procedur do 15 dní. Žadatelé o azyl, jejichž žádosti byly odmítnuty, mohou být násilně vráceny do Srbska.

16. srpna konstatoval na tiskové konferenci bezpečnostní poradce premiéra Viktora Orbána Gyorgy Bakondi, že 48 z 98 žádostí o azyl, podaných mezi 16.30 a půlnocí dne 15. září byly už odmítnuty a v 7 případech probíhá odvolací řízení. Umístění osob, jejichž žádosti o azyl byly odmítnuty, je nejasné. Je také nejasné, zda někteří odmítnutí žadatelé o azyl byli násilně vráceni do Srbska.

Z důkazů, které jsou k dispozici, vyplývá, že Srbsko nelze považovat za bezpečnou azylovou zemi. V dubnu zdokumentovala organizace Human Rights Watch vážné týrání žadatelů o azyl a migrantů v Srbsku policií a nedostatky srbského azylového systému. Organizace Human Rights Watch zjistila, že od roku 2008 získalo v Srbsku ochranu jen 16 lidí a že Srbsko neposkytuje zvláštní ochranu dětem bez doprovodu dospělých. Amnesty International zdokumentovala obdobné problémy v červenci. 17. září konstatoval Vysoký úřad pro uprchlíky UNHCR, že azylový systém v Srbsku "není schopen zvládnout počty nyní přicházejících lidí, kteří požadují efektivní ochranu."

Z mediálních zpráv vyplývá, že k potyčkám u jednoho z uzavřených pohraničních přechodů, Roszke, dne 16. září, začaly, když se pokusili žadatelé o azyl a imigranti prorazit skrze plot. Novinář, který byl během těchto potyček přítomen, sdělil organizaci Human Rights Watch, že policie z maďarské protiteroristické jednotky TEK začala mlátit policejními pendreky lidi bez rozmyslu, včetně žen a dětí. Zatímco policii je podle mezinárodního práva dovoleno použít přiměřené síly proti násilným davům, tato, jak se zdá, bez rozmyslu užitá síla proti všem, byla zřejmě přehnaná. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Zeid Ra’ad al Hussein konstatoval dne 17. září, že některé druhy síly, použité maďarskými úřady proti migrantům a žadatelům o azyl byly nepřiměřené.

Maďarské úřady by měly neprodleně zahájit vyšetřování údajného nepřiměřeného použití síly a potrestat všechny policisty, kteří se toho dopustili.

Maďarská kriminalizace neregulérního vstupu do země je zvlášť problematická v důsledku slabých záruk řádné nezávislé inspekce procedur, jimiž budou procházet stíhané osoby, varuje Human Rights Watch. K zahájení trestního stíhání není zapotřebí písemných překladů žaloby ani jakýchkoliv rozhodnutí. To je porušením řádných procesů norem trestního práva podle zákonů Evropské unie a podle Evropské konvence lidských práv. Nové předpisy neposkytují mimořádnou ochranu dětem bez doprovodu dospělých a v zákoně neexistuje požadavek jmenovat právního ochránce dítěte, který by musel jednat v nejlepším jeho zájmu. To je porušením mezinárodních povinností týkajících se práv dítěte.

Soud v maďarském městě Szeged, který odsuzuje od 16. září žadatele o azyl a migrany za neregulérní vstup do země, vydal v některých případech rozsudku za dobu kratší než hodinu. V první případě, případě Iráčana, obžalovaného z toho, že prošel plotem už existující dírou, byl obžalovaný odsouzen k deportaci ze země a k ročnímu zákazu do ní znovu vstoupit, tedy k minimálnímu trestu. Potenciální trest až osmi let vězení je nepřiměřená sankce, bez ohledu na jakýkoliv mimořádný stav, konstatuje Human Rights Watch.

Faktické uzavření maďarské hranice vede žadatele o azyl a migranty v Srbsku k tomu, aby přicházeli ve snaze dostat se do západní Evropy do Chorvatska. Od té doby přešlo hranici do Chorvatska nejméně 13 000 žadatelů o azyl. 18. září uzavřeny chorvatské úřady sedm ze svých osmi pohraničních přechodů ze Srbska.

"I když mají země právo ochraňovat své hranice, nový maďarský pohraniční režim trestá lidi, kterým by měla být navržena ochrana, a riskuje, že tím povzbudí jiné vlády, aby učinily totéž," konstatuje Gall. "Maďarské úřaady mají povinnost zajistit, aby ti, kdo prchají před válkou a pronásledováním, mohli předloži své žádosti férovým a transparentním způsobem."

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4469

Diskuse

Obsah vydání | 21. 9. 2015