Írán se snaží odvrátit vojenskou akci USA vyjednáváním v Ankaře

30. 1. 2026

 

Páteční návštěva Araghčiho se odehrává na pozadí naléhavé mezinárodní diplomacie a stále agresivnějších hrozeb z obou stran. Vysocí představitelé obrany a zpravodajských služeb Izraele a Saúdské Arábie byli tento týden také ve Washingtonu, aby jednali o Íránu, informoval ve čtvrtek Axios.

Americký ministr obrany Pete Hegseth na čtvrtečním zasedání vlády uvedl, že jeho ministerstvo bude schopno splnit jakékoli vojenské pokyny, které vydá Trump. „Oni [Írán] mají všechny možnosti k uzavření dohody,“ řekl. „Neměli by usilovat o jaderné zbraně. A my budeme připraveni splnit vše, co tento prezident očekává.“

Trump varoval Írán, že čas se krátí, a vyhrožoval, že jakýkoli útok USA bude násilný a mnohem rozsáhlejší než intervence USA ve Venezuele.

Írán zůstává vzdorovitý a náčelník armády generálmajor Amir Hatami oznámil, že od 12denní války v červnu Írán revidoval taktiku a vyrobil 1 000 námořních a pozemních dronů. Uvedl, že drony a rozsáhlý arzenál balistických raket Íránu by mohly poskytnout drtivou odpověď na jakýkoli útok. Největší vojenskou slabinou Íránu je jeho protivzdušná obrana.

Marco Rubio, ministr zahraničí USA, ve středu uvedl, že asi 30 000 amerických vojáků se nachází „v dosahu tisíců íránských jednosměrných bezpilotních letounů a íránských balistických raket krátkého doletu“.

Vysoký íránský úředník řekl agentuře Reuters, že Írán „se připravuje na vojenskou konfrontaci a zároveň využívá diplomatických kanálů“.

Kreml vyzval obě strany, aby uznaly, že je stále čas na diplomacii, ale Turecko se zdá být hlavním zprostředkovatelem, zatímco stále více znepokojený Blízký východ sleduje hrozící konflikt, který by se mohl snadno rozšířit po celém regionu.

Uvnitř Íránu jsou hlasy volající po ústupcích ze strany úřadů přehlušovány ve stále více polarizované společnosti, v níž jedna část požaduje, aby se vedení postavilo Americe, a druhá se snaží vyprovokovat pád režimu.

Ve snaze sjednotit zraněnou společnost Pezeškian uznal hněv nad potlačením protestů a prohlásil, že ve spolupráci s truchlícími rodinami bude zveřejněn úplný seznam osob zabitých při následném zásahu vlády. Vzhledem k současné míře nedůvěry v Íránu a síle bezpečnostních složek je však pochybné, zda se Pezeškianovi podaří přesvědčit Íránce nebo mezinárodní pozorovatele, že počet obětí nebyl v řádu desítek tisíc.

Mostafa Tajzadeh, jeden z nejvýznamnějších politických vězňů zadržovaných ve věznici Evin, označil oficiální počet obětí za „hanebnou lež“ a vyzval k nezávislému vyšetřování toho, co popsal jako bezprecedentní masakr.

Trump jasně nevyjádřil své cíle, když tvrdil, že zaútočí na Írán, aby bránil protestující, ale poté tento týden spojil své hrozby s jaderným programem země. Americký prezident zřejmě využívá možnost útoků na íránské raketové základny a skupiny jako Revoluční gardy, aby naznačil, že má v úmyslu vyvolat pád režimu nebo alespoň rezignaci nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tvrdil, že během dvanáctidenní války v červnu zničil íránský jaderný program, ačkoli americké zpravodajské agentury později poskytly protichůdná hodnocení dopadu této kampaně.

Ve středu ve svém projevu před Kongresem Rubio vyjádřil opatrnost ohledně vyhlídek na změnu vlády. „Mluvíte o režimu, který je u moci již velmi dlouhou dobu,“ řekl. „Pokud by k takové eventualitě někdy došlo, bude to vyžadovat velmi pečlivé zvážení.“

Bývalý íránský premiér Mir Hossein Mousavi vyzval režim, aby odstoupil, a řekl: „Už to stačilot. Hra skončila.“ Vyzval k ústavnímu referendu založenému na třech principech: „nezasahování ze zahraničí, odmítnutí domácí tyranie a mírový demokratický přechod“.

Erdoğan v pondělí hovořil s Trumpem v rámci pokusu najít společnou řeč mezi Íránem a USA před uplynutím lhůty pro údery.

V krátkém příspěvku na sociálních médiích mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghaei uvedl, že Araghči v pátek odcestuje na oficiální návštěvu Turecka. „Íránská islámská republika je odhodlána neustále posilovat vztahy se svými sousedy na základě politiky dobrého sousedství a společných zájmů,“ uvedl.

Představitelé americké vlády trvají na tom, že Írán plně rozumí konkrétním požadavkům Washingtonu týkajícím se předání zásob vysoce obohaceného uranu třetí straně, ukončení domácího obohacování uranu, omezení raketového programu a ukončení podpory proxy skupin. Všechny čtyři požadavky budou pro Írán těžko přijatelné.

V rozhovoru pro Al Jazeeru turecký ministr zahraničí Hakan Fidan řekl: „Je špatné útočit na Írán. Je špatné znovu začít válku. Írán je připraven jednat o jaderné otázce.“

Připustil, že Írán čelí výzvám u jednacího stolu, a řekl: „Může se to jim zdát ponižující. Bude velmi obtížné to vysvětlit nejen jim samotným, ale i jejich vedení. Pokud tedy dokážeme, aby to bylo lépe přijatelné, myslím, že to pomůže.“

Fidan argumentoval, že Írán musí také ukázat novou tvář Blízkému východu, a uvedl, že byl k Íráncům „velmi upřímný“ a řekl jim, že „musí v regionu budovat důvěru [a] musí věnovat pozornost tomu, jak je vnímají okolní země“.

Fidan se ve čtvrtek setkal s americkým velvyslancem v Ankaře a zvláštním zástupcem pro Sýrii Tomem Barrackem.

Ve snaze chránit se před íránskými odvetnými opatřeními většina států Perského zálivu prohlásila, že nedovolí, aby jejich vzdušný prostor nebo území bylo použito k útoku na Írán.

Zdroj v angličtině ZDE