Průmysl a diktatura: Německý obchodní model už bez Číny nefunguje

21. 10. 2022

čas čtení 4 minuty
Politicko-ekonomický princip „změny prostřednictvím obchodu“ selhal. Alespoň v souvislosti s Ruskem. S Čínou je to jinak. Německý průmysl je příliš úzce propojen s komunistickou diktaturou. Došlo ke stmelení vzájemné závislosti. Německá politika je v problémech.

Německo bylo ještě včera zázračným dítětem světové ekonomiky, zejména díky svým silným ekonomickým vazbám s Čínou. Byli jsme partnerem nové ekonomické velmoci, zatímco americký exportní průmysl se dostal pod kola. Nová geopolitická situace vrhá na stejnou otázku jiné světlo, napsal Gabor Steingart.


  Najednou je to, co bylo včera obdivováno, je považováno za podezřelé. Wall Street už neuznává, že vy Němci jste skvělí. Teď se uvádí, že vy Němci jste neopatrní, protože jste závislí. Bilance úspěchu se změnila ve ztrátu, alespoň z pohledu mnoha amerických investorů.

A vlastně: Německo už není jen pánským konfekcionářem Číňanů, ale zároveň i jejich sluhou. Čína a Německo jsou propojeny, propájeny a provázány dohromady; Vývoz a dovoz se vzájemně rozšiřují. Kurt Tucholsky to uhodl:

"Co se týče globální ekonomiky, je vzájemně provázaná."

Automobilový průmysl, technologie a chemie – Made in Germany z Číny

Takže dnes pojďme podívat na německou závislost. Pět bodů, které omezují naše strategické možnosti:

1. Bez Číny, jejího největšího zákazníka, by byl německý automobilový průmysl dnes jen stínem sebe sama, jen pro Volkswagen tvoří obchod s Čínou 40 procent celkových tržeb. Dnes se v Číně prodává více aut než v Evropě a USA dohromady. U BMW a Mercedesu pochází třetina zisků z Číny.

2. Zdejší automobilový průmysl je přitom v oblasti paměťových čipů závislý na tzv. „vzácných zeminách“. Čína zde má dominantní postavení na trhu, což je relevantní mimo jiné pro výrobu hybridních elektromotorů. Podle aktuální studie ifo 46 procent všech společností ve výrobním sektoru uvádí, že jsou velmi závislé na přípravných výkonech a produktech z Číny.

Autor: Gabor Steinart je jedním z nejznámějších novinářů v zemi. Vydává zpravodaj The Pioneer Briefing. Stejnojmenný podcast je přední německý denní podcast pro politiku a byznys. Steingart pracuje se svou redakcí na lodi „The Pioneer One“ od května 2020. Před založením Media Pioneer byl Steingart mimo jiné předsedou správní rady Handelsblatt Media Group.

3. Většina technologického průmyslu v Německu nyní spoléhá na primární a meziprodukty „Made in China“. „Německu hrozí, že ztratí schopnost ovládat důležité digitální klíčové technologie,“ uvádí nedávno zveřejněná výroční zpráva za rok 2022 „Expertní komise pro výzkum a inovace“, která byla zřízena spolkovou vládou v roce 2006.

4. Úzké dodavatelské vztahy již dávno našly svůj protějšek na straně kapitálu. BASF aktuálně staví největší závod ve své historii v Zhanjiangu za zhruba deset miliard eur. To znamená, že oddělení, jak se diskutuje v Americe, není možné bez masivních odpisů, které jsou relevantní pro bilanci.

Šéf VW Diess: „Labutí píseň k modelu ‚změny prostřednictvím obchodu‘.

5. Čína se opět zabydlela v německém průmyslu. Bývalá ikona Německa AG, Mercedes-Benz, je nyní z 20 procent vlastněna dvěma čínskými akcionáři. Midea, čínský výrobce domácích spotřebičů, kompletně převzal výrobce robotů Kuka z Augsburgu. Rozpuštění tohoto propojení obou ekonomik je de facto možné pouze vyvlastněním.

Závěr: Společnosti v Německu a Číně přes válečné hry politiků nelze rozdělit. Realizaci sankcí proti Rusku jsme ustáli. Podobný přístup k Číně se však dotýká samého jádra německého obchodního modelu. Prohlášení Herberta Diese na valné hromadě VW může politická třída chápat jako zdvořilou formu vyhlášení války:

„Předčasná labutí píseň modelu ‚změny prostřednictvím obchodu‘ nezachází dostatečně daleko. Vytváření bloků nemůže být naší odpovědí."

Zdroj ZDE

Připravil Milan Lelek

0
Vytisknout
6692

Diskuse

Obsah vydání | 25. 10. 2022