Trump se znovu ostře vyjádřil ke Grónsku, jednání ministrů s Vancem trvala méně než hodinu

15. 1. 2026

 

„V reakci na zvýšenou aktivitu USA a Západu v Arktidě se Rusko pokusí demonstrovat svou sílu – a to i novými způsoby. Očekává se, že Rusko bude jednat stále nepředvídatelnějším a konfrontačnějším způsobem. To by mohlo zahrnovat agresivní reakce na západní vojenská cvičení v regionu, jako je nebezpečná navigace nebo simulované útoky.“

Varuje také, že „ačkoli Čína v současné době nemá v Arktidě žádnou vojenskou přítomnost, jejím cílem je vyvinout nezávislou schopnost provozovat v arktických vodách povrchové lodě i ponorky během pěti až deseti let“.

„Očekává se, že Rusko a Čína v příštích letech rozšíří svou spolupráci v Arktidě, a to navzdory protichůdným zájmům v této oblasti,“ uvádí se ve zprávě.

„Obě země mohou v roce 2026 provést společná cvičení v ruské Arktidě. Pro obě země by společná cvičení uvnitř i vně Arktidy sloužila také jako strategický signál pro Spojené státy a Západ. Ochota Ruska pořádat společná cvičení s Čínou v Arktidě bude tedy záviset na jeho vztazích se Spojenými státy.“

Německo zvažuje vyslání vojáků do Grónska 

Podle deníku Bild zvažuje Německo také vyslání vojáků do Grónska v rámci nového evropského cvičení v Arktidě.

Deník uvedl, že „nejprve bude vyslána přípravná skupina příslušníků Bundeswehru“, pravděpodobně již zítra, a v případě potřeby by mohly následovat další jednotky.

Deník však poznamenává, že mluvčí německého ministerstva obrany se k této zprávě odmítl vyjádřit, takže – jako obvykle – je třeba zachovat zdravou dávku skepse, dokud nebude oficiálně potvrzena.

Vedoucí představitelé Evropského parlamentu „jednoznačně“ odsoudili komentáře USA k Grónsku

Mezitím vedoucí představitelé Evropského parlamentu vydali prohlášení, v němž vyjádřili „pevnou“ podporu Dánsku, Grónsku a mezinárodnímu právu založenému na pravidlech, když „jednoznačně“ odsoudili ambice USA ovládnout toto poloautonomní území.

Zdůraznili, že „jakýkoli pokus o narušení suverenity a územní celistvosti Dánska a Grónska porušuje mezinárodní právo a Chartu Organizace spojených národů.“

Dodali, že „bezpečnost Arktidy je strategickou prioritou Evropské unie a jsme pevně odhodláni ji chránit“, a vyzvali k „posílení evropských obranných schopností“ s cílem zajistit bezpečnost v arktické oblasti.

„Rozhodnutí týkající se Dánska a Grónska náleží výhradně Dánsku a Grónsku, v souladu s příslušnými ústavními ujednáními a dohodami mezi Dánskem a Grónskem,“ uvedli.„Evropský parlament jednoznačně odsuzuje prohlášení Trumpovy administrativy týkající se Grónska, která představují zjevné porušení mezinárodního práva, zásad Charty Organizace spojených národů a suverenity a územní celistvosti člena NATO. Taková prohlášení jsou nepřijatelná a nemají místo ve vztazích mezi demokratickými partnery.“

Vedoucí představitelé parlamentu rovněž vyzvali Evropskou komisi a Evropskou radu, aby „definovaly konkrétní a hmatatelnou podporu Grónsku a Dánsku, přičemž budou dodržovat zásady a právo EU, mezinárodní právo a Chartu NATO“.

Ukrajina vyhlásí stav nouze v energetice po ruských útocích

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyy uvedl, že v energetickém sektoru bude vyhlášen „stav nouze“, protože země musí čelit dopadům ruských útoků na svou kritickou infrastrukturu.

