Trump říká, že Palestinci podle jeho plánu na etnické čistky v Gaze nemají právo na návrat

10. 2. 2025

Hamás prohlásil, že odloží propuštění dalších rukojmích

Ozbrojené křídlo Hamásu odloží propuštění dalších izraelských rukojmích plánované na sobotu až do odvolání, uvádí se v prohlášení mluvčího skupiny na Telegramu.

Hamás před dvěma dny propustil tři rukojmí z Gazy a Izrael propustil 183 vězňů a zadržených osob, což byla pátá výměna v rámci křehké, tři týdny staré dohody o příměří.

Vychrtlý vzhled tří Izraelců však zemi šokoval a vyvolal hněv a zděšení.

Mnoho palestinských vězňů propuštěných do Ramalláhu několik hodin po osvobození Izraelců také vypadalo velmi pohuble a sedm ze 43 vězňů potřebovalo hospitalizaci, uvedl Klub palestinských vězňů.

V posledních fázích vyjednávání došlo jen k malému zjevnému pokroku. Dnes bylo oznámeno, že izraelská delegace, která o víkendu odletěla do Dauhá na rozhovory o další fázi příměří v Gaze, se vrátila, a to uprostřed rostoucích pochybností o procesu ukončení války v Gaze, který zprostředkovaly Egypt a Katar.

Útok IDF na město Džanin na Západním břehu Jordánu, při němž podle oficiálních údajů zahynulo nejméně 25 Palestinců, trvá již 21. den v řadě. Zástupce guvernéra Džaninu uvedl, že izraelské síly zcela zničily městský uprchlický tábor a vyhnaly z něho  asi 20 000 lidí.

Od 7. října 2023 bylo při izraelských útocích na Gazu zabito nejméně 48 208 Palestinců a 111 655 jich bylo zraněno, uvedlo ministerstvo zdravotnictví Gazy. Ministerstvo uvedlo, že za posledních 24 hodin byla do nemocnic v pásmu Gazy přivezena těla 19 mrtvých. Za toto období dorazilo do nemocnic 15 zraněných osob, dodalo.

Palestinské skupiny monitorující zatýkání Palestinců izraelskými silami na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu uvádějí, že během ledna bylo izraelskými silami zadrženo asi 580 osob, z toho asi 60 dětí a 17 žen.

Předseda izraelské opozice Jair Lapid prohlásil, že je „proti transferu a násilnému vyhánění“ palestinského obyvatelstva z pásma Gazy.

Lapid byl požádán, aby reagoval na prohlášení Donalda Trumpa z minulého týdne, že USA „převezmou“ Gazu a „budou ji vlastnit“, čímž fakticky podpořil etnické čistky Palestinců, zatímco stál ve Washingtonu po boku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Podle listu The Times of Israel Lapid řekl, že nevěří, že Trumpův návrh znamená nucené vystěhování kohokoli, ale že lidé, kteří si přejí palestinské území opustit, tak budou moci učinit.

Izraelská delegace, která byla o víkendu v Dauhá na jednáních o další fázi příměří v Gaze, se nyní z katarského hlavního města vrací, uvedl mluvčí Benjamina Netanjahua bez dalších podrobností.

Přichází den poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že s dohodou o příměří ztrácí trpělivost poté, co o víkendu viděl záběry z propuštění izraelských rukojmích Hamásem, jejichž vzhled přirovnal k přeživším holocaustu.

„Vypadají jako přeživší holocaustu. Byli v hrozném stavu. Byli vyhublí,“ řekl Trump novinářům. „Nevím, jak dlouho to ještě vydržíme ... v určitém okamžiku ztratíme trpělivost.“



V jednání o druhé fázi třídílné dohody o příměří, která má prodloužit příměří a zajistit propuštění dalších izraelských rukojmích držených Hamásem, bylo dosaženo jen malého pokroku.

Podle Al-Džazíry nasadila izraelská armáda do Džaninu a tábora Far'a, který se nachází ve venkovské oblasti 17 kilometrů severovýchodně od Nábulusu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, další obrněná vozidla, stroje a buldozery.

Uprchlický tábor v Džanínu, jeden z 19 táborů na celém Západním břehu Jordánu, které byly vybudovány po vzniku Izraele v roce 1948 za účelem ubytování vysídlených Palestinců, je centrem ozbrojeného palestinského odporu proti izraelské okupaci.

OSN vyjádřila obavy, že příměří v Gaze by mohlo být ohroženo vojenskými akcemi Izraele na okupovaném Západním břehu, které mluvčí OSN pro lidská práva označil za „zbytečné nebo nepřiměřené použití síly“.

