Zpívající gentleman

17. 1. 2023 / Soňa Svobodová

 

Ano, vždy si dělám scénáře a průvodní slovo sám. Tak jsem se to učil od Jirky Suchého v divadle Semafor, Jirky Grossmanna, Mirka Horníčka i Vladimíra Menšíka.

Jak jsem již v úvodu zmínila, vyjádřil jste otevřeně svůj názor na současné dění, za což jste sklidil kritiku z řad veřejnosti, a to i přesto, že je tento váš názor pravdivý po všech stránkách. Nezdá se vám, že českou společnost pravdivá slova vůbec nezajímají a raději se řídí rčením „Řekni pravdu, probijem ti hlavu.“ Co myslíte?

Do ostatních hlav nevidím, já se jen snažím chovat tak, abych se pokusil zamezit křivdě, a když někomu pomáhat tak, aby to mělo nějaký řád.

Omlouvám se, že vás přerušuji, ale máte pravdu, neboť ten řád v současném světě a společnostech velmi moc chybí… prosím, pokračujte...

Já byl vychováván babičkou a dědou, protože jsem brzy přišel o rodiče, proto ke starším lidem více tíhnu. A když k nám přišli uprchlíci, kteří v důsledku války ztratili své domovy, je potřeba jim pomoci, ale už se ukázalo, že je mezi nimi i několik „vyčůránků“, kteří na ostatních profitují, nebo se někteří neumějí chovat v metru ani ve vlaku, či u doktora. Sám jsem to mnohokrát zažil. Tak tady je potřeba udělat „Komenského“.

Máte pravdu...

Jste znám jako velký „gentleman“ a není divu, vždyť vaším učitelem na konzervatoři byl samotný „Mistr gentleman“ jedinečný herec Oldřich Nový, takže skvělá škola. Jak na něj vzpomínáte?

Oldřich Nový byl osoba z jiného světa. Ty některé postavy, které hrál, to byl on. A ve škole to samé. Ale to by bylo na dlouhé povídání, v tom by pomohli mí spolužáci jako byli Petr Hapka, Jarmila Gerlová, nebo je velký milovník Oldřicha Nového Ondra Suchý, který také zaznamenal poslední setkání s Mistrem.

Čím si vysvětlujete to, že se z některých současných nejen mladých, ale i těch starších stávají na sociálních sítích spíše pomlouvační, posměvačně-vulgární hulváti ve vztazích k ostatním a svému okolí?

Já si myslím, že je to v nás jako v národě. My jsme za Habsburků poklonkovali, za Hitlera mnozí také, v komunismu se to ukázalo na plné čáře a když spadla opona, tak bychom vlezli kamsi Američanům. Nejsme rodilí vlastenci, třeba jako Jugoslávci. Nejdřív musel být Děda Mráz, pak Santa Klaus a že máme krásného Mikuláše a Ježíška, na to jsme jaksi pozapomněli.

Ano. Opět s vámi souhlasím a myslím si, že náš národ je za jakékoliv pozlátko a sliby ochoten zaprodat svou duši, ale nehraje v tom roli i to, že spousta lidí si vlastně neví rady, co si s tou svobodou počít, a tak si myslí, že Amerika je spasí?

To jim nikdo neporadí! Vybojovali jsme si svobodu, máme jakous takous demokracii, tak skoč do vody a plav.

To jsme malinko odbočili, ale teď zpět k další otázce. Často se o vás také hovoří jako o ,,českém Tomu Jonesovi“. Co na to říkáte?

Je pravda, že jednu dobu jsem se díval, na kterém prstu nosí prsten, jak se obléká, i trochu v některých nahrávkách trochu po něm „barvil“ hlas. V roce 1973 na festivalu v Cannes jsem se s ním setkal osobně, vystupovali jsme na jednom pódiu v rámci festivalu Midem Festival, kam každá země vysílá své reprezentanty gramofonových společností.

Já byl spolu s Karlem Svobodou, Helenou Vondráčkovou a Karlem Vlachem, za Supraphon.

Ale kromě toho, jste se s ním setkal znova, a to přímo v Praze?

Ano. Bylo to v roce 2009 na jeho pražském koncertě v O2 Aréně, kdy mne tento výjimečný a skvostný zpěvák pozval do své šatny. Tam jsem mu pustil, co jsem nahrál z jeho repertoáru.

Já jen pro naše čtenáře uvádím, že z jeho repertoáru jste například převzal i tuto píseň „Love Me Tonight“ v překladu „Jen když Tě mám“. Jak Tom Jones po jejím poslechu ve vašem podání, reagoval – určitě musel být nadšený?

Tom Jones byl překvapený, že jsem si vybral „Love Me Tonight“. Už věděl, že zpívám „Green green grass of home“, ale toto ho překvapilo, on to na koncertech, totiž nezpívá. Ale zato zpívá repertoár i jiných zpěváků, ať už je to Elvis Presley nebo Ray Charles. Například „May way“ od Paula Anky převzala nakonec krom Franka Sinatry i řada různých zpěváků a zpěvaček.