Uvedl, že důsledky útoků jsou „závažné“ a představují potíže, protože se zhoršují povětrnostní podmínky.

„Bude zřízeno stálé koordinační velitelství, které se bude zabývat situací ve městě Kyjev. Celkově bude vyhlášen stav nouze pro energetický sektor Ukrajiny,“ uvedl po schůzce věnované situaci v energetickém sektoru.

Norsko bude „mapovat další spolupráci“ se spojenci na Grónsku, uvedl ministr obrany

Norsko se zřejmě připojí k cvičením v Grónsku. Deník VG cituje komentář norského ministra obrany Tore O. Sandvika, že na území budou vysláni dva norští vojáci, aby „mapovali další spolupráci mezi spojenci“.

Grónští obyvatelé si nejsou jisti, jak by reagovali na potenciální invazi USA

Devatenáctiletá Aviâja Korneliussen, která loni dokončila střední školu a poprvé volila, patří ke generaci, která dospěla v této bezprecedentní době grónské historie, kdy jeden z nejmírumilovnějších národů světa čelí opakovaným hrozbám ze strany vojenské supervelmoci.

Korneliussen, která je umělkyně a pracuje v muzeu a baru, říká, že Trumpovy hrozby rozdělují společnost.

„Před všemi jeho tvrzeními tu byl jen snadný život. Neměli jste žádné starosti, byli jste přátelé se všemi,“ říká při snídani ve svém bytě, zatímco venku se rozplynula ranní mlha a odhalila bílé hory. „Ale teď má někdo jinou představu o tom, jaké bude Grónsko, a někdo jiný má zase úplně jinou představu, a pokud se tyto představy střetnou, nemůžete být přátelé.“

Způsob, jakým lidé na internetu mluví o Grónsku jako o obchodním objektu, považuje za dehumanizující. Korneliussenová říká, že uprostřed globální pozornosti jsou domorodí Gróňané stále otevřenější k vyjádření své inuitské identity, mimo jiné prostřednictvím inuitských tetování a umění, a oddělování se od Dánska: „Celá myšlenka být Inukem místo Qallunaaqem, Dánem.“

Korneliussenová si myslí, že pokud by USA napadly Grónsko, došlo by k mnoha protestům, ale není si jistá, jak by lidé – včetně ní samotné – reagovali.

„Myslím, že bych se prostě zamkla doma a hledala způsob, jak se odtud dostat,“ říká. Zároveň ale nechce opustit svůj život v Grónsku. „ Je divné o tom přemýšlet, protože o takových věcech nechcete přemýšlet – o tom, co by se stalo, kdyby... Zvláště pokud máte lidi, na kterých vám záleží, a je to země, kde jste se narodili a vyrostli. Kultura, kterou žijete každý den.“

Mnoho Gróňanů, říká Korneliussenová, má zbraně, takže by se lidé mohli pokusit bránit. „Ale zároveň nejsme ten typ lidí, kteří by se navzájem zabíjeli. “

„Kterou cestou se vydáš, Gróňane?“ ptá se Bílý dům v provokativním vizuálu

Mezitím oficiální účet Bílého domu zveřejnil vizuál, který podle něj ukazuje volbu, před kterou Grónsko stojí (zobrazeno jako erm, dvojí  psí spřežení): buď se může přidat na stranu USA a těšit se na světlou budoucnost, nebo čelit bouři, která je zobrazena jako spojené síly Ruska a Číny.

Ptá se:

„Kterou cestou se vydáš, Gróňane?"

Dánská televizní stanice TV2 informuje, že schůzka ve Washingtonu po asi 50 minutách skončila.

Dánsko potvrzuje plány na trvalejší a rozsáhlejší vojenskou přítomnost v Grónsku, útok USA podle něj zůstává „nepravděpodobný“

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen právě informuje média o dánských plánech na cvičení „v Grónsku a jeho okolí“.

Potvrzuje, že v Grónsku bude „trvalejší“ a větší vojenská přítomnost, aniž by potvrdil, které další země tam pošlou své jednotky (zatím víme o Švédsku).

