Francis Fukuyama: Putin je racionální. Jen má jiné cíle než my
14. 3. 2022
Francis Fukuyama: Putinova válka skutečně není o Ukrajině a o nějaké údajné hrozbě, kterou Ukrajina představuje pro bezpečnost Ruska. Ve skutečnosti jde o celé evropské uspořádání po roce 1991, kdy se demokracie rozvinula v celé východní Evropě a zasáhla i do bývalého Sovětského svazu To je skutečně to, co Putin chce nyní zvrátit, a myslím, že věřil, že mu to projde, protože se změnilo to, čemu se říká souvztažnost sil. Ale pokud se mu to nepodaří, tak si myslím, že vlastně bude posílena pevnost demokratické Evropy, a tak jsou v sázce vlastně dvě zcela protichůdné vize politiky evropského kontinentu.
Reportér: Když se vrátíte do roku 1989 a pak možná ještě předtím, do roku 1972, kdy se Nixon setkal s předsedou Maem, existoval předpoklad, že rozšíření liberální demokracie, západního konzumerismu, je učiní podobnějšími nám. Zdá se, že tento předpoklad byl tak trochu postaven na hlavu, pokud vůbec, zejména v případě Číny.
Fukuyama: Existovalo něco, čemu akademici říkali modernizační teorie, která tvrdila, že jak bohatnete a rozvíjíte svou střední třídu, rozvíjíte také touhu po větší politické svobodě a participaci. A Čína bohužel dokázala, že tato teorie je docela nesprávná, protože Čína je nyní na úrovni takového příjmu na obyvatele, kdy by měla tento přechod provést, a přesto se stává mnohem autokratičtější, i když bohatne. Takže se obávám, že na tuto teorii se už nemůžeme spoléhat.
Reportér: Putin se snažil tak trochu otestovat hranice NATO a měl pocit, že Západ od roku 1989 tančí na hrobě Sovětského svazu. Jak jsme na tom podle vás nyní? Přičítáte nějakou vinu nedostatečné citlivosti NATO vůči ruské paranoie?
Fukuyama: Myslím, že to, co se odehrálo, není vina NATO. Myslím, že bylo pravděpodobně chybou v roce 2008 nabídnout členství v NATO Ukrajině a Gruzii. Ale víte, že důvodem, proč země východní Evropy chtěly vstoupit do NATO, bylo to, že měly pocit, že v okamžiku, kdy Rusko získá převahu, pokud jde o rovnováhu vojenských sil, budou napadeny. A myslím si, že to je něco, co je bohužel zakotveno ve vlastním pojetí ruské národní identity, že Rusko nemůže být spokojeno samo se sebou, pokud nedominuje v oblastech kolem sebe. Takže si myslím, že by k tomu pravděpodobně došlo a ve skutečnosti by místo Ukrajiny bylo v tuto chvíli obětí Pobaltí nebo nějaká jiná bývalá část Sovětského svazu. Ta by se stala terčem útoku.
Reportér: Vy jste byl neokonzervativec nebo jste byl identifikován jako jeden nich. Zřekl jste se svého neokonzervatismu? Jen by mě zajímalo, že vy , když jste říkal, že se blížíme ke konci dějin,a převládne demokracie, nepochopil jste to špatně? Co si myslíte nyní?
Fukuyama: Je jasné, že se nacházíme ve zcela jiné politické době. Když jsem napsal původní esej Konec dějin, bylo to právě uprostřed velkého šíření demokracie po celém světě, které vyvrcholilo kolem roku 2000, a nyní se nacházíme ve zcela jiném okamžiku, kdy je demokracie napadána. Ale skutečný argument v tom eseji byl spíše filozofický. Pokud chápeme dějiny jako dlouhodobý proces modernizace, je otázkou, jakým směrem směřuje. Ukazuje ke komunismu, který je podle Karla Marxe koncem dějin? Nebo směřuje k něčemu, jako je liberální demokracie? A já opravdu nevidím jinou alternativu konce tohoto procesu než liberální demokracii.
Reportér: Studoval jste historii a vliv moci a idejí. Jaká je vaše osobní reflexe bodu, ve kterém se právě nacházíme?
Fukuyama: Je to teď velmi nebezpečné. Od samého počátku jsem přesvědčen, že neexistuje žádný automatický mechanismus, který by vytvářel dobrou, stabilní a prosperující demokracii. Musíte o ni bojovat, a pokud nemáte lidi, kteří jsou ochotni za ni bojovat, demokracie nepřežije. A tak jsem posledních sedm let jezdil na Ukrajinu a snažil se podporovat nezkorumpované, dobré politiky z této země, protože jsem několik let cítil, že to bude velké bojiště mezi autoritářskou vládou a demokratickou vládou. Takže já osobně si myslím, že, víte, pokud nebudeme všichni skutečně aktivní v podpoře demokracie, tak nám ji vezmou.
Reportér: Říkáte, že pokud ji chcete, musíte za ni bojovat. Jak daleko by měl Západ v tomto úsilí zajít?
Fukuyama: Zastávám názor, že Bidenova administrativa odvedla velmi dobrou práci Myslím, že velmi účinně mobilizovala NATO. Opravdu mě překvapilo, že Němci se tak silně postavili proti tomu, co udělalo Rusko. Pro Ukrajince je to hrozné. Nesou břemeno tohoto většího boje za demokracii jménem nás všech a myslím, že jim opravdu dlužíme velkou vděčnost a že jim dlužíme veškerou pomoc, kterou jim můžeme poskytnout.
Reportér: Ale ten strach z eskalace tomu nebrání? Takové to vzájemně zaručené zničení, že odstrašující hodnota jaderných zbraní závisí na racionálních aktérech? A mě by zajímalo, co si v tomto případě myslíte o Putinovi jako o racionálním aktérovi.
Fukuyama: Myslím, že Putin je racionální. Jen má jiné cíle než my. Nemyslím si, že prostě vyzve, víte, k anihilační válce jen proto, že má hysterický záchvat. Myslím si, že je nebezpečný, protože je ochoten podstoupit mnohem větší riziko než téměř každý předchozí ruský nebo sovětský vůdce, ale nemyslím si, že je v tomto ohledu šílený, a proto si myslím, že při postupu v tomto konfliktu musíme počítat s jeho smyslem pro vlastní přežití.
Zdroj v angličtině (audio) od minuty 51. ZDE (registrace)
Diskuse