^{Mapa Indexu vnímání korupce za rok 2025 | zdroj: TI}

Čtvrtou příčku sdílí Nový Zéland (81 b.), který ztratil dva body, a Norsko. Na sdílené šesté pozici najdeme Švýcarsko a Švédsko (obě země s 80 b.). Sdílenou osmou příčku obsadily Nizozemsko a Lucembursko (78 b.). První desítku uzavírají na sdílené pozici Island a Německo (77 b.).
 
Naopak o poslední příčku globálního žebříčku CPI se dělí Jižní Súdán a Somálsko (9 b.), přičemž Jižní Súdán si polepšil oproti loňsku o jeden bod. Na předposledním místě zůstává Venezuela (10 b.), o tři body lépe si vedou shodně Eritrea, Libye a Jemen (13 b.).

Česko vs EU

Česká republika (59 b.) se v rámci sedmadvacítky Evropské unie (ø 62 b.) posunula na 14. pozici, oproti loňsku to znamená o dvě příčky.
 
Na předposledním místě ve srovnání členských zemí EU najdeme Rumunsko (45 b.). Maďarsko si pohoršilo o další bod a Bulharsko ztratilo tři body oproti roku 2024, celkem pět bodů za poslední dva roky (obě země mají 40 b.).
 
V roce 2025 byly viditelné rozdílné trendy mezi našimi sousedy. ČR si polepšila o tři body, Německo (77 b.) i Rakousko (69 b.) si polepšily o dva body. Polsko si udrželo 53 b., Slovensko ztratilo další bod (48 b.).

Ukrajina a Rusko

Od 24. února 2022 probíhá v Evropě největší válečný konflikt od druhé světové války. Důvodem je vojenská invaze Ruské federace na území nezávislé Ukrajiny.
 
Ukrajina je od té doby velmi často nepřesně ze strany zejména dezinformačních médií a prokremelské propagandy uváděna jako nejzkorumpovanější země Evropy. Data a fakta ale hovoří jasně.
 
Rusko po loňském čtyřbodovém propadu v letošním žebříčku drží stále 22 bodů, 157. příčku sdílí s Čadem, Hondurasem a Zimbabwe.  
 
Ukrajina získala zpět bod, který ztratila loni (36 b.), a ve srovnání se také posunula zpět o jednu příčku (104. místo), o kterou se dělí s Argentinou a Belize.

Mizející politický leadership a prostor občanské společnosti

Mezinárodní sekretariát TI pro každé vydání CPI vybírá téma, které zásadně rezonuje nebo silně ovlivňuje globální směřování. Pro CPI 2025 je touto oblastí mizející politický leadership podkopávající globální boj proti korupci.
 
Protikorupční úsilí v Evropě v posledních letech stagnuje nebo se dokonce zhoršuje. Od roku 2012 se situace zhoršila nebo stagnovala ve 13 zemích západní Evropy a Evropské unie, zatímco skutečné zlepšení zaznamenalo pouze 7 států.
 
Přestože se EU v prosinci 2025 dohodla na své první protikorupční směrnici, výsledný rámec postrádá dostatečné ambice, jasná pravidla i účinné nástroje vymáhání.
 
Zároveň se v mnoha částech světa systematicky zužuje prostor pro občanskou společnost. V zemích jako Gruzie, Indonésie nebo Peru byly v poslední dekádě přijaty zákony, které omezují financování nevládních organizací, oslabují jejich činnost nebo cílí přímo na organizace, které upozorňují na korupci.
 
Tyto kroky jsou často doprovázeny očerňovacími kampaněmi, zastrašováním a tlakem na kritické hlasy.
 
V dalších státech, například v Tunisku, dochází k omezování občanského prostoru i bez přijetí nových represivních zákonů – prostřednictvím administrativních, soudních a finančních tlaků. 
 
Výsledkem je prostředí, ve kterém je pro nezávislé novináře, nevládní organizace a oznamovatele stále obtížnější upozorňovat na korupci, zatímco zkorumpovaní aktéři čelí menší kontrole.
 
Extrémním důsledkem tohoto vývoje je nucený odchod organizací občanské společnosti do exilu. Národní kanceláře Transparency International v Rusku a Venezuele musely svou činnost přesunout mimo domovské země kvůli systematickým represím.
 
Omezování prostoru pro občanskou společnost ale není jen problémem vzdálených regionů. Zkušenosti z různých zemí ukazují, že podobné trendy mohou postupně zasáhnout i státy s dlouhodobě fungující demokracií.
 
I v České republice proto existuje reálné riziko, že s novou politickou reprezentací může dojít k oslabení nezávislého dohledu, tlaku na kritické organizace nebo zpochybňování role občanské společnosti v boji proti korupci.
 