Ve svých začátcích jste také zpíval v kavárně Vltava, kde jste se sešel i s Karlem Gottem, jak se vám s ním spolupracovalo?

Karel mne vlastně ke zpívání dotáhl. A vlastně i do divadla Semafor. Byli doby, kdy jsme spolu byli takřka od rána až do noci,protože jsme byli na konzervatoři, potom divadlo, nebo se jelo na zájezd. Bylo to krásné, i když jsme si ve třídě třeba někdy schrupli. Karel, zůstal pro mne tím nejlepším kamarádem a profíkem.

Díky svému zpívání jste vystupoval v mnoha zemích světa od Evropy přes Egypt, Kostariku, Brazílii, Kubu, Kanadu, USA až po Austrálii. Je mezi těmi všemi zeměmi nějaká, která vás zaujala natolik, že by jste´z ní, kdybyste vlastnil kouzelný prsten přenesl i něco do české společnosti – čeho se ji nedostává?

Jmenovat, co bych do Česka přinesl ze Západu i z exotických zemí by bylo spousta i z evropského Švýcarska by se dalo cokoli, jako pracovitost, rovnost, pořádek, přinést. Ale i od nás do těchto krajů bychom také mohli exportovat. Hlavně humor a v rámci slušnosti najít obezličky na různá proplutí v zákonech.

Když jste zmínil to Švýcarsko, vždy si říkám, že je velká škoda, že od dob Karla IV., jsme měli jen minimum Bohem osvícených vládců a politiků, kteří by pracovali na vybudování samostatného, soběstačného a neutrálního českého státu po vzoru právě Švýcarska. Vidím to jako velkou škodu pro nás všechny. A jak to vidíte vy?

Možná je, ale nevíme o něm a on je třeba tak rovný, že jít do politické džungle se prát nemá sílu nebo nechce a chce mít svůj klid.

Vaše diskografie je velmi bohatá a mezi vaše nejznámější písničky patří:

„Píseň o tichu“, „Ragtime Piano Joe“ či „Jestli se slečno nepletu...“. Pracujete i v současné době na nějakých nových nahrávkách?

Moje poslední CD jsou: „ A život běží dál…“, „Milan Drobný v opeře“ a úplně poslední je „Moje zem“. Na nic dalšího nyní nemyslím. Jako dárek pro fandy vyšlo klubové dvojcédé „Písně mé oblíbené“, průřez mojí 50 letou činností.

Musím zmínit, že vaše úplně poslední CD je velmi krásné, neboť tématem všech třinácti písní jsou jedinečné krásy naší vlasti, ale někdy je člověku smutno z toho, jak si jich nevážíme a budujeme nejrůznější hlučné stezky a dráhy uprostřed lesů a hor, které pak ničí to, co všichni v přírodě hledáme, a to klid a ticho k načerpání

tolik potřebné síly a energie. Souhlasíte se mnou?

Všude a všechno by mělo mít svá pravidla. Já jsem cyklista, a tak vítám krásné cyklostezky podél řek na Šumavě, na Moravě kolem sklípků. Ale je nutno je udržovat, zrovna tak naše skanzeny, hrady, zámky i řeky.

Ale nejste jen zpěvák, jste také úspěšným spisovatelem a na svém kontě máte již řádku knih, z nichž vybírám: Hvězdy kolem mne, Drobnosti, Málo z kapsy, hodně do žaludku…, Když se ucho utrhne..., Slečny, valchaři a intriky v showbusinesu…, Co bylo včera, nemůže být i dnes. Zůstanete jen u nich, nebo již přemýšlíte nad novým námětem?

Za spisovatele se nepovažuji, i když jsem byl v roce 2014 přijat do Obce spisovatelů. Mám na svém kontě celkem jedenáct knih, poslední se jmenuje „Všude, kde jsem byl, byl jsem rád“. Zde je vše o cestování nejen na dalekých cestách letadlem nebo lodí, ale i nádherná místa v naší vlasti, kterých je opravdu hodně.

Kromě toho milujete i již zmíněnou cyklistiku, tenis, malování a fotografování...

Ano. Když můžeme, tak s mou paní jezdíme na kole. S covidem se mnohé zdrželo, ale zase se v této době zvládly jiné věci, jen na malování nezbyl čas a fotím už jen do mobilu.

Na vašich koncertech vás doprovází vaše nová kapela Nadrobno, takže díky ní máte i nová aranžmá svých písní?

Skupina Nadrobno není nic nového, je to zmenšená část kapely Faces, se kterou jsem vystupoval přes dvacet let, a tak je nový zvuk slyšet i v aranžích mých písní.

Máte i svou agenturu, která zastupuje mnoho známých zpěváků a herců, takže jste stále v jednom kole?

Ne, ne. Já nezastupuji žádné jiné umělce, to jen na přání klienta.

Kde se s vámi opět vaši fanoušci budou moci setkat?

Moji fanoušci se mohou se mnou setkat všude tam, kde bude o mne zájem a pozvou mne prostřednictvím naší agentury Drobný. Nyní je nejblíže Brno.

Děkuji za rozhovor.