Německo: Merz a pseudoobři

4. 9. 2024

V pondělí odpoledne dělá Friedrich Merz v sídle strany v Berlíně to, co dělá stranický šéf CDU po zemských volbách: Gratuluje dvěma hlavním kandidátům, saskému premiérovi Michaelu Kretschmerovi a durynskému zemskému předsedovi Mariu Voigtovi, "velmi srdečně k tomuto volebnímu výsledku" za obtížných podmínek. Merz zdůrazňuje, že výsledek AfD a skutečnost, že byla poprvé zvolena na první místo v německém zemském parlamentu jednoznačně pravicově extremistická strana, nutí k zamyšlení.

Pak se ale rychle dostane ke spolkové vládě, která nese vinu za mizérii. Vláda semaforu: "totální fiasko". Ústřední problém: "tlak imigrace". Je nutné odmítnout uprchlíky na německých hranicích. Kretschmer, který promluví poté, je také pevný ve svém požadavku na horní hranici 30 000 uprchlíků ročně. Sebekritika vzhledem k vysokým výsledkům AfD? Nic.

Na rozdíl od toho, co naznačuje Merz, však CDU není klasickým vítězem voleb, i když v budoucnu může mít premiéra nejen v Sasku, ale i v Durynsku a dokázala si v obou spolkových zemích udržet svůj volební výsledek z doby před pěti lety.

Vítězi voleb jsou populisté. Pravicově extremistická AfD, která je v Durynsku jasně před CDU a v Sasku jen těsně za ní. A Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW), která od začátku dosáhla dvouciferných čísel – a stala se klíčovým faktorem při vytváření koalic v obou státech.

CDU je spíše jakýmsi pseudoobrem, který nebyl nutně zvolen z přesvědčení. Její úspěch závisí do značné míry na tom, že voliči chtěli zabránit tomu, aby AfD měla příliš velký vliv. Alespoň to o něco více než polovina z nich uvedla jako důvod svého rozhodnutí v povolebních průzkumech.

Očekává se méně kompetencí

Ve srovnání se situací před pěti lety se také snížilo přidělování pravomocí křesťanským demokratům v klíčových oblastech, jako je hospodářství a bezpečnost; v otázce azylové a uprchlické politiky je AfD podle Infratestu dokonce jasně před CDU. Což by docela dobře mohlo být příležitostí k sebekritické reflexi.

Zejména Kretschmer ve volební kampani spoléhal na vítězství ve volbách napravo od středu – za tímto účelem ostře polemizoval se semaforem a především se Zelenými a volal po drastickém zpřísnění migrační politiky, která se někdy zvukově téměř neliší od AfD. Kromě toho tam byly jeho požadavky na mírová jednání s Ruskem a omezení dodávek zbraní na Ukrajinu.

To nefungovalo. CDU, jak ukazuje migrace voličů, ztratila desetitisíce voličů ve prospěch AfD a BSW, Kretschmera zachránily hlasy bývalých voličů Zelených, SPD a Levice a dokázal zmobilizovat i některé z těch, kteří k volbám posledně nepřišli.

Jeden z důsledků: V Sasku už keňská koalice CDU, SPD a Zelených nemá většinu. Ačkoli Kretschmer stejně nechtěl pokračovat v koalici se Zelenými, jak neúnavně zdůrazňoval během volební kampaně, může se stát, že mu v určitém okamžiku bude chybět.

Místo toho je nyní závislý – stejně jako jeho kolega Voigt v Durynsku – na Sahře Wagenknechtové, která ještě před volbami formulovala požadavky na spolupráci, o nichž se nebude rozhodovat v zemských parlamentech v Drážďanech ani v Erfurtu, ale které jdou k jádru identity CDU: K vazbám Německa na Západ.

CDU nyní čeká velmi složitá vyjednávání v obou státech. Kretschmer a Voigt znovu zdůrazňují, že spolupráce s AfD pro ně v Domě Konrada Adenauera nepřichází v úvahu.

Oba také dávají jasně najevo, že chtějí vést nové vlády. Ale pokud jde o to, jak k tomu má dojít – zachází se do úzkých. "Nebude to snadné, nestane se to rychle," říká Kretschmer. "Budeme zkoumat, jaká řešení jsou v těchto obtížných podmínkách možná," říká Voigt. Oba chtějí "jednat", nejprve s SPD, pak s BSW.

Chybí jeden hlas

V Sasku jde o spojenectví s BSW a SPD – alespoň z čistě matematického hlediska. V Durynsku je situace ještě komplikovanější, kde taková trojkoalice už ani nestačí: Koalici CDU, BSW a SPD chybí jeden hlas k většině v novém zemském parlamentu.

Ve skutečnosti může přijít pouze zleva. Pouze zde je tato rezoluce o neslučitelnosti, kterou CDU schválila na své spolkové stranické konferenci v roce 2018 – pro AfD, ale také pro Die Linke. Durynská parlamentní skupina CDU však již velkoryse obešla druhou část, když léta tolerovala rudo-rudo-zelenou menšinovou koalici premiéra Bodo Ramelowa, i když jí nebylo dovoleno se tak nazývat. "Rozhodnutí platí," říká Merz. Vypořádat se s tím je úkolem státních asociací. Což zní, jako by měl Voigt v Durynsku stále určitý prostor.

Nejprve se však musí Durynkové a Sasové dohodnout s BSW. Sahra Wagenknechtová možná vůbec nechce vládnout, protože je lepší vést kampaň do voleb do Bundestagu z opozice. Formulovala požadavky, které zpochybňují ústřední hodnoty CDU.

Například ano mírovým jednáním s Ruskem. A ne rozmístění amerických zbraní středního doletu v Německu. Jak je dobře známo, Wagenknechtová si o NATO také mnoho nemyslí. "Spolupráce neznamená, že se vzdáte svého vlastního přesvědčení," říká Kretschmer na otázku. Neříká nic o tom, jak by se tato rozdílná přesvědčení dala vyřešit v koalici velmi praktickým způsobem. V každém případě jsou on i Voigt v jistých rozpacích.

Pro CDU má spolupráce s BSW a Die Linke obrovskou výbušnou sílu. Zatímco někteří, jako například bývalý generální tajemník Mario Czaja, nyní volají po zrušení neslučitelnosti s Linke, bývalý výkonný ředitel Asociace malých a středních podniků Thorsten Alsleben, který je úzce napojen na Czajova nástupce Carstena Linnemanna, píše na X: "Koalice CDU Durynsko se dvěma dědici SED a proputinovskými stranami by byla absolutním šílenstvím, které by poškodilo stranu pro spolkovou CDU. Durynsko nestojí za tuto oběť." CDU čelí vyčerpávajícím sporům.

Zdroj v němčině: ZDE