Ruská agrese na Ukrajině: 7 000 mrtvých civilistů, ale skutečný počet obětí je "výrazně vyšší", sděluje OSN

17. 1. 2023

čas čtení 18 minut
Foto: Navzdory kritice, že Německo "nepomáhá", je Německo druhým největším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině po USA, uvádějí Channel 4 News

- Truchlící dědeček v městě Dnipro ukazuje video svého jednoročního vnuka. "Tohle dítě pořád ještě leží pod troskami."

- 14. ledna bylo Anně Kotové devatenáct. V den jejích narozenin Rusové jí vybombardovali byt. Přišla o oko a má celou řadu traumat. Lékaři bojují o její život.

 

 
 



- OSN potvrdila 7 031 mrtvých civilistů, některé oblasti, kde probíhaly nejintenzivnější boje, jsou však nepřístupné; bývalý člen Wagnerovy skupiny žádá o azyl v Norsku

-Olena Zelenská varuje, že pokud Rusko neprohraje válku na Ukrajině, krize se ještě zhorší

Olena Zelenská vystoupila na pódiu v Davosu a sklidila vřelý potlesk. V ukrajinském projevu řekla delegátům Světového ekonomického fóra, že mají značný vliv. Ale, jak říká, "ne všichni tento vliv využíváte, nebo ho využíváte způsobem, který ještě více rozděluje". Podle Zelenské je nutná globální spolupráce, protože ruská agrese v Evropě vytváří velkou krizi. Hrozí nám zhroucení světa, jak ho známe, varuje Zelenská. Klade si otázku, co to máme za svět, kde je dovoleno tankům útočit na jaderné elektrárny. Co se stane s inflací, když se začnou hroutit státní hranice, ptá se Zelenská. A co se stane s životními náklady, když jsou desítky milionů lidí nuceny utíkat před hladem a stávají se uprchlíky. A trvá na tom, že krize se bude prohlubovat, pokud Rusko válku na Ukrajině neprohraje: Tato válka může být ještě horší  a krizi ještě zvětšit, pokud agresor neprohraje.

 
- V troskách v městě Dnipro bylo nalezeno tělo dítěte, celkový počet obětí se opět zvýšil

Podle ukrajinských úřadů našli v úterý ráno záchranáři v troskách výškové obytné budovy, kterou o víkendu zasáhlo Rusko, tělo dítěte.

Kyrylo Tymošenko, zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta, zveřejnil na Telegramu aktuální zprávu:

    V 09.46 hodin bylo zpod trosek zničené obytné budovy ve 4. patře nalezeno tělo jednoho mrtvého dítěte. Celkem zemřelo 41 lidí (včetně čtyř dětí), 79 lidí bylo zraněno (včetně 16 dětí) a 39 lidí bylo zachráněno (včetně šesti dětí).

 
Podle starosty Dnipro  je nyní počet obětí útoku 44

Počet obětí ruského raketového útoku na obytný dům ve východoukrajinském městě Dnipro vzrostl na 44, uvedl starosta Dnipra Borys Filatov.

"Jsem tady. Již 44 mrtvých," napsal Filatov na Facebooku, čímž dal najevo, že navštívil místo sobotního útoku, uvedla agentura Reuters.

- Podívejte se na Mariupol, takhle budou vypadat Charkov, Dnipro, Kyjev až na ně zaútočíme." Oni otevřeně říkají, že chtějí proměnit ukrajinská mésta v trosky a vyvraždit tisíce, desetitisíce lidí.
 
- Potvrzeno 7 000 mrtvých civilistů, ale skutečný počet obětí je "podstatně vyšší", uvádí OSN


Od února loňského roku, kdy Rusko napadlo svého souseda, bylo na Ukrajině zabito více než 7 000 civilistů, uvedl v pondělí Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR).

"Většina zaznamenaných civilních obětí byla způsobena použitím výbušných zbraní s plošným účinkem, včetně ostřelování z těžkého dělostřelectva, raketových systémů s vícenásobným odpalováním, raket a leteckých úderů," uvádí se v prohlášení OHCHR.

Úřad OSN pro lidská práva uvedl, že potvrdil 7 031 mrtvých civilistů, ale domnívá se, že skutečný počet obětí je "podstatně vyšší" vzhledem k tomu, že mnoho zpráv dosud nebylo potvrzeno, a vzhledem k nepřístupnosti oblastí, kde probíhají intenzivní boje.

K většině zaznamenaných úmrtí civilistů došlo ve vládou ovládaných oblastech Ukrajiny - 6 536 ve srovnání se 495 mrtvými zaznamenanými v oblastech ovládaných Ruskem. OHCHR nepřisoudil odpovědnost za tato úmrtí.

Ukrajina uvádí, že počty zabitých civilistů mohou jít do desítek tisíc. 
 