Zástupce guvernéra Jeninu Mansour Al-Saadi včera uvedl, že izraelské síly zcela zničily tábor v Jeninu

Následující text pochází ze zprávy palestinské tiskové agentury Wafa.

Okupační vojáci zahájili palbu na novináře přítomné v táboře Džanin, skupinu z nich zadrželi, vyslýchali, zabavili jim telefony a zabránili jim v návratu do tábora.

Okupace pokračuje v demolici a vypalování domů občanů v táboře za intenzivního létání bezpilotních letounů.

Izraelská vojenská vozidla nadále obléhají vládní nemocnici v Džanínu poté, co buldozerem zbourala její vchod a hlavní ulici, která k ní vede.

Již 21. den po sobě trpí nemocniční oddělení vážným nedostatkem pitné vody, zatímco nezbytná nemocniční oddělení pracují na minimální kapacitu kvůli okupační agresi, která ztěžuje přístup pacientů.


Izraelská policie provedla razii v nejznámějším palestinském knihkupectví v Jeruzalémě a zadržela jeho dva majitele poté, co pomocí překladače Google prozkoumala zásoby obchodu.

Skupiny na ochranu práv vyzvaly k jejich okamžitému propuštění a nedělní zatčení označily za součást širší kampaně obtěžování palestinských intelektuálů.

Mahmúd Muna a jeho synovec Ahmed Muna byli přes noc zadrženi na základě obvinění z „porušování veřejného pořádku“ poté, co byly  místnosti jejich Vzdělávacího knihkupectví vypleněny. Snímky na sociálních sítích ukazovaly hromady knih naházených na podlahu a výběr dalších, které byly zabaveny.

V pondělí ráno se měli dostavit k soudu v Jeruzalémě. Venku se shromáždil dav demonstrantů, kteří je podpořili. „Ne cenzuře, ne zákazu knih,“ stálo na jednom z plakátů.

„Vzali každou knihu, na které byla palestinská vlajka,“ řekl izraelskému listu Haaretz jeden z bratrů mužů. Sdílel obrázek knih, které policie zabavila a později vrátila.

Byly mezi nimi knihy Wall and Piece od umělce Banksyho a Gaza in Crisis od amerického akademika Noama Chomského a izraelského vědce Ilana Pappého a Love Wins od kanadského filmaře a fotografa Afzala Huda.


Íránský prezident říká, že Trump usiluje o to, aby jeho zemi „srazil na kolena

„Trump říká: 'chceme mluvit', a... (pak) podepíše v memorandu všechna spiknutí, která mají naši revoluci srazit na kolena,“ řekl Pezeškian davu s odkazem na obnovení sankcí proti Teheránu, které americký prezident zavedl na začátku tohoto měsíce.

Trump minulý týden podepsal prezidentské memorandum o národní bezpečnosti, aby prosadil svou obnovenou politiku maximálního tlaku na Írán, která podle Teheránu selhala. Memorandum nařizuje americkému ministerstvu financí a ministerstvu zahraničí realizovat kampaň, jejímž cílem je „srazit íránský vývoz ropy na nulu“ a která má zemi zabránit v získání jaderné zbraně.

„Netoužíme po válce,“ řekl dnes již dříve Pezeškian a dodal, že Írán ‚se nikdy nebude klanět cizincům‘. Když řekl, že se USA snaží oslabit Írán zaséváním „rozdělení“, Pezeškian dodal: „Pokud se spojíme, jsme schopni vyřešit všechny problémy země.“ . Írán popírá, že by usiloval o získání atomové bomby.


Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov pořádal svůj pravidelný brífink s novináři. Byl dotázán na plány Donalda Trumpa převzít pásmo Gazy, přesunout Palestince do sousedních zemí - například do Egypta a Jordánska - a přebudovat území pro okupaci „lidmi celého světa“, čímž by fakticky podpořil etnickou čistku obyvatel Gazy.

Trump v neděli prohlásil, že je odhodlán Gazu koupit a vlastnit, ale mohl by umožnit, aby části zničeného území byly přestavěny jinými státy na Blízkém východě.

Na otázku, zda je plán amerického prezidenta pro Moskvu přijatelný, odpověděl Peskov v konferenčním hovoru:

Stojí za to počkat na nějaké podrobnosti, pokud se jedná o ucelený akční plán. Mluvíme o téměř 1,2 milionu Palestinců, kteří tam žijí, a to je asi hlavní problém.


Desetitisíce Íránců si připomněly výročí islámské revoluce v zemi z roku 1979, což bylo první takové shromáždění od návratu Donalda Trumpa do úřadu minulý měsíc a obnovení jeho kampaně „maximálního tlaku“ namířené proti Teheránu.

