Jak integrovat více než 300 000 uprchlíků, zatímco populisté a extrémisté podněcují občany, aby na ně vláda zapomněla a aby je ignorovala

21. 4. 2022

 
Hlavním tématem mediálních článků, komentářů a analýz je, jak dlouho to všechno česká společnost vydrží bez vnitřních neúspěchů a masové nespokojenosti a co musí vláda udělat, aby tomu zabránila. Česká republika v minulosti přijala tisíce uprchlíků, včetně těch z bývalé Jugoslávie na počátku 90. let nebo z Čečenska na přelomu 90. a 20. století, ale nikdy ne tak masivně. Syrská krize z roku 2015 se jich díky nepochopitelné protiislámské hysterii ani nedotkla, ale to je jiný příběh.

Expertka na migraci Tereza Freidingerová v rozhovoru pro Český rozhlas vysvětluje zdroj nezištné a masivní solidarity s Ukrajinci mezi Čechy, kteří jsou v posledních letech známí svým odporem vůči uprchlíkům a migrantům, a to i ze zemí EU. Jeden z důvodů vidí v tom, že Ukrajinci, jak říká, bojují i ​​za Čechy. "Myslím, že my Češi se nyní snažíme vyřešit náš komplex z roku 1968 jejich bojem proti Rusům."

Legalizace pobytu pro statisíce lidí, zdravotní pojištění, doprava zdarma, jazykové kurzy zdarma, finanční pomoc, to vše je krátkodobě poskytnuto mnoha uprchlíkům. Úplné začlenění do společnosti je však něco úplně jiného. Počáteční nadšení a natažené ruce stále více kazí hlasy z opozice, hlasy populistů a extremistů a jejich příznivců na sociálních sítích, které nalézají úrodnou půdu nespokojených občanů, kteří jsou chudí nebo na hranici chudoby a nedostalo se jim  pochopení a otevřené náruče.

Současné konflikty v části české společnosti kvůli válce na Ukrajině mají podle historika Jakuba Rákosníka hlubší podtext. Hlavní příčina, tvrdí, spočívá v tom, jak lidé prožívají důsledky politické a kulturní globalizace. Rákosník pro DenikN řekl:

„Nejdřív jsme se hádali o uprchlících, pak o EU, pak o očkování a teď o Putinovi. To vše pramení z toho, že společnost je dlouhodobě rozdělená. Na jedné straně jsou ti, kterým globalizace přináší výhody, kosmopolitní elity. Na druhé straně jsou lidé, kteří jsou globalizací zdecimováni ekonomicky i sociálně, cítí se ohroženi kulturně i na trhu práce a mají potřebu se bránit.“

Sociolog Stanislav Biler v článku pro portál Alarm píše, že Česká republika musí zároveň pomáhat českým občanům i pomáhat ukrajinským uprchlíkům, aby nedocházelo k třenicím a konfliktům. Podle dosavadních zkušeností zůstávají dvě třetiny uprchlíků v zemích, které je přijaly. Česká republika nesmí dovolit, jako to udělala s romskými občany, vznik ghett tím, že z nich udělá občany druhé kategorie. Růst cen je pro všechny stejný, ale nedopadá na všechny stejně, protože kopíruje nerovnost ve společnosti, která ohrožuje sociální smír a tím i demokratický řád. Bohužel, dodává Biler, na to česká pravice za posledních 30 let nedokázala přijít.

Biler varuje před situací s bydlením v Česku, která byla složitá i před válkou na Ukrajině a příchodem obrovského množství uprchlíků se ještě daleko zhoršila.. Ceny stoupaly do nepředstavitelných výšin a stát se svou daňovou politikou aktivně podílel na jejich růstu. V Česku není žádné zdanění neobydlených nemovitostí – v Dánsku, připomíná Biler, je nelegální ponechávat si prázdné nemovitosti – a na vlastníky není vyvíjen žádný tlak, aby je pronajímali. Loni se stromy a kameny sypaly na Pirátskou stranu, která chtěla zjistit, kolik je v Praze prázdných bytů, a tak byli obviněni z neomarxismu a komunismu a z toho, že v prázdných bytech chtějí ubytovat uprchlíky z Blízkého východu a z Afriky. Válka na Ukrajině ukázala, že je možné dotýkat se nedotknutelných otázek. Agentura PAQ Research uvádí, že v České republice je 45 000 až 90 000 volných bytů. Stát zatím, podotýká Biler, obchází jejich vlastníky po špičkách a hledá co nejbezbolestnější způsob, jak je motivovat, aby ty byty začali pronajímat.