Mezinárodní sekretariát TI varuje, že: „V Česku (59) se Andrej Babiš vrátil k moci na druhé funkční období. Komentátoři a watchdogové organizace věnující se transparentnosti opět vyjádřily vážné obavy ohledně potenciálních střetů zájmů a toho, zda se dokáže během výkonu veřejné funkce plně distancovat od svých rozsáhlých obchodních zájmů.”
 

Jak zní expertní hodnocení Česka?

Česká republika v novém expertním Indexu vnímání korupce za rok 2025 dosáhla na 59 bodů, čímž vyrovnala svůj dosud nejlepší výsledek z roku 2018.
 
Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) nevěnovala protikorupční agendě dostatečnou pozornost a řadu slibů, včetně zkvalitnění zákona o střetu zájmů, nesplnila.
 
„Aktuální skóre naší země naznačuje, že za předchozí vlády došlo k postupné stabilizaci vnímání fungování veřejných institucí a mírnému posunu směrem ke standardům zavedených demokracií. Zároveň však Česko nadále zůstává pod průměrem Evropské unie,” komentuje Ondřej Kopečný, programový ředitel TI ČR.
 
Vzhledem k tomu, že CPI neměří přímou zkušenost veřejnosti s úplatky, pozitivní vývoj odráží především zvýšenou důvěru expertů na veřejnou politiku, zástupců byznysu a investorů v to, že korupční rizika ve veřejné správě nejsou systémově zakořeněná a že základní pravidla nejsou plošně ohýbána ve prospěch úzkých zájmových skupin a oligarchů.
 
Z dat CPI tak vyplývá zvýšená důvěra zejména expertů z byznysového prostředí v osobní integritu čelních představitelů státu, ať už politických reprezentantů v Parlamentu, tak i vrcholných státních úředníků.
 
Osobní integritu si lze představit jako odolnost vůči zneužití finančních prostředků pro osobní obohacení, případně zneužití svého postavení pro osobní prospěch. Nutno dodat, že tato důvěra ale nadále zůstává pod úrovní demokratických států ve světě a je spíše na úrovni autokratických režimů.
 
„Zvyšující se důvěra ve vrcholné představitele státu je příznivá zpráva, zejména v okamžiku, kdy je jedna z nejnižších v demokratických státech světa. Zůstává však otázkou, jestli se tato důvěra zvyšuje díky všem představitelům napříč institucemi a politickým spektrem, anebo je navázaná zejména na minulou Fialovu vládu. Kde je pravda, to nám ukáží až budoucí žebříčky CPI obsahující data za současné Babišovy vlády,” vysvětluje Marek Chromý, vedoucí analytik TI ČR.
 
Bodové umístění Česka ale stále představuje podprůměr Evropské unie, tedy členské sedmadvacítky, s níž bychom se měli srovnávat.
 
I výsledek za rok 2025 tedy ukazuje na přetrvávající strukturální slabiny v boji s korupcí, zejména v oblasti nedostatečné legislativy, nedokončených systémových změn, například nedotažená reforma ÚOHS, omezených kapacit kontrolních orgánů a vymáhání práva.
 
V loňském CPI za rok 2024 mezinárodní sekretariát TI upozorňoval na nekontrolovanou moc předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a na nedostatečnou transparentnost vystavující veřejné zakázky nepatřičnému vlivu.
 
„Současná podoba přezkumu veřejných zakázek je zásadním problémem České republiky a je potřeba ji změnit. Každé veřejné investici hrozí, že se zasekne v komplikovaném řízení před dohledovým úřadem, kde v důsledku jediná osoba rozhoduje nebo má přinejmenším vliv na průběh přezkumu. To je obrovské korupční riziko,” objasňuje vedoucí právník TI ČR Jan Dupák.
 
CPI je zároveň třeba chápat v širším kontextu jako ukazatel důvěry v to, že v dané zemi platí pravidla pro všechny stejně. Tato důvěra není zásadní pouze pro občany a kvalitu demokracie, ale také pro ekonomiku.
 
Zahraniční investoři i soukromé společnosti pravidelně využívají CPI jako jeden z orientačních ukazatelů při rozhodování o investicích.
 
Prostředí, v němž jsou pravidla uplatňována selektivně a klíčová rozhodnutí jsou ovlivňována úzkou skupinou ekonomických a politických aktérů, mimo jiné oligarchů, představuje zvýšené riziko.
 
„Česku stále chybí na vládní úrovni protikorupční národní strategie, která by nebyla účinná jen pro jedno volební období, ale kladla si ambice na mnoho let dopředu, a to nezávisle na momentální politické reprezentaci. Bez toho se Česko jednoduše v rámci indexu nepohne výrazně bodově výše,” apeluje Petr Leyer, právník a člen správní rady TI ČR.
 
