O nedělní pražské demonstraci
1. 2. 2026
čas čtení
1 minuta
Markéta Miroslav Všelichovi o nedělní pražské demonstraci:
Říkám upřímně. Ještě tři rok zpátky, já bych byla přesně
ten člověk, co by do té Prahy jel, odeslal milion pozvánek, nafotil
milion fotek a cítil se skvěle, že my jsme přece ty lepší lidi.
Ti, co nepodporují ruskou agresi. Ti co jsou proti
xenofobii a rasismu a pro solidaritu s uprchlíky. Ti, co ctí mezinárodní
právo. Ti, co ctí práva menšin. Ti, co nepodporují válečné zločiny.
Co vidím teď - že mimo toho prvního vlastně nebyla pravda nic.
NE rasismu a Ano solidaritě se zdálo platit v době, kdy řádil Konvička a jemu podobní. Tak opačný postoj býval povinnou výbavou lepšočlověka.
Že u toho ledakdo skřípal zuby, se ukazuje v posledních letech, kdy nejen xenofobie přestala být pro "lepší" společnost tabu.
Tak máme najednou mnoho bojovníků proti migraci a greendealu a LGTBfobů i v řadách stran bývalé vlády.
Všechno mi to došlo naplno až ve chvíli, kdy se u nás většina společnosti postavila na stranu válečných zločinů v Gaze, buď přímo, nebo alespoň milionem chvil mlčení.
Pro mě má od té doby smysl bojovat za konkrétní hodnoty a tým, který by nevýběrově sdílel všechny, u nás bohužel Staromák nezaplní.
Navíc říkám upřímně dál, že ve chvíli kdy sleduju Gazu, Kurdy, Írán, Ukrajinu..tak naše národní problémy pro mě osobně ani nemají ten správný mobilizační potenciál.
Tu akci nechci hejtovat, občanská iniciativa je důležitá, v čem žijeme je důležité, Macinka a tým Babiš je jedním z problémů.
Jedním z problémů. Až se najde někdo, kde bude nevýběrově zastávat v úvodu řečené, přijdu taky.
885
Diskuse