- Rusko oznámilo plán "velkých změn" v ozbrojených silách v letech 2023 až 2026

Rusko oznámilo, že v letech 2023 až 2026 provede "zásadní změny" ve svých ozbrojených silách, a avizovalo, že změní svou vojenskou strukturu po měsících neúspěchů na bojišti na Ukrajině.

Kromě administrativních reforem ministerstvo obrany uvedlo, že posílí bojové schopnosti svých námořních, leteckých a strategických raketových sil, informuje agentura Reuters.

"Pouze posílením klíčových strukturálních složek ozbrojených sil je možné zaručit vojenskou bezpečnost státu a chránit nové subjekty a kritická zařízení Ruské federace," uvedl ministr obrany Sergej Šojgu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že změny si vyžádala "zástupná válka", kterou na Ukrajině vede Západ, jenž na Ukrajinu posílá stále těžší zbraně, aby jí pomohl vzdorovat ruským silám. Poslední ruská invaze na Ukrajinu začala v únoru 2022.

Ministerstvo obrany, které čelilo ostré domácí kritice za neefektivnost svého úsilí o převzetí kontroly nad rozsáhlými územími Ukrajiny, v prosinci slíbilo, že zvýší počet vojáků na 1,5 milionu.

 
- Boris Pistorius jmenován novým ministrem obrany Německa uprostřed sporu o tanky.
Dosavadní německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v pondělí po sérii přehmatů skončila a její kritici tvrdí, že nezvládla úkol dostat německou armádu do kondice na pozadí války na Ukrajině. 
 
 
- Finský ministr zahraničí v Davosu uvedl, že doufá, že bude rozhodnuto o dodávkách tanků Leopard na Ukrajinu a jeho země je připravena se na dodávkách podílet

"V současné době intenzivně diskutujeme o tom, co můžeme jako Evropská unie, severské země ještě udělat, abychom Ukrajině pomohli," řekl Pekka Haavisto na okraj Světového ekonomického fóra, píše agentura Reuters. "Diskuse probíhá o tancích Leopard. Doufám, že toto rozhodnutí bude uskutečněno, a Finsko je rozhodně připraveno se na této podpoře podílet."

- Spojenci Německa zvýšili tlak na kancléře Olafa Scholze, aby povolil dodávky tanků Leopard německé výroby na Ukrajinu před pátečním krizovým zasedáním ministrů obrany.

 - Samozvaný vůdce Doněcké lidové republiky (DLR) Denis Pušilin podle zprávy agentury Tass prohlásil, že město Marinka západně od Doněcku je na pokraji pádu do rukou proruských sil.i

- Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč nabídl rezignaci kvůli výrokům o Dnipru

Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč nabídl svou rezignaci poté, co veřejnost pobouřily jeho komentáře, podle nichž ruskou raketu, která zabila nejméně 41 lidí ve městě Dnipro, sestřelila Ukrajina.

Podle agentury Reuters Arestovyč oznámil svou rezignaci na Facebooku poté, co se veřejně omluvil a odvolal své komentáře. Ukrajinské letectvo sděluje, že bytový komplex zasáhla ruská raketa Kh-22, na jejíž sestřelení nemá Kyjev vybavení.

"Upřímně se omlouvám obětem a jejich příbuzným, obyvatelům Dněpru a všem, kteří byli hluboce zraněni mou předčasně chybnou verzí příčiny zásahu obytného domu ruskou raketou," napsal.

Na Telegramu dodal: "Chci ukázat příklad civilizovaného chování. Zásadní chyba, pak rezignace."

 
- Kyjevský městský úřad uvedl některé podrobnosti o návštěvě starosty Vitalije Klička v Davosu. 

"V Davosu se setkal s vicekancléřem a ministrem hospodářství Německa Robertem Habeckem. Jednali o další podpoře a pomoci. Zejména o transferu zbraní. Byla přijata pozitivní rozhodnutí. Dobré zprávy již brzy!"

- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij zveřejnil na Telegramu zprávu s obrázky z války, včetně o víkendu zasaženého bytového domu v Dnipru, spolu s následujícími slovy v angličtině:

"Nyní potřebujeme ještě větší soudržnost v celém svobodném světě. A to je jediný způsob, jak ukončit plnou agresi a totální teror. Energie bojujícího světa nesmí ochabnout."

- Suspilne, ukrajinský státní vysílač, oznámil, že v šesti regionech dochází k výpadkům proudu.

 "V energetické soustavě je značný nedostatek energie, zejména v ranních a večerních hodinách, uvedla společnost Ukrenergo. V současné době již byly z důvodu překročení limitů uplatněny mimořádné odstávky v šesti regionech Ukrajiny."