Případné zhoršení hodnocení CPI by tak bylo negativní zprávou nejen z hlediska korupce a demokratického fungování státu, ale i pro české spotřebitele a dlouhodobý rozvoj české společnosti a ekonomiky.

Jaký bude mít dopad na CPI nová vláda Andreje Babiše?

Zkušenosti z předchozích let nám ukazují, že dosažené zlepšení není samozřejmostí. Po historicky nejlepším výsledku v roce 2018 následoval v dalších letech výrazný propad skóre, spojený zejména se střetem zájmů tehdejšího předsedy vlády (období 2017-2021) Andreje Babiše (ANO).
 
Ten byl spojený s oslabováním nezávislosti veřejných institucí, kdy některé z nich, například Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) tehdy vedený nynějším ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD), viditelně nadržovaly soukromým zájmům premiéra Babiše.
 
Právě zhoršení institucionálního prostředí projevující se nerespektováním pravidel právního státu se v minulosti projevilo v poklesu CPI až na 54 bodů (výsledky za roky 2019, 2020 a 2021).
 
V současnosti se Česko znovu nachází v situaci, která z hlediska rizik nese podobné, místy i závažnější rysy. Přetrvávající střet zájmů předsedy vlády Andreje Babiše a personální provázanost exekutivy s jeho ekonomickými zájmy zvyšují pravděpodobnost účelového rozhodování ve veřejné správě.
 
Významným rizikovým faktorem je také avizovaná změna zákona o státní službě, která by výrazně oslabila ochranu řadových úředníků před politickým tlakem.
 
Hrozba rychlého propuštění může v praxi vést k tomu, že úředníci odpovědní za kontrolu či přidělování veřejných prostředků budou čelit zvýšenému tlaku při rozhodování v citlivých kauzách, včetně dotací a veřejných zakázek.
 
Negativní výhled se zároveň netýká pouze kvality veřejné správy a nezávislosti kontrolních institucí, ale i dalších oblastí, které se do CPI promítají.
 
Součástí indexu jsou též indikátory hodnotící prostor pro občanskou společnost nebo nezávislost novinářů, které jsou předpokladem účinné veřejné kontroly mocných.
 
Programové prohlášení vládní koalice ANO, SPD, Motoristé však obsahuje návrhy, které mohou vést k diskriminaci či přímo omezování činnosti nevládních organizací, které jsou kritické vůči aktuální vládě a jejím spojencům.
 
Rizikem je také návrh na zrušení stávajícího modelu financování veřejnoprávních médií, konkrétně České televize a Českého rozhlasu, prostřednictvím koncesionářských poplatků, kterému nepředcházela žádná odborná ani veřejná diskuse.
 
Z nedávného datového výzkumu TI ČR zaměřeného na nezávislost veřejných institucí přitom jednoznačně vyplývá, že možnost financování ze zdrojů mimo státní rozpočet zvyšuje odolnost veřejných institucí, včetně veřejnoprávních médií, vůči politickým a byznysovým tlakům.

Jak vnímat Index vnímání korupce?

Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI) zveřejňuje mezinárodní nevládní organizace Transparency International (TI) již od roku 1995. V roce 2012 prošel CPI metodologickým vylepšením. Index řadí země podle stupně vnímání korupce ve veřejném sektoru a podnikání s použitím stupnice 0–100, kde 100 bodů označuje zemi téměř bez korupce a 0 bodů znamená vysokou míru korupce. Počet zemí se rok od roku mírně mění. Letos se jich hodnotilo celkem 182.
 
Žebříček je sestavován na základě výsledků průzkumů mezi experty, nejedná se tedy o vox populi, v nichž respondenti (ať již jednotlivci či organizace) hodnotí mimo jiné schopnost vládních institucí potlačovat a postihovat korupci, účinnost protikorupčních opatření, rozsah korupce v různých oblastech veřejné správy, míru transparentnosti jejího fungování a míru zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků.
 
Jednotlivé průzkumy provádí nezávisle na sobě dvanáct mezinárodních odborných organizací ve třinácti žebříčcích, ačkoliv ne ve všech státech jich vždy „operuje“ plná sestava. Získaná data poté poskytnou TI. Kombinací těchto indexů vzniká konečná hodnota CPI.
 
Česká republika byla hodnocena na základě 10 dílčích indexů (což je aktuálně maximum možných zdrojů pro jednu zemi, minimum jsou tři dílčí indexy) renomovaných mezinárodních institucí.
 
Data pro aktuální Index se sbírala v průběhu let 2024-2025, a výsledek tedy neodráží jednotlivou nedávnou událost nebo politické rozhodnutí, ale představuje odraz dlouhodobějšího trendu v daném časovém období.
 

Děkujeme moc za Vaši podporu!