Nová koaliční vláda v čele s předsedou konzervativní Občanské demokratické strany Petrem Fialou tvrdošíjně odmítá regulaci trhu s bydlením, včetně zdanění volných bytů, vytvoření registru či evidování uprchlíků v takových bytech jako kompenzaci majitelům v době nouzového stavu. . Místo toho jsou tisíce lidí, kteří to nezvládli jinak, většinou ženy, děti a senioři, posíláni  do sportovních hal, do hotelů, do hromadných ubytovacích zařízení a dokonce i do zrekonstruovaných skladů. Vláda většinou spoléhá na tzv solidární domácnosti. Občané, kteří přijímají uprchlíky, dostávají určitou měsíční finanční pomoc, ale není podepsaná smlouva, která by upravovala práva a povinnosti nebo délku pobytu. Obrovské množství uprchlíků je bezplatně ubytováno na chatách nebo v domácnostech českých občanů, kteří mají přebytek místa.

Jedním z velkých problémů státu je zajistit péči o děti ukrajinských uprchlíků, když si jejich rodiče  najdou práci. Média každoročně informují o nedostatku místa zejména v mateřských a předškolních zařízeních. Zdá se, že do země musely přijet statisíce žen s dětmi, aby se stát konečně probudil a začal řešit jeden z palčivých problémů české společnosti.

Rostoucí inflaci (v březnu přes 12 %) a zdražování nedokáže odolat stále větší počet občanů a jejich nespokojenost je úrodnoui půdou pro populisty a extremisty. Nedávno bývalý premiér Andrej Babiš, který se v předčasných volbách na začátku příštího roku snaží nahradit ztracenou premiérskou funkci kandidováním na prezidenta  a vyhnout se stíhání za zpronevěru evropských peněz, občanům prostřednictvím sociálních sítí vzkázal: „Vláda by neměla upřednostňovat uprchlíky a Ukrajinu před našimi občany. (...) Nejdřív nám řekli, že nemáme jezdit. Teď říkají, že nemáme topit. Tak jen čekám, kdy nám řeknou, že máme přestat svítit.

Babiš vyvolává nejnižší vášně tím, že ze sociálních sítí přebírá rétoriku typu „bohatí Ukrajinci v drahých autech vyhledávají finanční pomoc“ a podobné výmysly.

Obálka deníku MF Dnes  jehož vlastnictví spolu s několika dalšími vlivnými médii Babiš převedl na nadaci, kterou vlastně dodnes řídí, vyvolávala nenávist:: „V utajení. Další miliardy na běžence."

Kromě Babiše a jeho populistického hnutí ANO vlasteneckou rétoriku a slovní spojení „naši lidé“ používají nejvíce extremisté ze strany SPD Tomia Okamury, polojaponské karikatury bojovníka proti uprchlíkům a migrantům. Přes 10 procent hlasů ve volbách jeho strany v letech 2017 a 2021 však není karikovatura. Z řad této strany je i muž, který v roce 2017 při dvou příležitostech povalil stromy na koleje a způsobil nehodu, přičemž chtěl, aby z toho byli obviněni islámští teroristé. Zanechal poselství v arabštině „Alláh je velký“. Naštěstí nebyl nikdo zabit a 70letý muž byl odsouzen ke čtyřem letům vězení za terorismus.

Analytici varují, že Česká republika je na rozcestí a že vláda musí pomáhat těm, kteří byli desítky let zanedbáváni. V opačném případě bude v zemi přibývat občanů, kteří budou poslouchat populisty a nacionalisty, což může vést k potenciálním konfliktům ve společnosti. „Pomáhám Ukrajincům, ale i Čechům. A vaše asociální vláda je pravděpodobně jediná v Evropě, která nechce pomíhat  svým občanům. Pro české občany jste nic neudělali,“ opakuje den za dnem magnát Andrej Babiš.

„Je evidentní, že lidé z Ukrajiny k nám přicházejí ze strachu o své životy a o životy svých dětí, nejde o ekonomickou migraci. Pokud naše země jejich příchod nenezvládne, dotkne se to našich občanů,“ uvedl premiér Petar Fiala.

