Němečtí výzkumníci pomáhají čínské armádě

18. 1. 2023

čas čtení 3 minuty
V posledních letech řada německých výzkumníků spolupracovala s vojenskými nebo armádě blízkými partnery v Číně. Australský think-tank již v roce 2018 prokázal, že Německo zvláště často spolupracuje s jednotkami Lidové osvobozenecké armády, upozorňuje Hinnerk Feldwisch-Drentrup.

Americký bezpečnostní expert Jeff Stoff popisuje skutečnost, že se v zásadě mnoho nezměnilo, ve zprávě zveřejněné minulý čtvrtek Centrem pro výzkum bezpečnosti a integrity, které založil. "Vědecká spolupráce s Čínskou lidovou republikou je stále více ohrožena podporou čínské vojenské modernizace – a to i prostřednictvím základního výzkumu," říká.

Stoff, který dlouho pracoval pro americkou vládu a naposledy pro Hoover Institution na Stanfordské univerzitě, rozsáhle analyzoval články výzkumníků z Německa a Číny – a identifikoval od roku 2016 do května 2022 stovky z nich, na kterých se podíleli zástupci vojenských organizací - jako např. jako China Academy of Engineering Physics (CAEP), která je zodpovědná za vývoj atomových bomb, nebo instituty jako China Aerodynamics Research and Development Center (CARDC), které provádí výzkum hypersonických zbraní. Vědci si často neuvědomují pozadí partnerů, říká Stoff. Jeho zpráva se konkrétně nezabývá zločiny, jako je špionáž.

Ve zprávě jsou zmíněny téměř všechny významné německé univerzity a výzkumné organizace i mnoho spoukromých podniků a některé státní instituce. Například Spolkový institut pro výzkum a testování materiálů (BAM): Zaměstnanci publikovali několik článků o hoření a výbuších různých směsí látek – s výzkumníky z CARDC a institucí Lidové osvobozenecké armády.

"BAM neprovádí vojenský výzkum," tvrdí se vyjádření; spolkový ústav vycházel ze směrnic Leopoldiny nebo Německé výzkumné nadace (DFG). Ve dvou ze sedmi článků uvedených ve zprávě nemá práce zaměstnance přímou souvislost s BAM - pět se zabývá požární a výbuchovou ochranou v civilním sektoru. "Vzhledem k politickému vývoji v Číně" se ale prověřuje spolupráce s místními institucemi.

V některých publikacích jsou jako sponzoři zmíněni pouze čínské orgány. To je i případ článku zaměstnance Physikalisch-Technische Bundesanstalt: Studie byla financována čínskou Ústřední vojenskou komisí, spoluautoři pocházejí i z institucí blízkých armádě.

Peníze Spolkovému úřadu nepřišly a neexistuje žádná spolupráce, vysvětluje mluvčí Spolkového institutu - hostem byla hlavní čínská autorka, zkoumala šíření tepla v izolačních materiálech, které by se v budoucnu daly použít v budovách. "Proto bylo téma klasifikováno jako bezproblémové." Studie uvádí letovou technologii jako první oblast použití. Zaměstnanec byl uveden jako autor bez jeho souhlasu – ale protože mohl obsah článku sdílet, nebyla později vznesena žádná námitka.

Na dotaz ohledně spolupráce se velké univerzity jmenované ve zprávě zavázaly ke spolupráci – podle Technické univerzity v Mnichově zahrnuje svoboda výzkumu také svobodnou volbu vědců, se kterými provádějí výzkum. Spolupráce uvedená ve zprávě, například s institucí související s CAEP, je bezproblémová, protože výsledky jsou publikovány. "Nevznikají tedy žádné tajné znalosti, ale zvyšují se znalosti lidstva jako celku," vysvětluje mluvčí.

Podle trevírského sinologa Sebastiana Heilmanna jde o "zcela nadpozemský, naivní pohled na vědu". Neexistuje pochopení, že čínský vědecký systém je strukturován úplně jinak a slouží politicky definovaným cílům. Mnoho výzkumníků ignorovalo kontext – vládní mandát Pekingu integrovat civilní a vojenský výzkum. Také ne všechny výsledky bývají publikovány.

Celý text v němčině: ZDE

0
Vytisknout
4033

Diskuse

Obsah vydání | 20. 1. 2023