 
- Prezident Severní Makedonie v Davosu označil západní Balkán za zranitelné místo v bezpečnostní architektuře Evropy, které je zralé pro potenciální vlivové kampaně ze strany Ruska

- Maksym Kozytskij, gubernátor Lvovské oblasti na západě Ukrajiny, varoval obyvatele, že státní energetická společnost Ukrenergo stanovila pro region nižší cíl spotřeby než včera a že "existuje větší pravděpodobnost výpadků proudu".

- Podle ukrajinských záchranných služeb se po útoku v Dnipro stále pohřešuje 25 lidí

Ukrajinské záchranné služby uvedly, že po víkendovém raketovém útoku na obytný blok v Dnipru, při kterém zahynulo nejméně 40 lidí včetně tří dětí, se stále pohřešuje 25 osob.

Od osmi hodin ráno 17. ledna bylo zachráněno 39 lidí včetně šesti dětí. Zemřelo 40 lidí včetně tří dětí. Zraněno bylo 79 osob, z toho 16 dětí.

Přijali jsme 47 hlášení o pohřešovaných osobách, z toho 18 osob bylo nalezeno mrtvých, čtyři osoby byly nalezeny živé u příbuzných, v nemocnicích, po 25 osobách se v současné době pátrá.

    Psychologové státní záchranné služby poskytli pomoc 176 obětem. Probíhají pátrací a záchranné akce a demontáž nebezpečných stavebních prvků. Komunální služby odstranily více než 9 000 tun stavební suti a 41 poškozených automobilů. Do prací bylo zapojeno celkem 415 osob.

 
- Britské ministerstvo obrany ve své každodenní zpravodajské informaci zpochybnilo přesnost některých ruských raketových systémů dlouhého doletu

"Velká protilodní střela "AS-4 Kuchňa", odpálená ze středního bombardéru "Tu-22M3", s vysokou pravděpodobností zasáhla obytný blok ve městě Dnipro, což mělo za následek smrt nejméně 40 lidí. Rusko nepravdivě naznačovalo, že za tento útok je odpovědná ukrajinská raketa protivzdušné obrany. "Kuchyně" je při použití proti pozemním cílům notoricky nepřesná, protože její radarový naváděcí systém špatně rozlišuje cíle v městských oblastech.

Ministerstvo dáleuvedlo, že "dysfunkce ruských schopností úderu dlouhého dosahu je velká" a že "[Rusko] s vysokou pravděpodobností bojuje s dynamickou identifikací cílů a s přístupem k rychlému a přesnému vyhodnocení bojových škod".

- Tenisoví fanoušci byli spatřeni, jak na Australian Open vyvěšují ruskou vlajku, a to i přes zákaz, který  v úterý zavedla Tennis Australia v reakci na silnou kritiku ukrajinského velvyslance.

Stejně jako v mnoha jiných sportech, i na letošním turnaji soutěží ruští a běloruští tenisté pod neutrální vlajkou kvůli probíhající invazi na Ukrajinu. Fanoušci měli původně povoleno vyjádřit hráčům z obou zemí svou podporu, ale ne způsobem, který by "mohl způsobit narušení", uvádí TA.

Během pondělního zápasu prvního kola Kamilly Rachimovové proti Ukrajince Kateryně Baindlové byla v davu vidět ruská vlajka, což vyvolalo výzvy ukrajinského velvyslance v Austrálii a na Novém Zélandu k přijetí opatření.

TA v úterý potvrdila změnu politiky, která zakázala vlajky Ruska a Běloruska kdekoli v Melbourne Parku po zbytek prvního letošního grandslamu.

Přesto byla červená, bílá a modrá ruská vlajka k vidění na tribunách John Cain Areny během úterního zápasu mezi pátým nasazeným Rusem Andrejem Rublevem a Rakušanem Dominicem Thiemem:
Tenisoví fanoušci byli na Australian Open viděni, jak navzdory zákazu vyvěšují ruskou vlajku.
 
 
- Bývalý člen skupiny Wagner žádá o azyl v Norsku


Údajný bývalý velitel ruské žoldnéřské skupiny Wagner Group požádal podle úřadů o azyl v Norsku poté, co opustil tuto organizaci, která hrála ústřední roli v některých velkých bitvách ukrajinského konfliktu.

Šestadvacetiletý Andrej Medveděv údajně minulý pátek krátce před druhou hodinou ranní překročil hranici do Norska poblíž údolí Pasvikdalen, kde byl zatčen a zadržen pohraniční stráží.

Norské ředitelství pro přistěhovalectví (UDI) potvrdilo agentuře Associated Press, že Andrej Medveděv žádá v zemi o útočiště, ale "z důvodu bezpečnosti a ochrany soukromí ... nemůže tuto záležitost dále komentovat".

