Papež se modlí za "jednotu a mír v Itálii", zatímco se Giorgia Meloni ujímá moci
24. 10. 2022
První premiérka v Itálii stojí v čele nejpravicovější vlády od druhé světové války.
Papež František se modlil za "jednotu a mír v Itálii", zatímco se Giorgia Meloniová, první italská premiérka, ujala vedení nejpravicovější vlády v zemi od druhé světové války.
Meloniová, vůdkyně strany Bratři Itálie, která má neofašistické kořeny, se v neděli setkala s odstupujícím premiérem Mariem Draghim při slavnostním předání úřadu. "Takové přivítání jsem nečekala," řekl 45letá Meloni a poukázala na slavnostní stráž, která ji přivítala. "Je to emocionálně působivá záležitost."
Dvojice spolu více než hodinu soukromě hovořila, než Draghi předal Meloniové malý symbolický zvonek, který se používá při vládních debatách.
Nová vláda Meloniové, koalice, jejímiž členy jsou krajně pravicová Liga Mattea Salviniho a Forza Italia Silvia Berlusconiho, pak rychle zahájila své první zasedání kabinetu.
Koalice zvítězila v parlamentních volbách 25. září na základě slibů výrazného snížení daní, zvýšení důchodů, potlačení neregulérní imigrace a obrany tradiční rodiny.
Cesta k sestavení vlády však byla poznamenána střety o klíčové ministerské posty a doutnající rivalitou mezi Meloniovou a Berlusconim, trojnásobným bývalým premiérem, zejména poté, co byl natočen, jak poslancům Forza Italia říká, že viní Ukrajinu z války s Ruskem a že obnovil své přátelství s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Meloniová, která sama v minulosti Putina chválila, před převzetím mandátu zopakovala, že její vláda bude horlivě pro-Nato a že kdo to odmítá, "nemůže být součástí vlády".
Mezi nejnaléhavější úkoly premiérky patří ochránit domácnosti před rostoucí inflací a prudkým nárůstem cen energií, které přinesla ruská invaze na Ukrajinu. Výrazně jí však chybí finanční prostředky potřebné k naplnění těchto slibů volební kampaně.
Podle deníku La Repubblica se Meloniová minulý týden během jednání o italském rozpočtu na rok 2023, který musí být do konce října odeslán ke schválení do Bruselu, svěřila blízkým činitelům poté, co si uvědomila, že nemá velký manévrovací prostor v oblasti výdajů: "Kromě pochodu na Řím budu muset pochodovat na Gazprom."
Začátek vlády Meloniové se shoduje se 100. výročím, které připadá na 28. října, kdy Benito Mussolini a jeho ozbrojené fašistické jednotky pochodovaly z Milána do Říma, aby "vzaly pod krkem naši bídnou vládnoucí třídu". O dva dny později mu král Vittorio Emanuele III. předal moc.
Meloniová po sobotní přísaze obdržela blahopřání od světových lídrů, včetně amerického prezidenta Joea Bidena, předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která uvedla, že s Meloniovou po nástupu do funkce "vedle úspěšný telefonní rozhovor", a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Meloniové a Salvinimu, který je místopředsedou vlády, blahopřáli také jejich evropští krajně pravicoví spojenci. "Je to velký den pro evropskou pravici!" napsal na Twitteru maďarský premiér Viktor Orbán. Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová uvedla: "Patrioti všude v Evropě se dostávají k moci a s nimi i Evropa národů, v niž doufáme."
Prvním zahraničním lídrem, se kterým se Meloni údajně setká, a to buď v neděli, nebo v pondělí, je francouzský prezident Emmanuel Macron, který je v Římě na akci pořádané katolickou charitou Sant'Egidio. "Jsem připraven s Meloniovou spolupracovat," řekl Macron v sobotu.
Diskuse