Každoroční připomínka konce vlády Američany podporovaného šáha Mohammada Rezy Pahlavího a vzniku íránské šíitské teokracie se letos koná v době, kdy v zemi přetrvává hluboká nejistota. 


Írán čelí drtivým sankcím, které ničí jeho ekonomiku, a hrozbě, že od Trumpa přijdou další, i když americký prezident naznačuje, že chce s Teheránem dosáhnout dohody o jeho rychle postupujícím jaderném programu.

„Kdyby to USA myslely s jednáním upřímně, proč na nás uvalily sankce?“ ptá se. Řekl dnes íránský prezident Masúd Pezeškán.

Trump prohlásil, že chce s Íránem uzavřít „ověřenou mírovou dohodu o jaderném programu“ a že je nezbytné, aby země neměla jadernou zbraň. Zdá se, že republikánský prezident je ochoten vést s Íránem rozhovory a pokusit se nahradit jadernou dohodu podepsanou v roce 2015 (od níž však USA v roce 2018 přes odpor Evropy odstoupily).

S tím, jak jaderná dohoda s velmocemi z roku 2015 v průběhu let erodovala, Írán rozšířil a urychlil svůj jaderný program, čímž zkrátil dobu, kterou by potřeboval k výrobě jaderné bomby, pokud by se pro ni rozhodl, ačkoli popírá, že by ji chtěl vyrobit.


Osvobozený izraelský rukojmí Eli Šarabi až do svého propuštění nevěděl, že jeho manželka a dvě dospívající dcery byly zabity při útoku 7. října, potvrdila jeho britská rodina.

Izraelský voják sdělil zprávu o tom, co se stalo jeho ženě Lianne, která vyrůstala nedaleko Bristolu, a jejich dvěma britsko-izraelským dětem, šestnáctileté Noiye a třináctileté Yahel, poté, co Hamás v sobotu Šarabiho a další dva rukojmí propustil výměnou za 183 palestinských vězňů.

Šarabi strávil v zajetí 491 dní, aniž by věděl, že poté, co ozbrojenci vnikli do jeho domu a zastřelili rodinného psa, zavřeli Lianne a děti do bezpečného pokoje a zapálili ho, uvedli Lianneini rodiče pro BBC. Jejich těla byla později nalezena „přitulená k sobě“.

Šarabiho bratr Yossi byl 7. října rovněž zajat jako rukojmí. Zemřel počátkem loňského roku, když izraelská armáda bombardovala budovu v Gaze poblíž místa, kde byl držen.

Krátce předtím, než byl v sobotu předán Červenému kříži, byl Šarabi maskovanými bojovníky Hamásu doprovázen na pódium, kde řekl: „Cítím se dnes velmi, velmi šťastný, že se mohu vrátit ke své rodině a přátelům - ke své ženě a dcerám. Pevně doufám, že je brzy uvidím.“

Vypadal vyhuble a nyní se léčí s těžkou podvýživou v nemocnici v Tel Avivu.


Unrwa navzdory zákazu stále působí v Gaze, na Západním břehu Jordánu a v Jeruzalémě

Unrwa poskytuje vzdělání, zdravotní péči a další základní služby milionům palestinských uprchlíků v celém regionu, včetně Izraelem okupovaného Západního břehu Jordánu. Izraelská vláda obvinila agenturu OSN z toho, že umožnila bojovníkům Hamásu infiltrovat její zaměstnance, což agentura popírá.

Koncem ledna Izrael formálně zakázal Unrwa působit na svém území, ale podle Hareetze řada operací pokračuje. Zde je výňatek z jeho včera zveřejněného článku:

Na rozdíl od obav Unrwy a Palestinců Izrael dosud nepodnikl žádné přímé kroky, které by měly zabránit operacím Unrwy ve východním Jeruzalémě. Školy v uprchlickém táboře Šófát a na dalších místech ve městě, stejně jako kliniky provozované Unrwou, fungovaly minulý týden jako obvykle, stejně jako úklidové služby zajišťované agenturou v Šófátu. Představitelé Unrwy tvrdí, že od Izraele neobdrželi žádný pokyn k ukončení činnosti ve východním Jeruzalémě.

V návaznosti na tyto zákony však byla zrušena víza 25 zahraničním zaměstnancům, kteří řídili činnost Unrwy v Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu. Tito zaměstnanci opustili Izrael a pokračují v práci z Jordánska.

Místní zaměstnanci, kteří tvoří naprostou většinu lidí pracujících pro Unrwa, pokračují v práci jako obvykle. Zákon není jasný, pokud jde o to, zda izraelské banky a další organizace mohou nadále udržovat své vazby na Unrwu, ale většina zaměstnanců je vyplácena prostřednictvím palestinských bank.