„Ubližují našim dětem": V souvislosti s Trumpovými imigračními raziemi jsou americké školy v pohotovosti.

7. 2. 2025

 

Vzhledem k tomu, že Trumpova administrativa pokračuje ve své imigrační agendě, ruší dlouhodobou ochranu proti imigračním raziím ve školních areálech a vysílá stovky federálních agentů do obytných čtvrtí a klidných předměstských enkláv, pedagogové po celých USA se snaží udržet bezpečný prostor pro učení studentů.

V některých městech a státech s tvrdou imigrační politikou bojují pedagogové a skupiny za občanská práva za to, aby veřejné vzdělávání zůstalo přístupné studentům bez ohledu na jejich imigrační status. V Oklahomě bojují učitelé a volení představitelé proti přijetí navrhovaného předpisu, podle kterého by školy musely při zápisu žádat o doklad o americkém občanství.

„Děti - mohou mít schopnost učit se algebru pouze tehdy, pokud mají podpůrné prostředí,“ řekla Alejandra Vázquez Baur, spoluzakladatelka a ředitelka National Newcomer Network, národní koalice pedagogů a výzkumníků, která se snaží podporovat děti a rodiny přistěhovalců. „A tak je každý učitel již nyní zastáncem.“

Uprostřed imigračních razií se nyní učitelé musí potýkat také s obtížnými otázkami a obavami svých žáků z deportací. „Děti nevnímají imigrační status. Děti vidí kamarády,“ dodala. „Co se stane, když žáci uvidí své spolužáky vytržené ze třídy? Jak jim tedy tyto věci vysvětlíte?“

V Chicagu se pedagogové již před několika měsíci začali připravovat na dopad Trumpovy deportační agendy na žáky veřejných škol. Učitelé a školní administrátoři koordinovali bezpečnostní plány a oprášili svá zákonná práva.

Přesto se zaměstnanci škol ocitli ve spěchu, aby podpořili rodiče a děti, kteří se najednou báli opustit své domovy, řekla Ashley Perezová, licencovaná klinická sociální pracovnice ve školách v chicagské čtvrti Brighton Park.

Když se na internetu a ve zprávách objevily záběry, jak agenti deportačního úřadu ICE vyrážejí dveře přistěhovalců bez dokladů, Perezová - která je ředitelkou klinických služeb v radě čtvrti Brighton Park - uvedla, že děti začaly stále častěji vyjadřovat obavy, že jejich rodiče budou deportováni. Nedávno navštívila jednu rodinu, která po dni inaugurace nepřišla do školy více než týden, a přemluvila ji, aby děti začala posílat, tím, že jim zopakovala všechny způsoby, jak je učitelé mohou ochránit, a nabídla jim, že pomůže všechny děti doprovodit do areálu školy a zpět.

„A pak jsme si všichni tak nějak sedli, rodiče i děti, v jejich jídelně, abychom zpracovali některé jejich pocity,“ řekl Perez. „Protože teď je tu tolik strachu... a škola by měla být místem stability, ne strachu.“

V chicagské Plzni  (čtvrti jménem Pilsen) - převážně mexicko-americké čtvrti - uvedl Chalkbeat Chicago, že jeden ředitel střední školy řekl rodičům, že ačkoli škola dělá maximum pro bezpečnost dětí, chápe rozhodnutí rodin zůstat doma.

„Prosím, vězte, že i když je naše škola bezpečná a naši studenti budou během pobytu ve škole chráněni, chápu také, že v našich rodinách panuje velký strach a obavy,“ napsal ředitel Juan Carlos Ocon ve zprávě, kterou získal Chalkbeat.

Roy, učitel druhé třídy v jihozápadní části Chicaga, uvedl, že už se na něj obraceli s dotazy jeho šesti- a sedmileté děti.

Mnozí z jeho žáků jsou nově příchozí z Venezuely, kteří se v jeho třídě ocitli po dlouhé a často traumatické migraci. „Loni mi jeden z mých studentů, který sem přišel z Venezuely, vyprávěl příběhy o lidech, kteří to nezvládli v džungli, když překračovali řeky,“ řekl. „ Na takový typ rozhovoru jsem prostě nebyl připraven.“

Nyní, když se Trumpova administrativa začala zaměřovat na rozsáhlé razie v Chicagu a přistoupila ke zrušení dočasného právního statusu, který chránil tisíce Venezuelanů před deportací, čelí Royovi studenti nové vlně nejistoty a traumat.