Odborníci také poukazují na rozdíl mezi   ekonomickými migranty a uprchlíky, kteří byli ztraumatizováni a potřebují zotavení a podporu před vstupem na trh práce. Je na ně vyvíjen velký tlak, aby se okamžitě ekonomicky postarali sami o sebe, a to podle Freidingerové může způsobit „plýtvání mozky“, protože vysokoškolsky vzdělaní lidé jsou v situaci, kdy jsou  nyní vděčni za práci v supermarketu. Ekonom Daniel Münich z Institutu CERGE-EI upozorňuje, že Ukrajinci mohou přispět české společnosti, ale že bez integrace a bez znalosti češtiny jim mohou být nabídnuta jen málo kvalifikovaná a špatně placená zaměstnání, která je může tlačit do šedé zóny nebo k nelegální práci.-

Freidingerová upozorňuje, že Česká republika má sice státní program integrace uprchlíků, ale ten vychází z reality před 24. únorem, kdy o azyl ročně žádalo několik stovek či tisíc lidí. Na současnou situaci s více než 300 000 uprchlíky je neaplikovatelný, takže se musí zapojit všechny úrovně státní správy, zejména městské a komunální, které mohou různými aktivitami a adekvátní informovaností sehrát rozhodující roli v přispění k integraci nových občanů.

„Pokud se necítíte přijímáni, velmi rychle budete hledat něco, kde vám bude lépe. A to může být skupina vašich krajanů nebo církev. Ukrajinci jsou velmi věřící a velmi brzy budou hledat kostely. „Pokud promeškáme příležitost být na jejich vlně, může to být problém,“ varuje Freidingerová. Vláda nedávno přijala strategii integrace uprchlíků, odborníci však varují, že v některých oblastech je málo rozvinutá.

Český parlament je bez levice a není divu, že chudí, zapomenutí a pošlapaní se dostávají do náruče populistů a extremistů, kteří je využívají pro své zájmy. Problém je, že vláda složená z pěti koaličních stran, čtyř konzervativců a jednoho liberála podle sociologa Bilera nevnímá chudé občany jako své voliče. Vláda je oddána uprchlické krizi a vzhledem k tomu, jak složitá je situace, ji mnozí analytici právem chválí za její nezištnou péči o uprchlíky. Zároveň ale nechává na dně některé české občany, což se mlůže stát bumerangem. Po pandemii je v Česku téměř dvojnásobek chudých, z devíti procent jejich podíl vyskočil v kategorii s nejnižšími příjmy na šestnáct.

"Žádná z vládních stran nezastupuje ty, kteří mají vážné problémy," uvedl Biler  pro Český rozhlas.

Politický komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk varuje, že Babiš překročil hranici populismu a vplul do   vod extremismu. Od dělení na „obyčejné lidi“ a „proradné elity“ se nyní uchýlí k dělení obyvatelstva na „naše lidi“ a „ty ostatní“. A to obvykle znamená ty, kteří nám "berou jídlo z úst". Pokud by jeho terčem byla pouze vláda a její sociální politika, nezahrnul by do svého narativu  Ukrajince, ale on je vědomě předhazuje masám jako návnadu, domnívá se Honzejk.

Sociolog Biler zdůrazňuje, že rétorikou typu „naši lidé“, „naši občané“, obecně se v Česku nikdy neprosadil nacionalismus jako v sousedním Slovensku a Polsku nebo Maďarsku. I ti nejtvrdší nacionalistů  – Okamurova SPD. získala dosud maximálně 10 % hlasů. To samozřejmě neznamená, že by taková rétorika nemohla oslovit širší publikum  nespokojených a chudých lidí, jejichž problémy se neřeší a které oslovuje ii Babiš. Je na vládě, kolik takových občanů bude. Biler dochází k závěru, že by se vládnoucí strana měla poodívat do Německa, které v současnosti nečelí masivní uprchlické vlně a přijalo opatření na podporu občanů kvůli inflaci a energetické krizi v podobě daní z ropy a benzínu a finanční pomoci rodinám.

Čeští analytici poukazují na to, že pandemie a uprchlíci z Ukrajiny odhalili systémové problémy v České republice. „Problém je v tom, že vláda a část veřejnosti tyto systémové problémy odmítá řešit, protože je nepovažuje za strukturální a tvrdí, že si za tyto problémy mohou lidé sami. Musí se víc snažit, aby nebyli neúspěšní a chudí,“ řekla Jana Ustohalová z DeníkuN.

"Nejlepší politickou strategií je absorbovat kritiku odpůrců do vlastního programu," řekl Daniel Prokop, jeden ze skupiny sociologů, kteří pracují na plánu úspěšné integrace uprchlíků.