Británie: Bývalý soudce britského Nejvyššího soudu upozorňuje, že akce Izraele v Gaze jsou zřejmě genocidní

10. 2. 2025

 
Ve vysvětlení svého rozhodnutí podepsat dopis Sumption uvedl: „Myslel jsem si - a stále si to myslím -, že postup Izraele v Gaze je hrubě nepřiměřený a lze argumentovat, že je genocidní. Nelze to postavit výše, protože genocida závisí na úmyslu. To je poměrně obtížné stanovit, ale četl jsem prozatímní rozhodnutí mezinárodního soudu (ICJ) a zdálo se mi, že říkají, že to je tvrzení, o němž je možné reálně diskutovat.

„Vzhledem k tomu, že povinností smluvních stran úmluvy o genocidě je aktivně jí předcházet, a ne jen reagovat po události, usoudil jsem, že autoři dopisu - a já jsem nebyl předkladatelem - měli pravdu.“

Izrael popírá, že by se dopustil genocidy, tvrdí, že jednal v sebeobraně, a kritizuje Mezinárodní trestní soud.

Sumptionova nejnovější kniha, která vychází ve čtvrtek, identifikuje řadu vnímaných hrozeb pro demokracii včetně potlačování svobody slova.

„Myslím, že příznivci palestinské věci zažívají těžké časy v řadě evropských jurisdikcí, zejména v Německu, kde dochází k přímým - a vládním - krokům k úplnému potlačení tohoto myšlenkového proudu. My jsme se k takovým věcem zatím zdaleka nedostali... ale určitě se objevilo mnoho výzev k... tvrdosti vůči propalestinským demonstracím, které předpokládají, aniž by vlastně říkaly, že je naprosto zřejmé, že podpora Palestiny je špatná. Já si nemyslím, že je špatná.“

Sumption má pověst nestranického konzervativce, ačkoli sám sebe označil za „svého druhu libertariána“. Jeho veřejný profil výrazně vzrostl během pandemie covidu, kdy byl hlasitým kritikem lockdownů.

Uvedl, že od roku 1970, kdy poprvé volil, vždy odevzdal svůj hlas straně, která vyhrála parlamentní volby, s výjimkou roku 2019, kdy „nedokázal čelit vyhlídce, že bude volit značku konzervatismu Borise Johnsona“ (podpořil raději liberální demokraty než labouristy Jeremyho Corbyna).

„Podle mého názoru byl pád Borise Johnsona a následně Liz Trussové obrovským ospravedlněním vnitřních silných stránek britské ústavy, stejně jako slabých stránek, kvůli kterým to bylo nutné,“ řekl.

„Parlamentní systém reagoval na chyby  Borise Johnsona a na základní myšlenku, že demokratický mandát patří poslancům a že vlády jsou závislé na konsenzu mezi poslanci.

„To je ortodoxní pohled na to, jak má ústava fungovat a jak má rozptýlit moc, a fungovalo to - rozptýlilo to moc. Boris Johnson byl neefektivní autokrat. Jeho neefektivita byla něčím, za co bychom měli být všichni opravdu vděční, protože efektivní autokrat je velmi děsivá věc.“

Sumption nicméně ve své knize vyjadřuje přesvědčení, že demokratická budoucnost Británie je v ohrožení kvůli rostoucí polarizaci společnosti a „morálnímu absolutismu“, které by mohly narušit podporu konsensuálního rozhodování a přivolat autoritářství.