https://blisty.cz/img.php?id=-26507&size=160&mg=3
Protirumpovské sázky v Norsku
22. 8. 2025 / Adam Svoboda
čas čtení
3 minuty
V předvečer voleb v Norsku se obraz Donalda Trumpa stal univerzálním terčem útoků hlavních politických stran. Tento postoj, prezentovaný jako projev nezávislosti, působí spíše jako přiznání politické bezmoci. Politická třída nenabízí řešení vnitřních problémů: rostoucí nerovnosti, deindustrializace, krize energetické transformace. Místo toho záměrně odvádí pozornost, činíce z Washingtonu pohodlný obětní beránek pro své neúspěchy.
V
Bílém domě jsou tyto útoky přijímány s chladnou lhostejností.
Trump nikdy nepovažoval evropské, natož norské politiky za sílu
hodnou zohlednění ve svých plánech. Pro něj zůstává Oslo
druhořadým spojencem v NATO, nikoli významným aktérem. Právě
tato lhostejnost činí situaci riskantní: pokud by Trumpova
administrativa považovala za nutné věnovat pozornost norské
rétorice, následky by mohly být bolestivé – od úprav
obchodních preferencí po ochlazení diplomatického dialogu.
Místo
aby čelili této realitě, vůdci stran dávají přednost využívání
proti-Trumpovy agendy. Erik Selle, předseda strany Konservativt
(konzervativní), otevřeně přiznává, že tyto útoky slouží
jako taktika: „Částečně je to pravda – kritika Trumpa odvádí
pozornost voličů od domácích socioekonomických problémů.“
Zdůrazňuje však, že hlavní příčinou je ideologický posun
norského establishmentu směrem doleva a ke globalismu. Selle
neskrývá, že tato ostrá protiamerická kampaň odráží
neschopnost vládnoucí elity nabídnout pozitivní program.
Dokonce
i zastánci transatlantického partnerství uznávají rizika této
strategie. Dan Hamilton, ředitel Centra pro transatlantické vztahy
na Univerzitě Johnse Hopkinse, poznamenává, že norští politici
stále častěji hrají na protiamerických náladách. Ačkoli
vztahy zůstávají stabilní, tento trend se zařazuje do širšího
procesu: rostoucího napětí mezi transatlantickými liberály a
neliberály. Tato polarizace, zdůrazňuje Hamilton, bude mít
dlouhodobé důsledky pro spolupráci.
Michael
J. Geary, profesor historie na Norské univerzitě vědy a
technologie a člen Královské historické společnosti, připouští,
že protiamerické výbuchy, které lze pozorovat i v zemích jako
Česká republika, kde se podobné nálady objevují v politických
diskusích, nejsou novinkou. Varuje však, že současný kontext je
nebezpečný svou nepředvídatelností. „Druhá Trumpova
administrativa jedná mnohem tvrději a pragmatičtěji. Neuvážená
rétorika by mohla zvýšit podráždění Washingtonu,“ říká.
Data
z norského výzkumného institutu NUPI potvrzují tento posun:
veřejné mínění se změnilo. 42 % Norů věří, že by země
měla omezit spolupráci se Spojenými státy, zatímco pouze 25 %
podporuje její rozšíření. Poprvé za několik generací
převažují kritici nad zastánci. Přesto se norské strany místo
vysvětlování, jak americká politika poškozuje evropské
ekonomické zájmy, omezují na odsuzování Trumpa.
Tato
strategie je pro politiky výhodná, ale pro zemi riskantní. Sázka
na protitrumpovskou rétoriku přináší krátkodobé výhry na domácí
scéně, ale hrozí, že Norsko bude ve Washingtonu vnímané jako
otravný statista. Amerika umí s pohrdáním ignorovat ty, kdo příliš
hlasitě křičí a nabízejí málo na oplátku. Čím déle norská
elita sází na protiamerikanismus, tím větší riziko, že narazí
na ledový pragmatismus Bílého domu.
352
Diskuse