Rovněž říká, že stále považuje za „nepravděpodobné“, že by země NATO zaútočila na jiný členský stát, a tvrdí, že jakákoli otázka ohledně útoku USA na Grónsko zůstává „vysoce hypotetická“.

Gróňané se obávají možné invaze USA a nedostatečné připravenosti

Kdyby zítra do Nuuku dorazily americké jednotky a vznesly nárok na Grónsko, mnoho Gróňanů by se cítilo bezmocných. „Co bychom mohli udělat?“ říká Najannguaq Hegelund. „V Nuuku je nás asi 20 000. Jak se postavíme proti americkým jednotkám?“

V posledních několika letech pořádalo Společné arktické velitelství (JAC), dánské ozbrojené síly pověřené ochranou suverenity království Dánska v Arktidě, kurz připravenosti pro mladé Gróňany v reakci na zvýšenou bezpečnostní situaci v regionu. Mnozí však tvrdí, že jim chybí základní informace o tom, co dělat v případě invaze.

Hedvig Frederiksen (65) a její dcera Aviaja Fontain (40) jsou tak znepokojené, že se samy ujaly sledování Grónska.

„Je to děsivé,“ říká Fontain, která se kvůli geopolitickému napětí nemůže soustředit na své univerzitní zkoušky.

„Ona [Frederiksenová] neustále sleduje letadla, protože má výhled, a já neustále sleduji přístav, protože mám výhled na přístav.“ Frederiksenová, která používá sledovače letů, se nedávno vyděsila, když zahlédla letadlo Hercules opouštějící Pituffik a myslela si, že letí do Nuuku, aby ho napadlo.

Švédské jednotky jsou v Grónsku v rámci spojeneckého nasazení pro cvičení, říká premiér

Mezitím švédský premiér Ulf Kristersson potvrdil, že švédští armádní důstojníci ve středu dorazili do Grónska v rámci evropského spojeneckého nasazení na tomto území pro nadcházející cvičení „Operace Arctic Endurance“ 

Uvedl, že vojáci jsou „součástí skupiny z několika spojeneckých zemí“ a že rozhodnutí o jejich vyslání bylo učiněno v reakci na žádost Dánska.

Právě když schůzka dánských a norských politiků s Američany začínala, americká televizní stanice NBC informovala, že americký ministr zahraničí Marco Rubio byl „pověřen vypracováním návrhu na koupi poloautonomního dánského území“, což je údajně považováno za „vysokou prioritu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Strach – ale málo příprav – v době, kdy Grónsku hrozí invaze USA

Když žila v Dánsku, zdánlivě neotřesitelná bezpečnost Grónska byla pro Najannguaq Hegelund uklidňujícím zdrojem jistoty. Kdykoli došlo k nějaké nestabilitě ve světě, žertovala se svou rodinou: „No, prostě pojedeme do Grónska, v Grónsku se nikdy nic neděje.“

Ale během posledních dvou týdnů, kdy Donald Trump opakovaně vyhrožoval vojenskou akcí na převážně autonomním arktickém území, které americký prezident považuje za „nezbytné“ pro účely národní bezpečnosti, přestože je součástí dánského království, si 37letá Hegelund uvědomila, že to najednou už neplatí.

„Podívejte se, kde jsme dnes,“ říká a nevěřícně se směje. „Je to prostě šílené.“

Stejně jako mnoho z 57 000 obyvatel Grónska se Hegelundová začala obávat evakuačních plánů pro případ invaze USA, zda předem uprchnout do Dánska, a odpovídat na otázky svých dětí o tom, jaké to je být Američanem.

Jiní uvedli, že pozorně sledují oblohu a moře kolem Grónska, sledují americká letadla na letových trackerech a dokonce diskutují o plánech, jak nejlépe reagovat, pokud by byli zajati. Mnozí uvedli, že trpí úzkostí a mají potíže se spánkem.

Zdroj v angličtině ZDE