Na obranu Poštorné

16. 9. 2015

čas čtení 3 minuty

Texty Karla Dolejšího si obvykle velice rád přečtu a jeho analýzy mezinárodně-bezpečnostní situace považuji za velmi fundované a přesné. Článek "Kriminály si rozvracet si nedáme!" ze dne 2.9.2015 však není možné vidět jinak než jako zásadně chybný, píše Alexandr Vališ.

Obvyklým postupem moderní levice je, že odpůrce uvolněné imigrační politiky dehonestuje jako rasisty a xenofoby, aby se vyhnula věcné diskuzi o rizicích imigrace. Pan Dolejší tento postup vylepšil tak, že obyvatele Poštorné označil rovnou za potomky zlatokopů pochybné morální úrovně rabující původně německý majetek. Takový postoj by byl nehezkým osobním útokem, i pokud by byl pravdivý. On je však hrubě nepravdivý.

Poštorná je pravým opakem tzv. sudetské vesnice, kterou rozumíme vesnici s německým obyvatelstvem nacházející se na historickém území Čech a Moravy. Poštorná byla naopak vesnicí s výlučně českým (slováckým) obyvatelstvem nacházející se na historickém území Dolního Rakouska. Především díky statečnosti místního slováckého obyvatelstva došlo k připojení tohoto původně rakouského území k Československé republice. Po vyhlášení Československa Poštorané spontánně vyhlásili věrnost ČSR a bezpečnost začala zajišťovat domobrana zvaná Slovácká brigáda. Tato dobrovolnická organizace z území odstranila jakékoliv propojení se státní mocí Německého Rakouska a bezpečnostně je zajistila. Území Poštorné poté bylo současně s Valtickem připojeno k Československé republice na základě Saint–Germainské smlouvy v roce 1920. Žádný odsun německého obyvatelstva z Poštorné proto prakticky neprobíhal a žádní zlatokopové se zde nepohybovali. Pokud tedy pan Dolejší označuje obyvatele Poštorné za potomky rabujících dosídlenců, je to obvinění nepravdivé. Obyvatelé Poštorné jsou naopak potomky lidí, kteří aktivně vystoupili proti rakouské vládě a riskovali své životy a majetek, aby mohli být připojeni k Československu.

Nic z toho samozřejmě nemá význam pro to, jestli jsou důvodné obavy obyvatel Poštorné ze zřízení stanového tábora pro migranty v areálu místní věznice. Skutečností však je, že do Evropy se valí statisíce lidí ze Sýrie, Iráku, Eritrey, Afghánistánu, Bangladéše, Pákistánu a dalších zemí s naprosto odlišným kulturním a civilizačním charakterem. Silné obavy z důsledků této vlny masové migrace vyjadřují například bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý nebo známý politolog Petr Robejšek. Dokonce i novinář egyptského původu Yaser Daniel Reizk (rozhovor na ČT 24 dne 3.9.2015) sdělil svůj negativní názor na tuto vlnu a upozornil, že příchod takového množství lidí z islámského světa může negativně změnit Evropu, kterou dosud známe jako kontinent svobody. Pokud takoví lidé sdělují své obavy, proč by je nemohli mít a veřejně diskutovat také lidé z Poštorné, kteří mají mít tyto migranty ubytovány v sousedství?

0
Vytisknout
8378

Diskuse

Obsah vydání | 18. 9. 2015