Mnozí z jeho studentů jsou příliš mladí na to, aby plně pochopili, co se děje, nebo proč jsou dospělí v jejich životech na pokraji nervozity - jiní si to však velmi dobře uvědomují. Nedlouho po Trumpově zvolení jeden student z Hondurasu vysvětlil všem svým spolužákům, co to znamená být deportován. „Řekl: 'Pokud jste z Venezuely, vrátíte se tam. Jestli jsi ze Salvadoru, vrátíš se tam.“ A ukázal na sebe: 'Já jsem z Hondurasu, takže se vracím tam.“

Vyděšený Roy se snažil děti uklidnit, že se postará, aby všichni mohli zůstat tam, kde jsou, že škola má ochranku, která nepustí Ice dovnitř. A snažil se trochu žertovat. „Řekl jsem: 'Víte, jestli vás opravdu pošlou zpátky, tak já přijdu taky. Půjdeme na pláž,'“ řekl.

Starším dětem, z nichž některé se také obávají, co by měly dělat, aby podpořily rodiče bez dokladů, Stephanie Garcia - ředitelka komunitních škol rady čtvrti Brighton Park (BPNC) - řekla, že zdůraznila, že je důležité soustředit se na školu, „aby se jejich rodiče nemuseli právě teď starat o nic navíc“.

Na mimoškolních programech a komunitních akcích BPNC také vybízela starší děti a mladé dospělé, aby se seznámili se svými právy a domluvili se s rodiči. „Je těžké říct středoškolákovi v prvním ročníku: 'Hele, povzbuď své rodiče, aby měli pro všechny případy plán deportace',“ řekla. „Bohužel jsme v takové situaci.“

Je to scéna, která se odehrává v mnoha městech. V New Yorku používají učitelé šifrované skupinové chaty, aby se navzájem upozornili na výskyt lidí z imigračního a celního úřadu (Ice), a obyvatelé dobrovolně doprovázejí děti přistěhovalců bez dokladů do školy a ze školy. V Los Angeles v pondělí školní inspektor Albert Carvalho uvedl, že docházka v celém školním obvodu, druhém největším v USA, klesla o 20 % a chybí asi 80 000 žáků. Absence přičítal strachu i aktivismu, protože studenti se účastnili celonárodních protestů proti Trumpově imigrační politice.

„Musíme to vyřešit,“ řekla Emma Lozano, pastorka chicagské Lincoln United Methodist Church a členka městské rady pro vzdělávání. „Prostě mě to dostává, protože ubližují našim dětem. To prostě není správné.“

Také rodiče se snaží vysvětlit zátahy svým dětem. „Jsou smutné a bojí se,“ řekla Lucy, která má osmiletou dceru a desetiletého syna, oba chodí do státní školy v chicagské čtvrti Gage Park. „A já jim musím vysvětlovat rasismus a to, jak jsme profilováni.“

Co jí podle jejích slov opravdu pomohlo, je nábor dětí, aby jí po škole pomáhaly rozdávat rodinám letáky „Poznej svá práva“. „Mají velkou radost: 'Mami, my pomůžeme tolika lidem!“.

Když se federální agenti minulý týden sjížděli do přistěhovaleckých čtvrtí města, Lucy obstarávala nákupy pro své blízké bez dokladů, kteří byli příliš nervózní na to, aby opustili své domovy, a nabízela vyzvednutí a odvoz rodičům, kteří se obávali, že budou zadrženi, když vezou své děti do školy.

„Jsem nervózní, všichni jsme trochu nervózní,“ řekla Silvia, matka čtyř dětí včetně dvou, které jsou v Chicagu ve školním věku. „Ale máme jistotu, že kdyby se nám stalo něco špatného, máme podporu komunity, zdejších organizací.“

Silvia pracuje jako dobrovolnice v organizaci Resurrection Project, která se zabývá obhajobou práv přistěhovalců, distribuuje informace o právech přistěhovalců v místních podnicích a pomáhá zprostředkovat dalším přistěhovalcům právní pomoc.

K zátahům podle ní docházelo vždycky - není to nic nového. „Teď se šíří spousta špatných informací, které vyvolávají paniku,“ řekla. „Ale pokud máme dobré informace, nemusíme se bát.“

Pověřila svého nejstaršího syna, kterému je 26 let a má dočasné povolení k pobytu v USA, aby se postaral o její osmileté a čtrnáctileté dítě pokud by ji a jejího manžela zatkli nebo deportovali. Připravili také složku se všemi důležitými dokumenty rodiny a kufr s nejnutnějšími věcmi, které jim syn může přivézt nebo poslat do Mexika.