Británie: Bylo usmrceno 15 000 ruských vojáků

26. 4. 2022

čas čtení 4 minuty

- Britský ministr obrany Ben Wallace uvedl, že od začátku invaze bylo zabito přibližně 15 000 ruských vojáků. V pondělí odpoledne při projevu v parlamentu dodal, že vedle počtu mrtvých bylo zničeno nebo ukořistěno 2 000 obrněných vozidel, včetně 530 tanků. Předpokládá se, že Rusko přišlo o více než 60 vrtulníků a stíhaček.

- Wallace rovněž potvrdil, že Velká Británie pošle na Ukrajinu malý počet odpalovacích vozidel raket Stormer a že celková částka vojenské pomoci by se mohla zvýšit na 500 milionů liber. Velká Británie poslala 5 361 střel NLAW, 200 střel Javelin a poskytne 250 protivzdušných střel Starstreak.

-  Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovorech pro ruská média varoval, že nadále existuje "reálné" nebezpečí třetí světové války. Uvedl také, že dodávky západních zbraní na Ukrajinu znamenají, že se aliance NATO "v podstatě zapojila do války s Ruskem".


-  Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že vyhostilo 40 německých diplomatických pracovníků jako odvetný krok poté, co Berlín vyhostil stejný počet ruských diplomatů. Ve svém prohlášení ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že toto rozhodnutí přijalo poté, co Německo 4. dubna prohlásilo "značný počet" úředníků ruského velvyslanectví v Berlíně za "nežádoucí".

- Vysoce postavený ruský diplomat se nechal slyšet, že příměří na Ukrajině by nebylo "dobrou volbou", protože by ho Kyjev mohl využít k "inscenování provokací". Dmitrij Poljanskij, první zástupce stálého zástupce Ruska při OSN, řekl: "Ukrajina podkopává naše úsilí o otevření humanitárních koridorů, takže si nemyslíme, že příměří je nyní dobrou volbou."

- Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že ostřelování vládní budovy v moldavském separatistickém regionu Podněstří bylo "plánovanou provokací" ze strany Ruska. "Je zřejmé, že tento případ je jedním z řady provokativních opatření organizovaných FSB [ruskou bezpečnostní službou] s cílem vyvolat paniku a protiukrajinské nálady," uvedlo podle CNN oddělení obranného zpravodajství ministerstva.

- Švédsko a Finsko se podle severských médií dohodly, že již v polovině příštího měsíce podají současně přihlášky k členství v alianci NATO pod vedením USA. Zprávu přinesl finský list

-Pět železničních stanic ve střední a západní Ukrajině bylo v pondělí během jedné hodiny zasaženo ruskými leteckými údery. Šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin uvedl, že pět železničních stanic se dostalo pod palbu, která si vyžádala blíže nespecifikovaný počet obětí, protože na většině území Ukrajiny v pondělí ráno platilo neobvykle dlouhé varování před nálety po dobu dvou hodin.

- Rusko by mělo být "oslabeno do té míry, aby nemohlo dělat takové věci, jako je invaze na Ukrajinu", řekl americký ministr obrany Lloyd Austin poté, co spolu s ministrem zahraničí Antony Blinkenem navštívili Kyjev a přislíbili dalších 713 milionů dolarů na pomoc Ukrajině v jejím válečném úsilí. Blinken uvedl, že Rusko ve svých válečných cílech "selhává", zatímco Ukrajina je úspěšná. Dodal, že USA zavedly strategii "masivní podpory Ukrajiny, masivního tlaku proti Rusku" napříč členy NATO.

- Socha postavená na důkaz solidarity mezi Ukrajinou a Ruskem v Kyjevě má být podle starosty města odstraněna. Bronzová socha zobrazující dva vedle sebe stojící dělníky bude v úterý demontována. Druhá socha bude zakryta. Obě byly instalovány v roce 1982 a leží pod Obloukem lidového přátelství poblíž řeky Dněpr.

- Úřad prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) se bezprecedentně připojil k týmu, který s podporou EU vyšetřuje zločiny na Ukrajině. Soudní rada Karim Khan v pondělí oznámil, že se ICC stal účastníkem společného vyšetřovacího týmu (JIT), jehož členy jsou Litva, Polsko a Ukrajina. JIT zahrnuje mezinárodní spolupráci v trestních věcech pod záštitou Eurojustu, agentury EU pro spolupráci v oblasti trestního soudnictví.

1
Vytisknout
5205

Diskuse

Obsah vydání | 3. 5. 2022