Po raziích amerického deportačního úřadu protestují tisíce Američanů proti Trumpově válce s přistěhovalci

10. 2. 2025

čas čtení 7 minut
Protestující v Coloradu vyjadřují solidaritu s lidmi bez dokladů

Tisíce lidí vyšly minulý týden ve středu a v sobotu do ulic po sérii dramatických razií agentů imigračního a celního úřadu (Ice) po celém Denveru. Protestující vyjadřovali solidaritu s lidmi bez dokladů a vztek nad válkou Donalda Trumpa proti imigrantům.

„Jsme tu, abychom bojovali za naše sousedy, abychom se postavili společně a řekli ne hrozbám ze strany Trumpovy administrativy,“ řekla na sobotním shromáždění Amanda Starksová, místní umělkyně, která rozdávala imigrantům literaturu o jejich zákonných právech.

 

Dodala: „Myslím, že je to horší než v roce 2016, kdy jsme si mysleli, že se Republikáni Trumpovi  postaví. Teď jsou to samí křesťanští nacionalističtí přitakávači a tentokrát stojíme proti něčemu většímu. Ale stmeluje to tuto komunitu.“

Americký prezident se obzvláště zajímá o stát Colorado, který je historicky přátelský k přistěhovalcům, a svůj plán na deportaci údajných členů gangů nazval Operace Aurora, pojmenoval ji podle předměstí Denveru, o němž tvrdí a jehož ozvěnu konzervativní média přejímají, že ho „ovládl“ venezuelský gang Tren de Aragua (TdA).

Jedním z exekutivních příkazů podepsaných v první den Trumpova nástupu do úřadu bylo snížení financování a zaslání příkazu k zastavení činnosti organizaci Rocky Mountain Immigrant Advocacy Network (Rmian), coloradské neziskové organizaci nabízející bezplatné právní služby osobám bez dokladů. Vzhledem k velkému množství potřebných má Colorado jednu z nejnižších úrovní právního zastoupení pro přistěhovalce bez dokladů.

Minulý týden pak těžce ozbrojené zásahové týmy začaly v časných ranních hodinách vtrhávat do bytových komplexů v okolí Denveru a Aurory - někdy se do týmů zapojil i štáb televize Fox News - ačkoli při celkem 30 zatčeních bylo potvrzeno, že ve vazbě je pouze jeden člen gangu.

Vzhledem k tomu, že v Coloradu žije přibližně 155 000 přistěhovalců bez dokladů, kteří se obávají o svou bezpečnost, se mnozí místní obyvatelé shromáždili, aby jim vyjádřili podporu, jak jen mohou.

I přes neúspěchy se minulý týden podařilo Rmian nabídnout rychlokurz imigračního práva stovce coloradských právníků, kteří, přestože v této oblasti nepracují, nabídli své právní služby.

Kdykoli jsou zaznamenány deportační nájezdy, jsou často k dispozici dobrovolníci ze skupin, jako je Immigrant Legal Resource Center, kteří nabízejí literaturu o zákonných právech obléhaných. Na sobotním shromáždění před budovou státního kapitolu v Denveru vedli aktivisté s megafony výzvu a skandování právních rad, přičemž dav pobízeli slovy „Až se objeví Ice?“, po nichž následoval kolektivní řev: „Neotvírejte dveře!“

Protestující a umělec Starks se spolu s mnoha dalšími účastnili týdenních shromáždění v místním metodistickém kostele o tom, jak nejlépe sloužit právním potřebám přistěhovalců. Jeden z organizátorů odhadl účast na setkání minulé pondělí na více než 1 500 lidí.

Mnozí z aktivistů, kteří na sobotním shromáždění vystoupili, vyjádřili opovržení newyorské správcovské společnosti CBZ Management, která dohlíží na několik nemovitostí v Auroře a Denveru, jež byly pokutovány nebo zavřeny kvůli nuzným a zanedbaným životním podmínkám. Loni v srpnu Zev Baumgarten ze společnosti CBZ Management, kterého starosta Aurory obvinil z toho, že je „majitelem slumů“, prohlásil, že jeden z jejich aurorských bytových domů byl obsazen členy gangu TdA, a proto nemohli zajistit potřebné opravy a služby.

To se odehrálo právě v době, kdy Trump o několik týdnů později papouškoval tato tvrzení během své prezidentské debaty proti Kamale Harrisové, což nakonec z Aurory udělalo nepravděpodobné místo kampaně republikánského kandidáta, protože Colorado je od roku 2008 spolehlivě demokratický stát.

Colorado si po desetiletí pěstuje pověst země, která vítá přistěhovalce, kteří přišli přes americko-mexickou hranici, zejména když jsou v obležení mnoha lidí ve zbytku země.

V devadesátých letech, kdy byli demokraté v otázkách, jako je přistěhovalectví, taženi doprava, se proti tomuto proudu postavil denverský starosta Wellington Webb, který v roce 1998 ve svém nařízení kritizoval federální pronásledování přistěhovalců a prohlásil, že hlavní město státu „přivítá všechny, aby sdíleli vřelou pohostinnost Denveru“.

Trval na tom, že: „Musíme respektovat tuto rozmanitost a zajistit ochranu práv všech našich obyvatel“ a Denver „nebude tolerovat diskriminaci v žádné formě“.

V této době však v Coloradu našlo zastoupení hnutí tvrdé pravice a protiimigrantských aktivistů v Republikánské straně, například v podobě kongresmana Toma Tancreda, který si vybudoval politickou kariéru útokem na denverské knihovny za to, že zásobují knihami španělsky mluvící žáky, výzvou k deportaci denverského středoškoláka, odebráním federálního financování „městům útočiště“ a výzvou, aby Amerika odmítla „kult multikulturalismu“.

Tancredovo desetileté působení ve funkci kongresmana v letech 1999-2009 spolu s jeho neúspěšnými kandidaturami na prezidenta a guvernéra pomohlo vytvořit narativní architekturu toho, co se později stalo protiimigrantským hněvem konzervativního hnutí Make America Great Again.

Navzdory protestům z minulé středy a soboty v Denveru mají části státu stále dostatek konzervativních voličů, aby udrželi Trumpovy věrné, jako je poslankyně Lauren Boebertová, v úřadu.

Boebertová nedávno spojila síly s dalšími dvěma coloradskými zastupiteli a vyvinula tlak na demokratického guvernéra státu Jareda Polise, aby zrušil řadu zákonů chránících práva přistěhovalců v Coloradu. Polis, často označovaný za „demokratického libertariána“, podpořil jádro Trumpova deportačního plánu.

„Hej, Polisi, kde jsi? My máme odvahu, co ty?“ skandoval dav na sobotním shromáždění, který se od budovy Kapitolu přesunul do centra Denveru.

Pochod se nakonec pokojně vrátil zpět ke Kapitolu, kde se rozdávala další literatura a byla ohlášena další shromáždění.

„Bereme tyto hrozby (ze strany Trumpa) velmi vážně,“ řekla Katie Leonardová, jedna z řečníků těchto dnů a organizátorka ze Strany socialismu a osvobození, která dokumentovala deportační nájezdy a zveřejňovala jejich místa na sociálních sítích, což vedlo k příchodu dalších dobrovolníků, kteří často křičeli na obyvatele rady o jejich právech přes megafony nebo roznášeli po okolí informační letáky.

„Ale rozhodujícím faktorem toho, co se tady stane, když přijdou tyto deportační razie a nevybíravě shromažďují lidi, je to, zda je komunita připravena, zda lidé znají svá práva,“ řekla.

Zdroj  v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1303

Diskuse

Obsah vydání | 11. 2. 2025