Policie, která nepotvrdila jeho totožnost, v prohlášení pro agenturu France-Presse uvedla, že muž byl "zadržen norskou pohraniční stráží a norskou policií v 1.58 hodin (0058 GMT)" v pátek ráno.

Skupina na ochranu práv Gulagu.net, která se zastává vězňů v ruských věznicích, zveřejnila rozhovory s Medveděvem, včetně jednoho z nich po jeho přechodu do Norska, kde podrobně popsal svůj dramatický útěk.


"Když jsem byl na ledě [na hranicích], uslyšel jsem štěkot psů, otočil jsem se a uviděl jsem lidi s pochodněmi, jak asi 150 metrů ode mě běží mým směrem," říká Medveděv na jednom videu. "Slyšel jsem dva výstřely, kulky prosvištěly kolem."

Podle serveru Gulagu.net Medveděv původně podepsal čtyřměsíční smlouvu s Wagnerem na začátku července 2022 a tvrdí, že byl svědkem poprav a represí proti těm, kteří odmítli bojovat a chtěli odejít.
 
- Rusko a Ukrajina pracují na rozsáhlé dohodě o výměně vězňů, která se bude týkat celkem 1 000 osob, uvedl v pondělí turecký ombudsman Seref Malkoc. Ruská zmocněnkyně pro lidská práva Taťjana Moskalkovová a její ukrajinský protějšek Dmytro Lubinec se minulý týden setkali na okraj mezinárodní konference ombudsmanů v Ankaře.

- Británie vyšle na Ukrajinu jednotku tanků Challenger 2, aby pomohla odrazit ruskou invazi, potvrdil ministr obrany Ben Wallace. Při nastínění podrobností britskému parlamentu Wallace označil vojenskou podporu za "dosud nejvýznamnější balík bojové síly k urychlení ukrajinského úspěchu".

 Tímto oznámením se Spojené království stává první západní mocností, která dodá Ukrajincům hlavní bojové tanky, jež by byly použity na pomoc při výcviku ukrajinských jednotek, a bude dále tlačit na Německo, aby tento týden schválilo širší dodávku vozidel. Britský ministr obrany Ben Wallace vyzval Německo, aby povolilo dodávky tanků Leopard na Ukrajinu, a dodal, že tento krok by mohl uvolnit podporu dalších zemí.

- Německo by mělo podniknout "rozhodné kroky" a poslat na Ukrajinu "všechny druhy zbraní", aby pomohlo jejím jednotkám bránit se proti ruské invazi, prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki. Morawiecki v projevu v parlamentu nepřímo kritizoval německého kancléře Olafa Scholze za jeho neochotu dodat Kyjevu těžší zbraně.

- Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a její nizozemský protějšek Wopke Hoekstra odsoudili deportaci tisíců ukrajinských dětí Rusy. Rusko "se musí zodpovídat z toho, kde se tyto děti nacházejí", uvedla Baerbocková na společné tiskové konferenci s Hoekstrou, podle něhož tato "záměrná ruská politika" "rozděluje rodiny a traumatizuje děti".

- Rusko a Bělorusko v úterý  ráno zahájily společné cvičení vzdušných sil, což vyvolalo v Kyjevě a na Západě obavy, že by Moskva mohla svého spojence využít k zahájení nové pozemní ofenzívy na Ukrajině. Podle prohlášení zveřejněného na účtu běloruského ministerstva obrany na Telegramu dorazily jednotky ruských vzdušných a kosmických sil na běloruská letiště v neděli pozdě večer. Krátce po osmé hodině ráno místního času ministerstvo uvedlo, že byl zahájen plánovaný bojový výcvik.

- Rusko v noci na úterý zaútočilo na jihovýchodní ukrajinské město Záporoží, přičemž podle regionálních představitelů zranilo civilisty a zničilo obytnou infrastrukturu
. Kyrylo Tymošenko, zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta, řekl: "Okupanti zahájili raketový útok na regionální centrum. Raketa dopadla vedle pětipatrové budovy. Pět lidí, včetně dvou dětí ve věku devět a patnáct let, bylo zraněno střepinami skla. Děti byly hospitalizovány."

- Prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan spolu v pondělí telefonicky hovořili o konfliktu na Ukrajině. Dvojice diskutovala o otázce výměny vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou, uvedl Kreml, a také o vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů a způsobech odblokování vývozu hnojiv a potravin z Ruska.

- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Ukrajina může brzy očekávat další dodávky těžkých zbraní ze západních zemí
. Západní spojenci zváží vyslání bojových tanků do Kyjeva před pátečním zasedáním v německém Ramsteinu, kde mají vlády oznámit své nejnovější přísliby vojenské podpory.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
4225

Diskuse

Obsah vydání | 19. 1. 2023