Panika nad Islámským státem posouvá do pozadí Assadovu válku proti povstalcům, příčinu masivních obětí a uprchlické vlny

Pro ty, kdo zůstali v Sýrii, je život noční můra

17. 9. 2015

Douma, předměstí Damašku, bylo ještě před nedávnem místem, kde žilo na půl milionu lidí. Podle dostupných statistik už uprchli čtyři pětiny původních obyvatel a další masivní bombardování a ostřelování vede k odchodu tisíců dalších. Douma, stejně jako další předměstí Damašku či severně položené město Allepo, centra odporu proti režimu Bashara Assada, jsou cílem systematických útoků od roku 2011. Jen za poslední měsíce dokládá Červený půlměsíc na 550 obětí vojenských útoků, z toho 123 dětí. Každodenní realitu obyvatel válkou zdecimované Sýrie přináší článek deníku NY Times.

Každé ráno, v době modliteb, odcházejí lidé z damašského předměstí Douma do okolních politických, aby se tam ukryli před bombardováním. Ani tam ale nejsou v bezpečí. Nedávno tam podle lékařů bylo zabito 10 lidí, z toho 7 dětí. V srpnu zde ošetřovali lékaři na 150 traumatických zranění denně, a to jde pouze o statistiky 13 provizorních klinik vybudovaných ve spolupráci s organizací Lékaři bez hranic. Assadova armáda navíc přitvrzuje, vedle dělostřelectva nedávno nasadila i letecké útoky. Polovina z těch, kdo na začátku srpna ještě setrvávali, uprchla.

Zatímco svět děsí široce publikované násilí Islámského státu, méně pozornosti je věnováno původnímu boji mezi prezidentem Basharem al-Assadem a povstaleckými skupinami,který trvá od vzniku potlačení protestního hnutí v roce 2011. Tento konflikt vyvolal uprchlickou vlnu dlouho před tím než vůbec Islámský stát vznikl. 

Obhájci syrských povstalců, stejně jako organizace typu Human Rights Watch dlouho upozorňují, že bombardování povstaleckých území jako je Douma má na svědomí nejvíce obětí. Mnohem více než Islámský stát. Ačkoliv přesná čísla nejsou k dispozici, podle Centra dokumentace násilí, což je civilní opoziční skupina, bylo pouze při leteckých útocích vládních vojsk zabito 18 000 lidí a více než 27 000 lidí bylo zabito při dělostřeleckých útocích obou všech zapojených stran konfliktu. 

Syrská vláda přitom setrvale tvrdí, že bombarduje teroristy. Předměstí Douma, kde povstání začalo velmi brzy, stejně jako v jiných zanedbaných městech okolo Damašku, je nyní v držení Islámské armády, jedné z povstaleckých skupin. Aktivní je zde také Fronta Nusra, větem Al-Káidy v Sýrii. O tom, že by zde operoval Islámský stát, se nic neví.

Sami povstalci používají nevybíravých prostředků boje. Po posledních útocích na Doumu ostřelovali Damašek a podle provládního internetového serveru zabili 20 lidí. K útoku se nikdo nepřihlásil. Jenže bombardování vládních vojsk má na svědomí počty obětí v docela jiném měřítku. Zničena je rozsáhlá část města Homs na západě Sýrie, Aleppo a předměstí Damašku. V Aleppu vojska používají barelové bomby, které shazují vojáci z vrtulníků. Jsou naplněny střepinami a nejsou pochopitelně naváděné. V posledním měsíci zemřelo podle Červeného půlměsíce následkem bombardování ve východní Ghoutě, půlkruhu měst okolo Damašku, obývaných převážně dělnickou třídou, 450 lidí. Mezi nimi byli starci, ženy i děti. Lidé jsou zde odkázáni na dodávky jídla pašované tunely. Humanitární pomoc je zadržovaná a blokádou pronikne pouze pár lidí. Jak vládní, tak povstalecká vojska berou úplatky za dodávky nezbytností. Někteří povstalci zneužívají svého postavení, obohacují se na úkor obyvatel a stíhají disent. Obhájce lidských práv Razan Zeitouneh a další sekulární opoziční aktivisté zmizeli v roce 2013. Panuje přesvědčení, že byli uneseni poté, kdy kritizovali Islámskou armádu.

Snažit se o únik znamená vyjednávat s pašeráky a tedy riziko i pro ty, kdo se nechtějí pustit přes Středozemní moře. A už jen tehdy, chtějí-li opustit vlastní blok na cestě do Damašku. "Je zcela normální, pokud lidé chtějí utéct po moři," říká dvacetiletý zdravotník vystupující jako Ahmed. "Mohou ale?"

Ti, kteří se dostanou do Damašku a připojí se tak k 7 milionům lidem uprchlým z domova uvnitř Sýrie, se octnou v nebezpečí perzekucí ze strany bezpečnostních složek, jež podezírají lidi z opozičních území. Na 4 miliony lidí už ze země odešlo, zejména do Libanonu, Turecka a Jordánska. Řada z nich se snaží dostat do Evropy, jelikož v těchto zemích čelí kritickým podmínkám a jen malé naději na možnost trvale v nich žít. Mohou se také vrátit zpět do míst jako je Douma, pleněných válkou, která má na svědomí už čtvrt milionu životů. Současný stav tam mohou odhadovat pouze z videí povstalců, protivládních aktivistů a záchranářů, protože s ohledem na obléhání a restrikce vůči novinářům se tam média téměř nemohou dostat. Z dostupných záběrů jsou patrné trosky domů rozdělující ulice, probořené střechy a kovové konstrukce rozlámané jako špagety.

Na jednom z nedávných vidí je dobrovolník, pravděpodobně teenager, který má přes rameno přehozené bezvládné tělo malého chlapce. Na jiném se snaží útlý mladík vykopat otrhané, krvavé tělo z pod trosek, zatímco hlas za ním volá: "Přestaňte filmovat tělo. Stačí."

Černá neděle, tak říkají rezidenti z Doumy 16. srpnu, kdy proběhhl zatím nejkrvavější vládní útok na trh se zeleninou. Zemřelo tehdy 122 lidí.

Doktor Adnan Tobaji operuje v provizorní sklepní klinice, někdy na zemi, bez anestetik a sterilních prostředků.Nedostatek nutných zdravotnických potřeb je smrtelný. Jedna žena zemřela jen proto, že se nedočkala krevní transfuze. Další útoky paralyzují už tak ubohý veřejný život. Bylo zabito devět civilních pracovníků. Místní úřady vyhlásily zákaz vycházení a zrušily dokonce i páteční modlitbu.

Volný pád Doumy přiměl doktora Tobajiho a několik stovek jeho kolegů a obyvatel k podpisu petice za úplný humanitární mír v naději, že vyvolají jednání o konci války.

Nepožadují žádné podmínky týkající se Assada. "Jeho osud je ve srovnání s osudem této země, jejích lidí a dětí ničím," říká Tobaji. "Zatímco zde mluvíme, Sýrie je zabíjena. Potřebujeme zastavit válku, jakýmikoliv prostředky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4378

Diskuse

Obsah vydání | 18. 9. 2015